Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Syrovy Jan1.582 letadel, 501 protiletadlových děl, 2.175 děl, 785 minometů, 469 tanků,, 43.876 kulometů, 114.000 pistolí, 1.090.000 pušek, přes miliardu nábojů pro pěchotu, přes 3.000.000 nábojů pro děla, válečný materiál pro stavbu mostů, naslouchací přístroje, měřící přístroje, motorová vozidla „v největším množství“. Hodnota tohoto materiálu „činila více než 29 miliard Kč“.

***

Dne 15. 3. 2021 uplynulo 82 let od vstupu německých vojsk na zbytek československého území. To, co se onoho dne odehrálo, nyní znovu přezkoumává Městské státní zastupitelství v Praze. Proč?

Protože je dosud pravomocný rozsudek Národního soudu v Praze z 21. 4. 1947, podle něhož armádní generál Jan Syrový (1888-1970) „jako ministr národní obrany... nedal 15. března 1939 rozkaz ani pokyn ke zničení vojenského materiálu“. Za to byl odsouzen k „k trestu těžkého žaláře v trvání 20 /dvacet/ let, zostřeného půlročně jedním postem“.

Syrový se hájil tím, že takový příkaz nemohl dát, neboť byl vázán „kapitulačním rozkazem“ prezidenta Dr. Emila Háchy (1872-1945). Senát pod vedením JUDr. Jana Gottweise však došel k závěru, že Háchův rozkaz neobsahoval zákaz ničení vojenského materiálu.

Syrový obdržel rozkaz telefonicky po nočním jednání Háchy s německým vůdcem Adolfem Hitlerem (1889-1945) a nadiktoval ho „v noci na 15.března 1939 po druhé hodině ranní v hlavním štábu generálu [Miroslavu] Miklíkovi [1892-1965] s tím, aby byl doručen vojenským jednotkám“.

Je pravda, že prezident v rozkaze nezmiňuje zákaz ničení vojenského materiálu (aby se nedostal do rukou nepřítele). Praví se zde ale, že německé vojenské jednotky „zahájí obsazování republiky dne 15.března v 06.00 hodin“ a že přitom nesmí dojít k „sebemenšímu incidentu“.

Vojenský materiál, jehož nezničení soud Syrovému vytýká, obnášel:

  • ·       1.582 letadel,
  • ·       501 protiletadlových děl,
  • ·       2.175 děl,
  • ·       785 minometů,
  • ·       469 tanků,
  • ·       43.876 kulometů,
  • ·       114.000 pistolí,
  • ·       1.090.000 pušek,
  • ·       přes miliardu nábojů pro pěchotu,
  • ·       přes 3.000.000 nábojů pro děla,
  • válečný materiál pro stavbu mostů, naslouchací přístroje, měřící přístroje, motorová vozidla „v největším množství“.

Hodnota tohoto materiálu „činila více než 29 miliard Kč“.

Městské státní zastupitelství v Praze nyní zkoumá, zda za daných okolností bylo realistické vydat splnitelný rozkaz k ničení uvedeného materiálu a zda k jeho provedení byly zajištěny finanční, technické a bezpečnostní prostředky.

S ohledem na množství materiálu a časovou tíseň se totiž zdá, že soud od Syrového požadoval „něco, co nelze vykonat, tedy něco naprosto nemožného. Přikázat něco, co nelze vykonat, znamená právo ničit, protože příkaz, který nelze splnit, slouží jen zmatku, strachu a chaosu.“ (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 5. 2012 sp. zn. I. ÚS 3438/11 ve věci Vladimíra Waise, svědka Jehovova, který v roce 1954 odmítl vykonávat vojenskou službu.)

Státní zástupce bude také zkoumat, zda je pravda, že Syrový spolu s Rudolfem Beranem (1887-1954) jakožto ministerským předsedou „za války opatřili nepříteli prospěch tím, že dali souhlas k prodeji válečného materiálu Německu“.

Národní soud vymezil podle zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. pojem „za války“ obdobím od 23. 9. 1938 (vyhlášení mobilizace) do 31. 12. 1945 (kdy podle vyhlášky č. 162/1945 Sb. „končí stav branné pohotovosti státu“.)

Je ale otázka, zda období války lze takto stanovit, když dne 30. 9. 1938 československá vláda za účasti prezidenta Dr. Edvarda Beneše (1884-1948) přijala podmínky Mnichovské dohody o odstoupení pohraničních oblastí Německu a dne 6. 10. 1938 rozhodla ministerská rada o demobilizaci.

Na uzavření smlouvy tlačil ministr zahraničí Dr. František Chvalkovský (1885-1945). Syrový (stejně jako někteří další) se domníval, že když se po neúspěšných jednáních s Anglií a Francií prodá „postradatelný vojenský materiál“ Němcům, povede to k jejich vstřícnějšímu postoji. Smlouvu o prodeji podepsal dne 11. 2. 1939 „za vládu ČSR“ generál Jan Netík (1885-1945) „jako zástupce“ ministerstva národní obrany. Až na jednu výjimku šlo o „materiál bývalého rakousko-uherské armády, ze které byl převzat“.

Pro úplnost je třeba dodat, že kromě dvacetiletého trestu těžkého žaláře byl Syrový zbaven volebního práva a práva účastnit se politického života, protože „při setkání s Adolfem Hitlerem tomuto podal ruku“, „doprovázel generála Blaskowitze [1898-1948, vrchní velitel německých okupačních vojsk] k hrobu neznámého vojína“, „zúčastnil [se] přehlídek německého vojska“ a „dne 3. dubna 1939 [se] stýkal s Konrádem Henleinem [1898-1945, vůdce sudetoněmeckých Němců], - to vše v generálské uniformě“.

Není ovšem vyjasněno, jak se podle tehdy platných předpisů měl Syrový zachovat při neplánovaném neveřejném setkání s hlavou cizího státu na pražském Hradě a při konání pietních aktů u hrobu Neznámého vojína, jaké měl ministr obrany práva a povinnosti při vojenské přehlídce zahraničního vojska v Praze a nakolik mohl ovlivnit Henleinovu přítomnost na recepci dne 3. 4. 1939. (Syrový ve funkci ministra národní obrany skončil 27. 4. 1939. Žádná pozdější pronacistická činnost není Syrovému vytýkána.)

Pokud jde o celkovou zákonnost procesu, zpochybňuje ji i fakt, že do 24. 2. 1947 v něm vystupoval jako prokurátor JUDr. Josef Urválek (1910-1979), jehož nadřízený, člen KSČ JUDr. František Grospič (1901-?), si pochvaloval, že Urválek „pracuje jako lev“.

Toto pracovní nasazení Urválek prokázal i v následných nezákonných procesech, jako například s JUDr. Miladou Horákovou (1901-1950) a spol. či Rudolfem Slánským (1901-1952) a spol.

Urválkova kariéra je popsána například v diplomové práci „Život Josefa Urválka“ od Bc. Alžběty Vašákové. Píše se zde:

„Je třeba se zeptat, zda si Josef Urválek, přes všechny snahy zbavit se viny za řadu justičních vražd, uvědomoval zrůdnost toho, na čem se podílel. ... Nelze vyloučit i hlubší, patologické důvody jeho chování, které mohly najít první odraz v přísných výrocích mimořádného lidového soudu, kde působil po osvobození.“

(Dostupné na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/178375/.)

K jakým závěrům Městské státní zastupitelství v Praze dojde, těžko předvídat.

 

15. 3. 2021 zapsal: L. Müller

***

Takovou sílu zbraní jsme dobrovolně, bez odporu, předali nepříteli a dále zbraně pro něho vyráběli. Celá země byla odhodlaná bojovat, vrchní velitel armády Edvard Beneš ne. Začala tak ztráta svobody, vliv a poroba mocnými, trvající dodnes. Hrdiny, elity a tradice likvidovali komunisté jako první. Dnes nám chybí. Nemáme skutečnou armádu schopnou zemi ubránit. Máme jen plno velitelů, generálů. Plno funkcí, zbraní, úředníků a málo vojáků.

J.Š. 16.3.2021

***

Sergej Vojcechovský, generál bez vlasti a naše „černé svědomí“

Vojcechovsky Sergej uniforma„Zemi může ochránit jen armáda, nikoliv smlouvy a dohody“ - „O hranicích státu není možné vyjednávat, lze o ně jen bojovat“ –  „Rozkaz pustit sem Němce jsem dostal, ale rozkaz opustit a předat jim opevnění jsem nedostal. Budu je všemožně bránit.“ 

Kancléř Smutný: „Pak přišel gen. Vojcechovský a jako jediný prohlásil, že není možné se vzdát bez boje. Ostatní důstojníci však jeho názor nesdíleli. Styděl jsem se, že vzdáváme tisícileté hranice bez odporu a že nikdo nechce alespoň trochu riskovat.“ 

Prezident Beneš: „Nepoženu národ na jatka.“

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.83 (6 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)