Aktualizováno 31.10.2022: Podivná vyznamenání ke dni 28.října a další podivnosti
***
„Můžete obelhávat část lidí po určitou dobu,
ale ne všechny pořád.“
Abraham Lincoln
***
„Úpadek úcty před Stvořitelem světa a člověka způsobil, že pomocní dělníci v sobě objevili schopnost řídit státy a poroučet větru, dešti, což platí i pro současnou demokracii.“
Otakar Forman, 31.1.2013
***
Šílená dvojčata polistopadové politiky. A hradní dárek na rozloučenou - Už od dob ostudného prezidentování Václava Klause je Pražský hrad znám coby „sídlo českého žvástu“. Pokud se někomu ze čtenářů už v tomto místě nevolí zatajil dech nad neúctou k majestátu nejvyšší ústavní funkce, připomenu jen jeho celosvětovou televizní ostudu s ukradeným protokolárním chilským perem nebo jeho závěrečné ústavní bouchnutí dveřmi s prezidentskou „amnestií“. V trochu jiné verzi by ji mohl zopakovat i končící Miloš Zeman.
Sál bude naplněn většinou jeho stále ubožejších přitakávačů a těch, kdo přijdou z úřední povinnosti a z nedostatku páteře. Bude to bilanční chvíle, a sluší se k takové bilanci deseti let ve funkci prezidenta dodat trochu kverulantské upřímnosti. Léta jeho otevřené kolaborace s vládnoucími nedemokratickými antiliberálními režimy v Rusku a Číně poškodila pověst českého státu, přičemž jeho názorové veletoče z něj v mezinárodním společenství udělaly už před drahnou dobou pouze vysmívanou a trpěnou figurku. Připomeňme ještě jeho slabost pro neskrývanou korupci nejbližších spolupracovníků od jeho „kingmakera“ Miroslava Šloufa až po Šloufem vycvičené „kluky“ Nejedlého a Mynáře, a máme obraz jednoduchého populisty, který pro potlesk davu a poklonkování okolí klidně poškozuje stát. Desítky jeho nikdy nešetřených a nevysvětlených setkání s korupcí stály Českou republiku nespočetné miliardy. Nemohl o tom nevědět. Některé z nich mu už téměř před deseti lety připomněl videovzkaz „Milošku, žaluj“. Zeman je totiž prototypem politika, jakého si ruská expanze přála vidět všude na kontinentu na konci svého tažení proti liberální Evropě. Miloš Zeman si nikdy nedělal starosti s ústavností a slušnost mu nikdy nestála v cestě. Zatímco v civilizovaných demokraciích se řešení personálních otázek přenechává týmu nastupujícího prezidenta, Zeman přikázal přeobsadit klíčové nebo ohrožené pozice ještě do konce svého období ve funkci.
To nejlepší nakonec
Podle důvěryhodného zdroje z Pražského hradu se už v nejužším kroužku prezidentových spolupracovníků kolem Vratislava Mynáře pracuje na několika verzích „nějaké“ amnestie pro spřízněné a zákonem ohrožené osoby. Průběžně jsou prý konzultovány s ministrem spravedlnosti a prezidentovým důvěrníkem a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.
Ať už to nakonec dopadne jakkoliv, na celkovém obraze politické kariéry Ing. Miloše Zemana i jejího konce to nezmění vůbec nic. Na bidélku zapšklého nacionálpopulismu a směšnosti přibude vedle Václava Klause jeho nikdy neztracené dvojče a dějiny leda tak pokrčí rameny. A česká společnost si snad nakonec všimne, že česká politika se za jejich prezidentur úplně odpoutala od jakéhokoli hodnotového ukotvení – a že je nutné to napravit.
***
Miloš Zeman, aneb v den volby prezidentem se hned ožrat… a padat
***
Přijmout státní vyznamenání z rukou čestného člověka má větší hodnotu, než z rukou nečestného, na čestném místě a na státní svátek. Člověk bez morálních zábran nemůže vnímat morální hodnoty, natož je uznávat, respektovat a ctít. Plebejské metnikum si zvolilo svého „reprezentativního“ plebejce. Hlavně nemít potíže, mít se dobře, nebojovat, nic neriskovat, být poslušným sluhou moci a hlupákem.
Připomínám, že ČSR vzniklo po dohodě v St. Germain, bez účasti slovenských a německých zástupců, kdy se Slováci dozvěděli o vzniku ČSR až za týden. Beneš s TGM podvedli presidenta USA Wilsona svými sliby o dodržení práv národnostních menšin. TGM chtěl původně založit stát podle švýcarského vzoru, neměl by ale absolutní moc, tak bylo založeno Československo, v názvu ani na státním znaku už se etnikum sudetských Němců, kteří tvořili 1/3 obyvatelstva neobjevilo.Žili u nás po staletí, naučili nás práci, hudbě, řemeslům. Začal vůči nim postupný teror. Jak by se asi vyvíjely dějiny, kdybychom své spoluobčany nevyhnali?
Cituji z článku Karla Olivy „Visegrád a 28. říjen“ (LN 27.10.2022): Stojí to za připomínání. A za jdnorázové připomenutí v předvečer státního svátku, jímž se Česká republika připamatovává jednak (celkem druhoplánově) rozpad velké podunajské monarchie a jednak, s patrnou velkou nostalgií, vznik státu, v němž v jeho svobodných časech – často s velkou chutí – dominovali ostatním národnostem. Jen z té nostalgie bohužel zapomínáme, že zejména proto byl tento stát od svého počátku přes všechny hořké peripetie až do svého zániku neživotným projektem.
Kdy si pozve ČT do debat na historická témata i Jana Cholínského? Měl by co říci - mnohem více, než stále stejné tváře "mediálních" historiků.
Jan Šinágl, 28.10.2022
***
KVH 26.10.2022: Vladimír Dzuro: Démoni balkánské války
***
Za prezidenta nechci fíkus ani masožravku
Miloš Zeman se i v oblasti udělování státních vyznamenání ukázal jako člověk, který nedbá na kultivovanost a naopak je mu blízké porušování i těch nejzákladnějších kulturních hodnot.
Drulák svými poraženeckými, ustrašenými postoji, připomíná novodobého Beneše
Read more...