Shlédl jsem dokument v Cinema City na Andělu. V sále jsme byli osamoceni s jednou cca 20ti letou dívkou. Zklamal mne. Točíme spoustu dokumentů o Václavu Havlovi, ale žádný, který by oslovil veřejnost napříč generacemi a jeho stále aktuálními myšlenkami. Pokračuje v tradici plebejských děl o našich velkých osobnostech (naštěstí už bez sexuálních scén, jaké jsme viděli ve filmu o Boženě Němcové) ve stylu „vždyť on je jako já“. Umí si snad někdo představit natočit podobným stylem dokument o TGM, Albertu Einsteinovi a dalších našich či světových velikánech? Ocenil jsem krátké vystoupení presidenta Václava Klause, který v pár vteřinách, slovně i neslovně, o sobě nevědomě vypověděl dokonale vše.
Nicméně připomínám výroky presidenta Václava Havla z dokumentu k zapamatování:
„Nejhorší je, když se řekne stejně nic nezměním, co bych se staral. To je takový ten nejhorší způsob existenciálního krachu.“
„Svět je absurdní, jsme jako Sysifos“
O duši soudobého Evropana: „Měl by být přece jenom trochu pokornější, měl by myslet i na to co bude až zemře, sklánět se před tajemstvím vesmíru a bytí samotného. Zkrátka vztahovat se opět víc, tak jak tomu bylo v první fázi evropského vývoje, k věčnosti a k nekonečnu.“
„V první fázi se obvykle nic neděje, lidé čekají. V druhé fázi zneklidní, protože nevědí, co se stalo. Ve třetí fázi začnou lehce bučet no a ve čtvrté fázi začnou odcházet, nebo se smát. Hlavně však prázdná scéna má svůj zvláštní obsah, své poselství. Je to do několika minut zhuštěná prázdnota světa. Prázdnota do té míry prázdná, že mlčí i o sobě samé.“
„Čím odvážnější věc člověk dělá a říká, tím méně vážně by se měl brát.“
„Bylo by krásné si to vše zopakovat, kdyby člověk nevěděl to všechno co od té doby už ví.“
„Žijeme ve velmi zvláštní době, v době, kdy se tvář lidského světa najednou mění rychlostí, na které jsou krátké všechny dosud známé politologické tachometry.“
„Je to všechno zvláštní. Základní můj vztah ke světu je jakýsi trvalý údiv. Celý život si myslím, že to všechno není jen tak.“
JŠ
Read more...