Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

st úno 21 @10:00 - 04:00PM
Diskusní fórum: Beneš – zachránce, nebo zrádce národa?
čt úno 22 @08:30 -
OS Kolín: Šinágl a spol. obžalován
so úno 24 @12:30 - 10:30PM
Praha: DEN PRO UKRAJINU
út úno 27 @11:00 -
OS Ostrava: Jana Domanská
út bře 05 @08:00 -
OS Ostrava: Pokračování boje ing. Jana Karase

Nejnovější komentáře

  • 20.02.2024 18:53
    Die FAU hat 200 Ausnahmen für russische Oligarchen gewährt ...

    Read more...

     
  • 20.02.2024 18:33
    FAU udělil 200 výjimek ruským oligarchům a neobstavil jim ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 18:21
    Brusel - Evropská komise dnes schválila České republice dotace ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 17:11
    "Silní muži dělají dobré časy. Dobré časy dělají slabé muže.

    Read more...

     
  • 19.02.2024 16:20
    Příchod uprchlíků z Ukrajiny, kterých je v Česku zhruba ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 14:46
    Německé i britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

  • TGM a BenesSD ztraty po vyhnani§ 14 zakazoval zobrazovat vznik Československé republiky na veřejnosti. Zobrazování bylo považováno za "pobuřování" a hrozily za něj až dva roky vězení. Habel to komentuje: "ČSR byla pravděpodobně jediným státem na světě, proti němuž bylo možné 'podněcovat' zobrazováním jeho vzniku a vystavit se tak trestnímu stíhání."

***

Frantiskovy lazne pomnik Josef II denV roce 1918 byli Němci a Maďaři integrováni do československého území proti jejich vůli a v rozporu s právem národů na sebeurčení. Češi a Slováci však vyloučili druhý nejmocnější národ státu z přípravy právního řádu a ústavy. Toto nedemokratické jednání Němce hluboce ponížilo a velmi ztížilo jejich vřelý vztah k novému státu. Proto se symbolem němectví stal pomník habsburského císaře Josefa II. na náměstí v Chebu (Eger). Karl Wilfert starší nechal císaře odlít z bronzu. Tento pomník byl však Čechům trnem v oku.

V noci 14. listopadu 1920 českoslovenští vojáci Josefa II. s hlasitým řevem svrhli z podstavce. Německé obyvatelstvo však ještě téže noci vrátilo císaře Josefa na jeho původní místo a k podstavci ho přikovalo silnými železnými pásy. Chyběla pravá ruka, v níž držel Toleranční patent, v němž císař stanovil toleranci protestantské víry vedle katolické. Vojáci si tuto ruku pravděpodobně vzali jako trofej. Po několik následujících let nemohlo nic lépe ilustrovat zbitý německý národ a českou aroganci než císař Josef v tomto zvláštním oděvu na pomníku.

Podle Heriberta Sturma (Eger, Geschichte einer Reichsstadt, 1952) obdržela městská rada v Egeru počátkem května 1923 státní příkaz, aby pomník císaře Josefa do dvou týdnů odstranila. Právní rámec pro tuto demontáž vytvořila Praha "zákonem na ochranu republiky".

Aby se předešlo povstání obyvatelstva (v roce 1921 měl Cheb 27 524 obyvatel, z toho pouze 1 305 Čechů), rozhodla městská rada 4. května 1923, že císař Josef zmizí následující noc po půlnoci. Sotva se náměstím rozezněly první rány kladivem, začaly se rozeznívat zvony evangelického Mírového kostela a shromáždil se početný dav. Poté, co byly po několika hodinách práce uvolněny těžké železné pásy, vytvořil dav, rozdělený nosiči pochodní, mříž, kterou byla socha převezena na vůz ozdobený jedlovou zelení. Nakonec se jejím pozdějším místem uložení stala zahrada městského archivu. (V roce 2003 byla socha znovu instalována ve Františkových Lázních bez paže).

Až do konce roku 1923 stál na náměstí prázdný sokl pomníku, který byl ozdoben květinovým košem. Pak musel být i tento zbytek odstraněn.

Rozhodujícím faktorem pro vznik "zákona na ochranu republiky" byl atentát na ministra financí Aloise Rašína v Praze 5. ledna 1923. Rašína střelil do zad devatenáctiletý anarchokomunista Josef Soupal. Na následky střelného zranění zemřel 18. února 55letý Rašín. Soupal byl rychle dopaden a prohlásil, že chtěl zasáhnout nejen ministra financí, ale celý systém.

Ve vládních kruzích tento atentát rozšířil velký neklid, protože ukázal, že stát je zranitelný. Nebylo možné ignorovat ani zahraniční tisk, který se opakovaně zabýval útlakem Němců v ČSR poté, co byla československá vláda v zahraničí zdiskreditována brutálním zásahem svého vojska proti německo-rakouskému obyvatelstvu 4. března 1919. Armáda právníků proto horečně pracovala na zákonu, který měl stát zabezpečit proti ohrožení zevnitř. Nakonec vláda 23. března 1923 přijala "zákon na ochranu republiky". I po roce 1945 byl tento zákon s určitými změnami opět v platnosti.

"Zákon na ochranu republiky" je tlustý svazek. Fritz Peter Habel o něm píše (Dokumente zur Sudetenfrage, 2003, s. 319), že se v něm zajímavou formou mísí skutkové podstaty, které jsou stíhány ve všech státech světa (např. vojenská zrada § 6), se zvláštnostmi, které vyvolávají dojem obav ČSR (např. § 26 a § 14).

Podle § 26 musely z veřejného prostoru zmizet všechny pomníky, nápisy apod. pokud měly protistátní charakter nebo byly věnovány příslušníkovi rodu, který vládl v Rakousku, Uhersku, Rakousku-Uhersku nebo Německé říši, nebo zobrazovaly příslušníka dynastie, která vládla v Německé říši v roce 1914.

Ustanovení § 14 zakazovalo zobrazovat vznik Československé republiky na veřejnosti. Zobrazování bylo považováno za "pobuřování" a hrozily za něj až dva roky vězení. Habel to komentuje: "ČSR byla pravděpodobně jediným státem na světě, proti němuž bylo možné 'podněcovat' zobrazováním jeho vzniku a vystavit se tak trestnímu stíhání."

 

Edith Berglerová

SUDETENPOST 4. května 2023

Původní článek>

***

Odmítnutá poštovní známka ke dni 4. března 1919

Období před Mnichovskou dohodou - hnutí Konrada Henleina

100. let výročí narození našeho nejlepšího historika poválečné doby prof. Josefa Kalvody

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)