Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Calvin Coolidge: "Češi si dělají nárok na Sudety. Kdyby Čechům bylo přiznáno celé území, na které si činí nárok, bylo by to nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro budoucnost nového státu a možná i nešťastné."

***

Krvavá daň sudetských Němců byla vysoká: v krupobití českých kulek zahynulo 54 mužů, žen a dětí. Zasažena byla města Kadaň, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Stříbro, Hostinné a Šternberg. Tehdejší oběti si zaslouží, abychom si je připomněli účastí na březnových pietních aktech.

***

4. březen 1919 je součástí sudetoněmecké identity a zaujímá velké místo v kolektivní paměti sudetských Němců, neboť toto datum znamená státní násilí, vraždění, nerespektování práva na sebeurčení a národnostní útlak. Americký prezident Woodrow Wilson ve svém 14bodovém programu představil nový řád pro Evropu založený na právu národů na sebeurčení. Tohoto práva se dovolávaly více než 3 miliony sudetských Němců a na většinově německy osídlené oblasti Čech a Moravy si činila nárok i Rakouská republika, která vznikla v listopadu 1918.

„Pokud nám vládnou špatní lidé, nemůžeme očekávat dobré časy.“

Neznámý autor

***

To snad mohl hlásat jenom šílenec, napadá mne při sloganu raději Hitler ve Vídni, nežli Otto v Hofburgu. Tuto neskutečnou stupiditu razil v třicátých letech minulého století československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.

Tato tragická postava bránila návratu Habsburků do Rakouska ve spolupráci s nacistickým Německem. Jedná se o málo známou, ale velmi smutnou kapitolu českých, respektive československých dějin. Přibližuje ji ve svém komentáři pro Lidové noviny Roman Joch. Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí.

Tehdejší československý ministr zahraničí však tajně jednal s tehdejším německým kancléřem o společném zásahu v Rakousku, aby této restauraci zabránili. Ministr zahraničí se jmenoval Edvard Beneš a kancléř Adolf Hitler! Jejich záměr později zveřejnil československý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s vůdcem nacistů Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku, které připouštělo obnovení monarchie. Budoucí československý prezident byl ochoten poslat na Vídeň československé vojáky společně s německým Wehrmachtem. To nevymyslíš!

Jak je tedy patrné, rovněž Československo si zadalo s hitlerovským Německem, když se mu to hodilo, a dokonce s ním plánovalo společný vojenský zákrok proti třetí zemi. Proto Češi a Slováci, kteří sami chtěli napadnout sousední stát ve spojení s nacisty, nemají morální právo vytýkat podobné kroky jiným.

Celý článek>

Václav Havel: „...Grundvoraussetzung für die wirkliche Freundschaft unserer Völker (ist) die Wahrheit. Wie hart auch immer, soll sie doch gesagt werden.“

***

Alle Welt debattiert übers Klima, den Elektroantrieb oder die richtige Covid-Impfung - mehr oder weniger sinnvoll. Stiller wird es bei anderen Themen, auch wenn sie sich jähren. Ludek Pachmann war vor 76 Jahren dabei, als sich z.B. in den Straßen Prags sozusagen die Hölle auftat. Dabei hat er die angehängten Beobachtungen notiert. Damit Sie seine Notizen gegebenenfalls auch an Tschechisch Sprechende weitergeben können, haben wir heute die Übersetzung beigefügt.  

Abraham Lincoln: "Man kann einen Teil der Menschen zu einer bestimmten Zeit täuschen, aber nicht alle Menschen zu jeder Zeit."

***

"Der Rückgang der Ehrfurcht vor dem Schöpfer der Welt und des Menschen hat dazu geführt, dass die Hilfskräfte in sich die Fähigkeit entdeckt haben, Staaten zu regieren und den Wind und den Regen zu befehlen, was für die heutige Demokratie gilt."

Otakar Forman, 31.1.2013

***

Die verrückten Zwillinge der Nachkriegspolitik. Und das Abschiedsgeschenk der Burg - Seit der unrühmlichen Präsidentschaft von Václav Klaus ist die Prager Burg als "Sitz des tschechischen Geschwätzes" bekannt. Falls einigen Lesern an dieser Stelle der Atem stockt angesichts der Respektlosigkeit gegenüber der Majestät des höchsten Verfassungsamtes, möchte ich nur an seine weltweite Fernsehschande mit einem gestohlenen chilenischen Protokollstift oder sein endgültiges Zuschlagen der Verfassungstür mit der präsidialen "Amnestie" erinnern. Der scheidende Miloš Zeman könnte es in einer etwas anderen Version wiederholen.

1.582 letadel,501 protiletadlových děl, 2.175 děl, 785 minometů, 469 tanků,,43.876 kulometů, 114.000 pistolí, 1.090.000 pušek, přes miliardu nábojů pro pěchotu, přes 3.000.000 nábojů pro děla, válečný materiál pro stavbu mostů, naslouchací přístroje, měřící přístroje, motorová vozidla „v největším množství“. Hodnota tohoto materiálu „činila více než 29 miliard Kč“.

***

Dne 15. 3. 2021 uplynulo 82 let od vstupu německých vojsk na zbytek československého území. To, co se onoho dne odehrálo, nyní znovu přezkoumává Městské státní zastupitelství v Praze. Proč?

Protože je dosud pravomocný rozsudek Národního soudu v Praze z 21. 4. 1947, podle něhož armádní generál Jan Syrový (1888-1970) „jako ministr národní obrany... nedal 15. března 1939 rozkaz ani pokyn ke zničení vojenského materiálu“.Za to byl odsouzen k „k trestu těžkého žaláře v trvání 20 /dvacet/ let, zostřeného půlročně jedním postem“.

Václav Havel: „....základní podmínkou pro skutečné přátelství našich národů je pravda. Byť by byla jakkoli tvrdá, je třeba ji vyslovit“.

***

Celý svět debatuje o klimatu, elektrickém pohonu, nebo správném očkování proti Covidu - víceméně rozumným. U ostatních témat je tišeji, buť jsou roky stará. Luděk Pachmann byl před 76 lety přitom, když se například v ulicích Prahy otevřelo peklo. Poznamenal si svá pozorování níže přiložená. Dnes jsme zahrnuli i český překlad, abyste v případě potřeby mohli jeho poznámky předat česky mluvícím.

Aktualizováno 31.10.2022: Podivná vyznamenání ke dni 28.října a další podivnosti

***

„Můžete obelhávat část lidí po určitou dobu,

ale ne všechny pořád.“ 

Abraham Lincoln

***

„Úpadek úcty před Stvořitelem světa a člověka způsobil, že pomocní dělníci v sobě objevili schopnost řídit státy a poroučet větru, dešti, což platí i pro současnou demokracii.“

Otakar Forman, 31.1.2013

***

Šílená dvojčata polistopadové politiky. A hradní dárek na rozloučenou - Už od dob ostudného prezidentování Václava Klause je Pražský hrad znám coby „sídlo českého žvástu“. Pokud se někomu ze čtenářů už v tomto místě nevolí zatajil dech nad neúctou k majestátu nejvyšší ústavní funkce, připomenu jen jeho celosvětovou televizní ostudu s ukradeným protokolárním chilským perem nebo jeho závěrečné ústavní bouchnutí dveřmi s prezidentskou „amnestií“. V trochu jiné verzi by ji mohl zopakovat i končící Miloš Zeman. 

Sál bude naplněn většinou jeho stále ubožejších přitakávačů a těch, kdo přijdou z úřední povinnosti a z nedostatku páteře. Bude to bilanční chvíle, a sluší se k takové bilanci deseti let ve funkci prezidenta dodat trochu kverulantské upřímnosti. Léta jeho otevřené kolaborace s vládnoucími nedemokratickými antiliberálními režimy v Rusku a Číně poškodila pověst českého státu, přičemž jeho názorové veletoče z něj v mezinárodním společenství udělaly už před drahnou dobou pouze vysmívanou a trpěnou figurku. Připomeňme ještě jeho slabost pro neskrývanou korupci nejbližších spolupracovníků od jeho „kingmakera“ Miroslava Šloufa až po Šloufem vycvičené „kluky“ Nejedlého a Mynáře, a máme obraz jednoduchého populisty, který pro potlesk davu a poklonkování okolí klidně poškozuje stát. Desítky jeho nikdy nešetřených a nevysvětlených setkání s korupcí stály Českou republiku nespočetné miliardy. Nemohl o tom nevědět. Některé z nich mu už téměř před deseti lety připomněl videovzkaz „Milošku, žaluj“.Zeman je totiž prototypem politika, jakého si ruská expanze přála vidět všude na kontinentu na konci svého tažení proti liberální Evropě. Miloš Zeman si nikdy nedělal starosti s ústavností a slušnost mu nikdy nestála v cestě. Zatímco v civilizovaných demokraciích se řešení personálních otázek přenechává týmu nastupujícího prezidenta, Zeman přikázal přeobsadit klíčové nebo ohrožené pozice ještě do konce svého období ve funkci.

To nejlepší nakonec

Podle důvěryhodného zdroje z Pražského hradu se už v nejužším kroužku prezidentových spolupracovníků kolem Vratislava Mynáře pracuje na několika verzích „nějaké“ amnestie pro spřízněné a zákonem ohrožené osoby. Průběžně jsou prý konzultovány s ministrem spravedlnosti a prezidentovým důvěrníkem a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.

Ať už to nakonec dopadne jakkoliv, na celkovém obraze politické kariéry Ing. Miloše Zemana i jejího konce to nezmění vůbec nic. Na bidélku zapšklého nacionálpopulismu a směšnosti přibude vedle Václava Klause jeho nikdy neztracené dvojče a dějiny leda tak pokrčí rameny. A česká společnost si snad nakonec všimne, že česká politika se za jejich prezidentur úplně odpoutala od jakéhokoli hodnotového ukotvení – a že je nutné to napravit.

• § 14 zakazoval zobrazovat vznik Československé republiky na veřejnosti. Zobrazování bylo považováno za "pobuřování" a hrozily za něj až dva roky vězení. Habel to komentuje: "ČSR byla pravděpodobně jediným státem na světě, proti němuž bylo možné 'podněcovat' zobrazováním jeho vzniku a vystavit se tak trestnímu stíhání."

***

V roce 1918 byli Němci a Maďaři integrováni do československého území proti jejich vůli a v rozporu s právem národů na sebeurčení. Češi a Slováci však vyloučili druhý nejmocnější národ státu z přípravy právního řádu a ústavy. Toto nedemokratické jednání Němce hluboce ponížilo a velmi ztížilo jejich vřelý vztah k novému státu. Proto se symbolem němectví stal pomník habsburského císaře Josefa II. na náměstí v Chebu (Eger). Karl Wilfert starší nechal císaře odlít z bronzu. Tento pomník byl však Čechům trnem v oku.

„Vlastenectví je živý smysl pro kolektivní odpovědnost. Nacionalismus je hloupý kohout kokrhající na vlastním hnojišti.“ Richard Aldington(anglický básník před devadesáti lety).

„Nacionalismus patří k největším nepřátelům demokracií, protože podřizuje svobodu řeči mýtu o společném původu obyvatel státu“. Václav Bělohradský (filosof).

***

ČT včera v podvečer odvysílala dokument „Občan Havel“, v mnohém poučný. Není zdaleka jen o Václavu Havlovi. Doporučuji (už jen 7 dní ke zhlédnutí v iVysílání ČT).

Za dobré mravy nelze bojovat jen slovy. Havlovy chyběl silný ministerský předseda jako byl Antonín Švehla. O dobrých mravech často skvěle hovořil, ale nebyl schopen je i činy prosazovat, nebo jen omezeně v rámci svých malých pravomocí. Dodržel dohodu s komunisty, podmínku jeho zvolení presidentem a nepodpořil zákaz KSČ. Slib z voleb v roce 1946 komunisté nedodrželi a ovládají zemi dodnes. Sám tak naplnil vlastní citát: „Ten, kdo to myslí s demokracií upřímně, má často svázané ruce. Ten, kdo ji chce použít pro své privátní cíle, může téměř vše.“ –jen bych slovo „privátní“ nahradil „politické“.

„Zkuste nahradit „s Němci“ termínem „se Židy“ – a pak se zamyslete.“

Tomáš Pecina

***

„Po přečtení textu Jana Urbana „Prezident ničitel. Je na čase si přiznat pravdu o systematickém teroru a vraždění“ (vyšel v červnu na HlídacíPes.org) jsem o něm dlouze přemýšlel a považuji za nezbytné se k němu vrátit. Závěry v něm prezentované považuji za svým způsobem unikátní, ale bez kontextu a širších souvislostí také za velmi zavádějící“, píše předseda společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol.

Komentáře ke článku na Hlídacím psu jsou vypovídající. Také jsem jeden připojil:

... Čím si Dr. Beneš – tím „Dr.“ se dokonce i podpisoval – zasloužil toho „Budovatele“, opravdu není příliš jasné: Jako „budování“ totiž nevypadá ani totální krach jeho koncepce československé zahraniční politiky (nejpozději v době mnichovské dohody), ani podepsání dohod o „spolupráci“ se SSSR (1935 a 1943), ani protiústavní odstoupení Podkarpatské Rusi, amnestie poválečných zločinů tzv. Revolučních gard, vydání v mnoha případech nespravedlivých Benešových dekretů a znárodnění průmyslu v r. 1945 a jistě ani kapitulace před komunisty v únoru 1948....

Navrhuji proto, abychom jméno Miloše Zemana v soupisu československých a českých hlav státu ozdobili přídomkem Prezident Dialektik, a tím jeho éru odsunuli do milosrdného a především zaslouženého zapomnění.

Celý článek>

Prezident Pavel: "Traumatizující okamžik v dějinách Když Kreml poslal tanky."  - Vzpomínka na českého armádního generála Lva Prchalu.

***

Jeho jméno dnes není tak známé jako jméno jeho krajana Václava Havla, ale pražští politici si z generála Lva Prchaly mohou vzít příklad. Proč? Protože Prchala byl jedním z prvních významných Čechů, kteří oslovili sudetské Němce. A učinil tak dávno před básníkem-prezidentem. Generál se podílel na deklaraci, která vešla do poválečných dějin jako "Wiesbadenská dohoda", podepsaná 4. srpna 1950, den před Stuttgartskou chartou. Československá strana tehdy zuřivě agitovala proti dohodě, která varovala před myšlenkami na kolektivní vinu a pomstu. V místních médiích byl Prchala, předseda "Českého národního výboru" založeného v roce 1940 v londýnském exilu, označován za fašistického emigrantského generála. Pomlouvačné kampaně se účastnili i členové katolického exilu. Generála tyto rušivé manévry neodradily od jeho smýšlení. "Cítím se povinen," prohlásil téhož roku 1950v projevu na "Světové konferenci pro mravní převýchovu" ve švýcarském Caux, "nejen vyznat hříchy, kterých se můj národ dopustil vůči sousedním národům. Chtěl bych se za ně omluvit svým sudetoněmeckým přátelům, zejména za bezpráví, které jsme jim my Češi způsobili. Slibuji, že udělám vše, co je v mých silách, abychom škody, které jsme jim způsobili, odčinili, jsme jim způsobili, a budovat s nimi lepší a šťastnější budoucnost v duchu Caux". O rok později, koncem července 1951, promluvil generál na setkání pořádaném Ackermannovým společenstvím v Königsteinu(Taunus): "Přes všechny obtíže je naší svatou povinností pokračovat v boji za lidskou svobodu, za právo národů na sebeurčení, za dobrovolnou federaci národů Evropy, a tím za svobodnou a šťastnou vlast. Svůj boj vedeme v duchu tisícileté křesťanské tradice a odhodlání nejen našeho národa, ale celého Západu. Máme v Evropě dost místa, pokud budeme myslet jen jako Evropané a pokud budeme jednat jako civilizovaní lidé." A pak následovala věta, která je aktuální i dnes: "Uznání práva každého na svou vlast je jedním z prvních předpokladů takového myšlení a jednání." K tomu podle něj patří právo a morálka. "A tam, kde vládne morálka a právo, tam bude také mír."

Noviny v té době hovořily o "volání Königsteinu". Toto volání však poté během studené války zaniklo. I dnes je stále obtížně slyšitelné, přestože zdi a hraniční ploty již více než 30 let neexistují. O zničení legendy se pokusil sudetoněmecký církevní historik profesor Rudolf Grulich. Grulich: "Dodnes je známo, že Václav Havel byl prvním předním Čechem, který se na začátku roku 1990 omluvil sudetským Němcům. Havel prohlásil, že vyhnání sudetských Němců vždy považoval, stejně jako mnoho jeho přátel, za "hluboce nemorální čin". S "Wiesbadenskou dohodou"a projevem generála Prchaly v Königsteinu v roce 1951však existují prohlášení Čechů, která jsou odesítky let staršía "jdou mnohem dál než Havlova lítost". Při přiměřeně dobré vůli bychom mohli Prchalu nazvat "Havlem před Havlem".

Před válkou jich tu žilo přes tři miliony - po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale všichni. Jak vypadal život německé menšiny v poválečném Československu? O tom více v pořadu Téma Plus (ČRoPlus 6.11.2022 – od 11:07 hod.)

Doporučuji poslech celého hodinového pořadu s otřesnými svědectvími dobových svědků. Pořídil jsem zvukový záznam podstatného, s projevy Edvarda Beneše (15.10.1945 – po divokém odsunu) a Václava Havla, kdy ještě nebyl presidentem.

Z témat pořadu: Vnitřní odsun – Trh s otroky – Otrocká práce mužů, žen a dětí – Volno jen v neděli odpoledne – Neexistence jako občané – Bezdomovci bez občanských práv – Nasazeni i do uranového průmyslu – Druhé německé osídlení – Občanství přiděleno úředně v roce 1953 – Zákaz vzdělávání v německém jazyce. JŠ

***

ČT2 8.11.2022: „Postoloprty 1945 - česká odplata“. Kdy se plně přiznáme k vlastním zločinnům proti lidskosti v době míru, jako SRN ke svým v době války?

Tak kolaboroval president Edvard Beneš se Sovětským svazem

Mýtus jménem Masaryk: Nadčasová filozofie TGM

Vor dem Krieg lebten hier über drei Millionen von ihnen - nach dem Krieg sollten sie für immer verschwinden. Aber nicht alle von ihnen sind verschwunden. Wie sah das Leben der deutschen Minderheit in der Nachkriegstschechoslowakei aus? Mehr dazu in der Sendung Tema Plus (ČRoPlus 6.11.2022- ab 11:07 Uhr)

Ich empfehle die gesamte einstündige Sendung mit schockierenden Zeitzeugenberichten anzuhören. Ich habe eine Audioaufnahme des Wesentlichen gemacht, mit Reden von Edvard Beneš (15.10.1945 - nach der brutalen Vetreibung) und Václav Havel, als er noch nicht Präsident war.

Aus den Themen des Programms: Innenvertreibung - Sklavenmarkt - Sklavenarbeit von Männern, Frauen und Kindern - Freizeit nur am Sonntagnachmittag - Nicht-Existenz als Staatsbürger - Obdachlose ohne Staatsbürgerrechte - Einsatz auch in der Uranindustrie - Zweite deutsche Ansiedlung - Staatsbürgerschaft offiziell erst 1953 - Verbot des Unterrichts in deutscher Sprache. JŠ

***

So kollaborierte Präsident Edvard Beneš mit der Sowjetunion

Aktualizováno 11.6.2023:  V Lidicích jsme uctili památku nevinných obětí v době války za účasti prezidenta a politiků. Kdy uctí stejní politici památku nevinných obětí vrahů z řad čs. armády na místech, kdy byly, v době míru, masově vražděny i ženy, děti, batolata a kojenci?

Aktualizováno 31.5.2023: Na hlavním shromáždění o svatodušní neděli bavorský premiér Markus Söder hrdě prohlásil, s odkazem na historická slova Johna F. Kennedyho "Ich bin ein Berliner" (1963 před radnicí v Schönebergu v tehdy rozděleném Berlíně): "Jsem sudetský Němec!". Bez sudetských Němců a jejich velkého díla obnovy by dnes Bavorsko nebylo tak úspěšné. Za to jim patří z celého srdce dík. "Někdy," řekl Söder, "se dějiny skutečně stávají dobrými.  Sudetští Němci svým odhodláním pro sjednocenou Evropu dosáhli také něčeho historického. Přínos vyhnanců ke zlepšení německo-českých vztahů by měl být oceněn Nobelovou cenou míru“. SdP 31.5.2023

***

Letos jsem neměl čas zúčastnit se po celé 3 dny. Pořídil jsem ilustrativní FOTOGALERII, 3 krátká (zvony z Jihlavy, 2x harmonikáři – viz fotogalerie) a dvě delší videa níže (6 min. nástup spolků+10 min. projev ministra Beka). Omlouvám se za nestihnutí začátku u zvonů z Jihlavy a projevu ministra.

Účast je čím dál tím menší, rostoucí účast českých politiků přichází poněkud pozdě. Pan ministr Bek mluvil spatra, německy, jako umí málokterý člen vlády ČR. Samozřejmě si nemůže dovolit mluvit o Benešových dekretech a o genocidiu etnika, ke kterému podle platného mezinárodního práva došlo. Je ostudné, že Benešovy dekrety jsou stále součástí právního řádu ČR. To je stejné, jako kdyby byly tzv. „Norimberské zákony“ dodnes součástí právního řádu SRN.

***

Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin

Aktualizováno 1.8.2022: Brno: Pouť smíření 2022: Opět bez zájmu veřejnoprávní ČT ?!

***

 „Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské." Karel Havlíček Borovský

Je tomu letos třicet let od doby, co se v létě roku 1992 dohodly delegace česká a slovenská na zániku Československa, státu vzniklého na troskách naší rakouské vlasti v říjnu 1918. Každý, kdo se pamatuje na záběry pánů Klause a Mečiara v televizi, kde spolu tito dva sedí pod stromem na neutrální půdě Brna a mají svá saka odložena na židlích, protože je teplý letní den se mohou shodnou na jediném a to na tom, že šlo o zážitek velmi silný, ačkoli jinak se většinou neshodnou téměř na ničem.

Protože hlavy po desetiletí vymývané propagandou stejně vylhanou, jako bylo celé Československo, nemohly a stále nemohou pochopit, co se to dělo a děje. Vždyť přece tatíček Masařík i jeho nástupce Beneš byly geniální osobnosti, které obdivuje celý svět a nás taky a teď tohle. Přijdou jacísi Slováci a kladou požadavky. A to nám, Čechům, jejich pánům, ke kterým ti dráteníci přece mají vzhlížet s nábožnou úctou a při vyslovení slova Praha omdlévat. Tak bych asi velmi zhruba shrnul pocity veřejnosti na naší straně řeky Moravy, když se veřejnost začala dovídat, že dílo pána Masaříka a Beneše ovinuly jakési mraky a nevděk světem vládne a Československo se počíná třást v základech.

Zatímco Němce po válce Edvard Beneš odsunul z Československa bez haléře na západ a Maďary chtěl stejně tak bez haléře odsunout na jih, Rusíny rovnou odsunul se vším majetkem i celou jejich zemí na východ.

O své předvánoční státnické návštěvě Moskvy v roce 1944 referoval exilový prezident Edvard Beneš nadšeně v londýnském vysílání. „Byl jsem zde přijat tak přátelsky, tak vřele a skutečně tak bratrsky, nejen od kruhů vedoucích, nýbrž také všude, kde jsem přišel do styku s lidem a s armádou, že to může být pro vás všechny tím nejlepším zajištěním, radostí a uspokojením. Je to opravdu symbolické: bratrské přijetí všeho lidu československého vším lidem Sovětského svazu. Pro mne je to jeden z nejkrásnějších okamžiků mé politické činnosti a mého politického života,“ referoval jako u vytržení Beneš.

Mit einer wegwerfenden Handbewegung gab T.G. Masaryk zurück: "Seien Sie unbesorgt! ln zwanzig .lahren werden wir sie assimiliert haben, sie werden unsere Sprache sprechen und ihre Abstammung längst vergessen haben.!

***

Statspräsident Edvard Benesch: „Vertreibt die Deutschen aus ihren Häusern, Fabriken und Höfen und nehmt ihnen alles bis auf ein Taschentuch, in das sie hineinweinen könnenl!“

***

England Aussenminister Ernes Bevin charakterisierte die Auswirkungen der Postdamer Beschlüsse vom 17. Juli 1945 laut Times vom 5.November 1945 im englischem Unterhaus folgendermassen: „Wahrhaftiger Gott, das ist die Hölle des menschlichen Wahnsinns. Es war ein füchterliches Schauspiel.“

***

Winston Churchill August 1945: „Eine Tragödie ungeheuren Ausmasses spielt sich hinter dem Eiserenen Vorgang ab."

***

„...Grundvoraussetzung für die wirkliche Freundschaft unserer Völker (ist) die Wahrheit. Wie hart auch immer, soll sie doch gesagt werden.“

Václav Havel

***

Ich veröffentliche das erste Beispiel aus diesem schrecklichen Buch. Wir haben es nicht gewagt, gegen die Nazis zu kämpfen. Andererseits hatten wir in Friedenszeiten mehr als genug "Mut", um unschuldige Männer, Frauen, Kranke, ältere Menschen, Kinder, Kleinkinder, Säuglinge und Ungeborene zu foltern und zu ermorden. Es ist nicht nur die dauerhafte, nicht abnehbare Schuld der Täter, sondern auch derer, die nur untätig zuschauten. Die Hauptschuld liegt bei Präsident Edvard Beneš, dem Oberbefehlshaber der Armee. Er befahl nicht den Kampf gegen die Nazis, aber er unterstützte den „Kampf“ gegen die Wehrlosen mit seiner Rhetorik des Hasses und tolerierte untätig diese Gräueltaten. Deshalb unterstützten die Kommunisten seine Auszeichnung mit einem besonderen Gesetz: "Er hat sich für den Staat verdient" - und seiner anschließenden Zerstörung. Fürst Karel Schwarzenberg hat recht – „Edvard Beneš war ein Kriegsverbrecher!“.

ČRoPLus 17.5.2021 od 10:10 hod.- časová osa začátku komentářů Ferdinanda Peroutky:

10:09:30 – Úvodní projev prog. ředitele RFE v den zahájení vysílání 1.5.1951

10:13:35 – Ke svému prvnímu článku z roku 1917 a o mesialismu

10:16:00 – Setkání s Klementem Gottwaldem

10:18:45 – Gottwald a alkohol

10:22:10 – Charakter Gotwalda

10:23:35 - O komunismu

10:25:40 – Jan Masaryk, vražda, nebo sebevražda

10:27:30 – O kandidatuře Jana Masaryka na presidenta republiky

TGM věděl o slabostech Jana Masaryka, doporučoval mu držet se vždy Edvarda Beneše. Jan Masaryk Benešovi bezmezně věřil a důvěřoval. Proto nebyl schopen uvědomit si nebezpěčí komunismu a uvažoval tak naivně.

Před 75 lety, 29. dubna 1946, začal v Československu soud s členy protektorátní vlády.

Soudci museli rozhodnout o obtížné otázce: Co se považuje za pasivní chování a v jakém případě lze hovořit o spolupráci s nacistickým režimem? Na lavici obžalovaných sedělo několik ministrů vlády z takzvaného „Protektorátu Čechy a Morava“. Na jaře 1946 vysílal Československý rozhlas záznam ze soudního řízení: „Kdo nedokázal vést lid a zemi, vážně zhřešil proti republice a českému lidu - i když toto selhání není způsobeno nedostatkem dobré vůle a úsilí, ale bylo způsobeno nedostatkem fyzické, duševní a charakterové síly? “

Podle obžaloby se politici dopustili porušení národní cti. Historik Vojtěch Kyncl z České akademie věd řekl pro domácí vysílání Českého rozhlasu:

„Hlavním tématem byla spolupráce s okupační mocí a implementace ideologie NSDAP v protektorátu.“

Mezi obžalovanými byl i předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí. Funkci převzal jen několik měsíců poté, co byl Reinhard Heydrich jmenován zástupcem říšského protektora. Krejčí kabinetu vládl od začátku roku 1942 do ledna 1945. Vojtěch Kyncl:

"Dalo by se říci, že celá vláda a prezident Hácha měli rezignovat po takzvané 'Heydrichiade'." Na druhou stranu lze předpokládat, že členové vlády neviděli své postavení jako formu spolupráce s národními socialisty, ale jako způsob zpomalení jejich agresivní politiky.“