Bohumil Němec: „Byli jsme pro politiku jejímž cílem byl samostatný český stát, chtěli jsme, a by to byl stát sociálně spravedlivý, mnozí z nás chtěli stát socialistický“ (a to byl pravicový politik). TGM: „Pokud nebudou prováděny ohleduplně velké sociální reformy, čeká nás revoluce.“
… Byla pronesena slova, že příroda nečiní skoků. Tato slova platí však mnohem spíše pro lidskou společnost, než pro přírodu. Nelze zavádět nový společenský řád bez ohledu na řád dosavadní. Nová společnost může vzniknout jen evolucí společnosti dosavadní. Překotné a zvláště nasilné společenské reformy skutečným sociálním reformám spíše škodí, než aby jim prospívaly, neboť nezaručují jejich trvalost a rozmnožení sum lidského štěstí a blahobytu. Sociální reformy nemohou se týkat pouze fyzické a materiální stránky společenského řádu. Reformy musí být také mravně připraveny. Proto měly násilné převraty zpravidla za následek reakci a jsme přesvědčeni, že také ruské násilné převraty budou mít za následek spíše reakci. …
Už sto padesát let uplynulo od narození geniálního přírodovědce Bohumila Němce. Muže, který dokázal několikanásobně zvětšovat rostliny, a zjistil také, proč rostou nahoru. Jenže Bohumil Němec měl také v prosinci 1935 kandidovat v prezidentské volbě proti Edvardu Benešovi. Kdo ho navrhl? Odstartoval převrat vedoucí k vyhlášení ČSR.A proč nakonec nekandidoval? ČRoPlus: Portréty (13:06 hod.)
BN: „Válka přinesla českému lidu dva veliké nepřátele - nedostatek a drahotu. Od něj český národ očekává právem, že oba tito nepřátelé jeho působením zmizí. Zmizí drahota a nedostatek. Je nesporně naší povinností, a bychom pečovali o to, aby se tak stalo v době nejkratší. Nedosatkem a drahotou trpěly všechy vrstvy a všecky stavy a všecka místa v naší vlasti, ale přece nejvíce byla postižena města. Ve městech bylo obyvtelstvo např. nuceno k samozásobování, které bylo spojeno nejen s drahotou, nýbrž také s velkým tělesným utrpením. Kdo zažil a viděl toto samozásobování musel žasnout nad těmi utrpeními, která snášeli ženy i mužové, vlekoucí se s náklady mnoha kilogramů po cestách, několik hodin trvajících, snášející strašlivá utrpení v přeplněných a nevytápěných vlacích, snášejících honbu orgánů, kteří je pronásledovaly jako divokou zvěř za starého režimu.“
BN duben 1919: „Světová válka vznikla ze snah čistě imerialistických. Ve svém průběhu se stala válkou za osvobození národů a nyní se k ní připojuje hnutí za sociální osvobození. Národové se nespokojují s politickou a národní svobodou, chtějí také svobodu sociální. Bylo by pošetilé, kdybychom toto sociálně reformní hnutí chtěli popírat, nebo oddalovat. Ale máme všichni zájem, aby se sociální reformy dály i bez újmy našich zájmů národních, jakož i beze škod hospodářských. Byla pronesena slova, že příroda nečiní skoků. Tato slova platí však mnohem spíše pro lidskou společnost, než pro přírodu. Nelze zavádět nový společenský řád bez ohledu na řád dosavadní. Nová společnost může vzniknout jen evolucí společnosti dosavadní. Překotné a zvláště nasilné společenské reformy skutečným sociálním reformám spíše škodí, než aby jim prospívaly, neboť nezaručují jejich trvalost a rozmnožení sum lidského štěstí a blahobytu. Sociální reformy nemohou se týkat pouze fyzické a materiální stránky společenského řádu. Reformy musí být také mravně připraveny. Proto měly násilné převraty zpravidla za následek reakci a jsme přesvědčeni, že také ruské násilné převraty budou mít za následek spíše reakci.“
Měl být protikladem Edvarda Beneše, což v mnoha ohledech splňoval. Sodetští Němci slíbili volit Němce s podmínkou, že ho budou volit i Slováci, pokud ne, Beneše volit nebudou. Stal se tak vážnou hrozbou pro Benešovu kandidaturu. Edvard Beneš nasadil všechny své diplomatické schopnosti, aby situaci zvrátil. Kněz Jan Jiří Rykl diplomatickým jednáním přesvědčil Slováky, aby volili Beneše.
Antonín Klimek: Boj o Hrad, Kdo po Masarykovi? Ze setkání Beneše s premiérem Hodžou v předvečer volby 17.12.1935:
Premiér prohlásil, že se mohou dohodnout v 10ti minutách. To co vedení agrárníků provedlo s Němcovou kandidaturou bylo nemoudré, nepromyšlené, byla to taková „podpásovka“. Hodža navrhl, aby se Němec stal vícepresidentem zcela formálním. To Beneš kategoricky odmítl s tím, že se zřízením podobné funkce by se snad dalo později mluvit, ale ne v souvislosti s jeho presidentskou volbou ani s osobou Němce.Vůči němu prý není osobně zaujat, ale jediné co může pro záchranu jeho tváře jako budoucí president udělat je, že příležitostně ho prostě přijme v audienci, nebo na čaj.
Už o půlnoci na 13.prosince 1935 vydala ČTK prohlášení, vypracované po dohodě s Němcem agrárníky: Prof. dr. Bohumil Němec, vyzván politickými stranami ke kandidatuře na presidenta republiky stanovil podmínku, že kandidaturu přijme když se pro něj vysloví většina čs. politických stran. Nerozhodné chování jedné politické strany přimělo Němce, aby požádal zbývající politické strany, aby upustili od jeho kandidatury a neoslavovali jednotu národní a státní.
17.12.1935 volba presidenta
Odevzdáno 440 platných lísků, Beneš jich dostal 340 a Němec 24, přestože nebyl kandidátem. Tak masivní podporu jakou si dokázal vyjednat Beneš neměl nikdy ani TGM
Po roce 1948 prof. Němec nedostával ani penzi. Byl trpěným vědcem. Zemřel 7.4.1966 v Havlíčkově Brodě na zápal plic. Bylo mu 93 let. Ve věku 92 let řekl svému příteli větu: „Práce mi nenechala žádný čas na únavu.“ Jeho vzpomínky vyšly v roce 2002 a 2020.
Volba Edvarda Beneše v roce 1935 se o mnoho nelišila svými podlými praktikami, které použil i Václav Klaus ve volbě presidenta proti Janu Švejnarovi.
JŠ
***
Read more...