Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Co český šlechtic zažil v Praze

Je jich stále méně: současní svědci v České republice, kteří mohou ze své vlastní zkušenosti vyprávět o krutostech proti Němcům. Hrabě Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg z jedné z nejstarších českých aristokratických rodin zemřel 19. ledna ve věku 97 let. Konec války zažil Sternberg v Praze. Vzpomněl si nejen na sovětské tanky na Malé Straně a na barikády poblíž Národního divadla, ale také na zločiny spáchané Čechy. „Byl to příšerný pohled,“ hlásil před lety ve vysílání Československého rozhlasu.

"Ve Vltavě plavaly mrtvoly. Byly to mrtvoly starých žen nebo dětí, protože němečtí muži byli stále na frontě. Členové „revolučních gard“ odvlekli Němce z jejich domovů a hodili je do řeky. V Tyršově domě byla zřízena německá polní nemocnice. Zranění museli jít ven a byli zastřeleni. Mrtví tam leželi, lidé kolem nich procházeli. To je mé poslední vyjádření, už o tom nechci mluvit. Byl to pro mě psychický stres, že lidé jsou schopni něco takového udělat. "

Události ČT: Památník Tomáše Bati ve Zlíně (odkaz na linkách pod videem uveden není (navazuje na Webbův teleskop, 12tá zpráva cca 90 vteřin). Baťa zaměstnával přes 30 000 spolupracovníků v 54zemích. Nepoužíval slovo "problém", nazýval ho výzvou! JŠ  

***

Doporučuji dokumentBaťa první globalista Dokumentární snímek natočený v koprodukcí ČT a francouzko-německé televizní stanice ARTE v roce 2019 (ke shlédnutí pouze do 15.7.2023). Pořídil jsem výtah podstatných myšlenek z dokumentu. Závěrem připomínám, závažné, zásadní  informace, které v dokumentu chybí a zaznít měly. Je symbolické, že v vysílání ČT se na vás dívá syn slavného otce, který se na zničení jeho díla podílel. Proč se i po 91. Letech bojíme říci plnou pravdu? I dnes nám i světu zoufale chybí Baťové!JŠ

***

Baťa vytvořil vesmír, jehož středem byla bota -  První globalista, který dával práci milionům lidí - Práce nebyla jen zabezpečením života, ale jeho skutečným smyslem - Lidem myšlení, strojům dřinu - Práce není křivda – Humánní obuvnictví – Tomáš Baťa po sobě zanechal stopu, kdy jeho způsob myšlení dodnes ovlivňuje miliony lidí – Co nemůžeš změřit, nemůžeš řídit.

***

Abychom nezapomínali: diskusní příspěvek Ing. Dr. Jaromíra Vlčka ke konferenci o Janu Antonínu Baťovi ve Zlíně 2. -3. května 2007

90. výročí tragické smrti Tomáše Bati bez zájmu veřejnoprávních médií?!

J.A.Komenský: 430. výročí narození – stačí přidat Tomáše Baťu, Jana A. Baťu, metodu Montessori - reforma školství hotova !

Píše se na Radio Prague International. Sluší se dodat, že Československo bylo předurčeno k zániku nikoliv sudetskými Němci, ale založením diskriminačního státu, kde bylo upřeno právo na existenci jednotlivým etnikům. Bylo tak flagrantně porušeno 14 Wilsonových bodů. Hlavní odpovědnost nesou T. G. Masaryk a Edvard Beneš. Ten jako president dílo zkázy dokonal – nezavelel k obraně vlasti v roce 1939, utekl zbaběle do zahraničí, spojil se s Kremlem a značně přispěl k vyhnání 1/3 obyvatelstva po válce. Stal se tak válečným zločincem, který prodal zemi kvůli vlastním, nízkým, politickým a mocenským ambicím. Vůči našim staletým spoluobyvatelům jsme se dopustili genocidia, etnocídia a democídia. Dodnes jsme se za tyto zločiny proti lidskosti nedokázali omluvit. Presidenti SRN se za zločiny nacismu omlouvají neustále. Naši presidenti k tomu odvahu dosud nenašli. JŠ

***

 15. 3. 1939: Edvard Beneš, přelstil sám sebe – národ zaplatil krví a duší za jeho krvavý úpis komunistům

"Jejich zásadním dílem bylo urbanistické plánování, vytvoření měšťanstva a tím i rozvoj intelektuální a materiální moci v pozdním středověku a bohatství země (těžba stříbra!). V 19. století vytvořili velkoprůmysl, a to v přírodně nejchudších oblastech, jimiž Čech vždy pohrdal a kde německý kolonista dokázal ještě vyždímat obživu z nejchudší půdy. Jsme-li hospodářsky a průmyslově schopnější, vyspělejší ve správě, kázni a pracovní výkonnostinež ostatní východní národy, pak za to vděčíme především německému školství. V průběhu staletí jsme se však také s Němci smísili a vstřebali mnoho německé krve. To také výrazně změnilo náš charakter po rasové stránce, a jestliže dnes čtvrtina Čechů v Čechách má německá jména, pak to v žádném případě není dokladem germanizace, ale čechizace." Josef Pekař "Dějiny československé" (1922)

***

Mezinárodní sekce ČRo informovala, aniž by se zmírila o jeho" zacházení" s Němci a jinými menšinami (Maďary). Zbývá konstatovat, že po něm pojmenované "Benešovy dekrety", především Němců týkající se tzv. "špinavá dvanáctka", jsou i nadále součástí českého právního řádua stále používánypro pokračování krádeží a nespravedlnosti.Události ČTmlčely. Jeho vila v Sezimově Ústí, kde je i pohřben, je zřízena státem jako muzeum. Pochybuji, že se tam plnou pravdu o jeho životě návštěvníci dozví…

Tajně jednal se SSSR, což později vedlo k nedůvěře západních spojenců. Jako vrchní velitel opustil zemi a nevydal rozkaz bránit ji, ačkoliv celá země byla odhodlána bojovat. Peníze od firmy Baťa na podporu činnosti exilové vlády v Londýně bral, ale firmu po válce pomohl zlikvidovat. Aby přesvědčil spojence, nařídil atentát na Heydricha, přes varování odboje, že to povede k likvidaci těch nejlepších synů a dcer národa - v roce 1948 nám chyběli. Nejvíce to odnesli Sokolové, ze kterých měli nacisté největší strach (bylo jich obratem popraveno 1500!).

Svoji zákeřnou politikou a zákulisními manipulacemi si zajistil první zvolení presidentem po smrti TGM. Svého přítele dr. Emila Háchu nechal žalostně zemřít na Pankráci, těžce nemocného, kde na něho dozorci močili... Znám byl ve Francii i jako „Král rulety“, kdy prohrál miliony US dolarů, které věnovali Čechoslováci z USA na podporu vzniku Československa. Více se můžete dočíst o zločinech Beneše v knize dr. Josefa Kalvody "Genese Československa". Není divu, že i komunisté odsouhlasili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – a jeho zničení. Aktivním prosazováním vyhnání našich spoluobčanů, českých Němců, se dopustil nejhoršího zločinu proti lidskosti - genocidia. I proto je válečným, resp. poválečným zločincem, který měl stanout také před Norimberským tribunálem, jak připomenul Karel Schwarzenberg.

Dodnes jsme se z odsunu Sudetských Němců, jedné třetiny národa, hospodářsky, kulturně a mravně nevzpamatovali. Z jejich řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny, včetně první ženy, nositelky Nobelovy ceny míruhraběnky Berthy Suttner Kinské. JŠ

***

Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin

Před 20ti roky zemřel Pavel Tigrid, média mlčí…

Připomeňme si z historie: Byl "Havlem před Havlem"

Dne 21.března 1991 vstoupil v platnost zákon o „mimosoudní rehabilitaci“. Jednalo se o návrat nemovitostí a pozemků, které byly v letech 1948 až 1989 komunisty zkonfiskovány nebo znárodněny. Tzv. Restituce se po politické změně stala důležitým prvkem ekonomické transformace v Československu.

Odpovídající objety musel splácet nejen stát, ale i současní vlastníci, kteří je koupili za komunistické vlády. V mnoha případech byl návrat ztížen tím, že příjemce musel mít trvalé bydliště v ČSFR a později v České republice. To bylo zrušeno Ústavním soudem v roce 1994. České občanství zůstalo rozhodující.

Lidé byli ubiti k smrti, ubodáni bajonety, utopeni v protipožární vodní nádrži nebo svrženi z labského mostu do vody a poté postříleni (včetně dětských kočárků, miminek a maminek). Mrtvoly se následně dostaly až do sousedního Saska. Na základě archivních nálezů tato kniha precizně dokumentuje to, co se přesně 31. července 1945 v Ústí nad Labem stalo.

Jedním z našich smutných, ale přesto důležitých úkolů je připomínat poválečné zločiny spáchané na německých starousedlících. Dnes si připomínáme 78. výročí "tragédie v Aussigu", kdy byl spáchán pogrom na nevinných civilistech - Němci byli identifikovatelní podle bílé pásky, kterou museli nosit.

Zvláštností masakru je jeho pozdní načasování, neboť vlnu otevřeného násilí proti sudetským Němcům zastavil prezident Edvard Beneš na nátlak britské vlády až od 16. července 1945, tedy téměř v den zahájení Postupimské konference.

Tomáš Baťa: „Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“

Jan Antonín Baťa (z projevu 5.8.1938, video níže): „Cesta našeho národa k lepšímu příští musí být zahájena školou. Pozvedneme se, až když vychováme generaci občanů schopných a ochotných sloužit životu svému, své rodiny a ostatních a to celou silou své osobnosti. Naučit míře studu v braní a rozkoši v dávání. Našim lidem nevadilo, když byli a jsou předmětem veřejného soucitu. Tu převýchovu našeho lidu a lepší výchovu mladých nepotřebuje vážení Baťa ani Zlín. Vy ji potřebujete, vy sami, pro lepší vaše příští a pro lepší budoucnost vašich dětí.“

 ***

Národní soud versus Jan Antonín Baťa – osud velkého čs. podnikatele a vlastence

***

1918: Osmihodinová pracovní doba, Neomezené mzdy,  Rovnost žen a mužů / 1924: Letecká reklama / 1925: Starobní důchody cizím ševcům / 1926: Zaměstnávání nevidomých a handicapovaných / 1927: První pásová výroba v ČSR, Nejmodernější nemocnice v Evropě / 1929: Papírové krabice na mléko, První autoškola v ČSR, První dětské školní autobusy / 1929-1939: Dálnice, 1930: Pětidenní pracovní týden, První značení slepičích vajíček, Nemocenská v plné výši, Povinnost platit si dvojité sociální, zdravotní a důchodové pojištění 1930-1943: Výstavba vlastních měst a obytných čtvrtí / 1931: Spolupodílení se na ceně vzdělávání -– Rovný přístup ke vudělávání dívek a chlapců 1932:První vlastní obchodní námořní přeprava v ČSR / 1933: Experimentální pěstování kaučuku /1934: První eskalátor a samoobsluha v ČSR, Nejvyšší počet studujících cizinců v ČSR /  1935: Letecký taxík / 1940: Dvouhodinová obědová přestávka, První v Evropě a druzí na světě ve výrobě umělého vlákna,  Firemní sítotisk.  

Pohřbu se zúčastnilo neuvěřitelných 150.000 lidí! Místo pohřební hudby zněly sirény a zvony. Nejsilnější dojem v účastnících zanechalo, když rakev s ostatky Tomáše Bati opouštěla areál továrny za zvuku sirén… Vše bylo zorganizováno za dva dny – baťovsky…

„Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce. Masivním způsobem tím ořezávají suverenitu našeho státu,“ zdůvodnila žalobu ministryně zahraničních věcí Lichtenštejnska Katrin Eggenbergerová.

* * *

Lichtenštejni patří k českým dějinám a nemálo se zasloužili o rozkvět území bývalé Bohemie. Nikdy nekolaborovali, naopak se jasně postavili proti nacismu. Přesto jim byl na základě Benešových dekretů zabaven veškerý majetek. Ani za 30 let po listopadu 89 jim nebyly české soudy schopny vrátit sprostě ukradený majetek a Česká republika schopna omluvy.

Nepochybně tak bude následovat další ostuda naší země, tedy i nás občanů. Lichtenštejnsko podává žalobu k ESLP ve Štrasburku. Dne 25.6.2020 ESLP konstatoval, že „česká justice je disfunkční“ a porušuje vnitrostátní právo na „ostří nože“.

Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě uhájilo vrácení části pozemků. Státní pozemkový úřad se je snažil získat zpět neprávem, potvrdil Nejvyšší správní soud.

U restitucí platí základní omezení – nevracejí se majetky, které byly zabaveny podle poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše namířených proti Němcům, Maďarům a kolaborantům s nacisty. Rozsudek, který ve středu vynesl Nejvyšší správní soud, však ukazuje, že Benešovy dekrety nemusí být překážkou restitucí vždy. Konkrétně tehdy, když stát vydání majetku nejprve odsouhlasí a později už restituci není schopen legálně zvrátit. Soud zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu, který předtím narazil s opravou svých dřívějších rozhodnutí o vrácení zemědělských pozemků Cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě.

… Nakonec se Edvard Beneš dostal do situace, kdy zkoušel zachránit trosky svého díla, ale hlavně sebe a svou pověst. V den, kdy se 15. září 1938 britský ministerský předseda Neville Chamberlain schází s Adolfem Hitlerem, pověřuje Beneš ministra Nečase tajným úkolem. Posílá po něm francouzskému ministerskému předsedovi tajný plán, v němž navrhuje odstoupení sudetoněmeckých oblastí v rozsahu 4000 až 6000 km² a přesídlení 1,5 až 2 milionů Němců z vnitrozemí, a v příloze Nečasovi zdůrazňuje: „Nikdy nepřipustit, aby se mohlo říci, že plán pochází z Čech! Neříci, že to pochází ode mne! Neříci to ani Osuskému! Žádám, aby s ním o tom nebylo mluveno. Tyto papíry zničit!“ Ano, hlavně, aby se národ nic nedozvěděl! Když s tajným návrhem neuspěje, hraje vabank a vyhlašuje mobilizaci. Směrem ven se tak Beneš pokouší vyhrožovat i vydírat, směrem domů vzbuzovat plané naděje.

Aktualizováno 7.8.2022: Setkání v Brně: 17. vzpomínka na brněnský Pochod smrti -Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska… - Věda nese mnoho sudetoněmeckých názvů - Rozpad Československa, konec jedné lži

***

„Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry…“ 

***

O Pouti smířeníinformovala ČTK. Více jak 5 000 „Pochod smrti“ z 30 000 obyvatel města Brna nepřežilo, mezi nimi ženy děti a starci. Program, další podrobnosti afotografie z letošní Pouti smíření.Úvodní píseň a skvělé projevyv češtině a němčině před začátkem Pouti smíření.

Přijelo hodně lidí z Německa. Počasí bylo výborné, podpora Policie ČR po celé trase, pozorní organizátoři a dobrovolníci, přátelská nálada všech, takový byl letošní ročník. Obrácení směru pochodu je symbolickým návratem k pravdě. Téma bylo i Ukrajina. Neočekávalo se, že se dějiny v Evropě budou opakovat. Na jedné moravské farnosti ubytovali 15 žen z Ukrajiny s dětmi. Dne 27.5.2022 se před dveřmi fary narodila holčička (nestihl se převoz do porodnice). Dostala symbolické jméno Viktoria. Kázání Papeže Františka k zabrání Krymu v roce 2014 je stále aktuální (od 23:10 min.). Navazuje na ni modlitba z března letošního roku, kterou sepsal neapolský arcibiskup Domenico Battaglia (od 32:00 min.) Dějinami nehýbají davy, ale jednotlivci, kteří nemusí být vždy vidět. Naše německé krajany „vyháníme“ už 77 let! Své vlastní zločiny proti lidskosti „zaháníme“ také 77 let?! Kdy mravně dospějeme? Je nejvyšší čas, abychom si dějiny nezopakovali.

Považuji se také za Bohemiana (i mé příjmení se vyskytuje ve starobavorském slovníku). TGM chtěl původně založit stát podle švýcarského vzoru, který tvoří vzájemně nezávislá etnika, hrdá na svoji kulturu a původ, ale v zahraničí vystupující jednotně jako hrdí Švýcaři. Poté co si TGM uvědomil, že by neměl potřebný rozsah moci, změnil názor. Založení Československabylo neštěstím, jak prozíravě řekl dr. Emil Hácha. S následky se potýkáme dodnes.

Dokavad se nezačneme zajímat o duchovní hodnoty a materiální nám budou přednější, do té doby budeme podřizující se společností, zrazující sama sebe.

Hlavním ublížením českému národu Eduardem Benešem vidím v tom, že odmítl bojovat i když Češi v té době si to přáli, měli chuť a tradice legionářů ještě žila.

Následek pokoření před Velkoněmeckou říší s našimi zbrojovkami, ochranou hranic a hlavně s nadšením a odvahou národa "jít do toho", ublížilo psychice společnosti tak, že po válce jsme museli být osvobozeni. Řeči, o tom, že bychom trpěli, měli rozbitá města, jsou nejen výmluvou před ostatními národy Ruska, Polska, Beneluxu Francie a tak dále, jsou ubohé proto, že po válce jsme se chovali jako "vítězové" na úrovni skutečných vítězů, hrdinů, kteří za naši svobodu i životy bojovali a umírali Rusové, Poláci, Anglosasové. My jsme měli nepoškozená Hradčana, zato psychika národa byla v mínusu. Kdybychom bojovali, měli hrdiny jako jiní, nikdy bychom nepřipustili komunisty k moci.

Hrdost a statečnost a vědomí sounáležitosti by nám to nedovolily. Nežli nás komunisté zadrátovali, mnoho statečných a uvědomělých Čechů odešlo, protože věděli, že sovětská pomoc bude dalším útlakem národa. Dodnes po 75 letech, naše nesourodost, rozpolcenost, ukazuje kam vede dobrovolné ponížení a strach.

… Některé rozsudky byly v náš prospěch, například u Krajského soudu v Ústí nad Labem nebo brněnského krajského soudu, jiné ve prospěch českých úřadů. Držíme se argumentu, že Benešovy dekrety se na nadaci a knížete samotného nevztahují a že byly zneužity proti všem lichtenštejnským občanům. 

 … Ať soudy dopadnou jakkoliv, současná rodina Lichtenštejnů nadále tvrdí, že považuje za povinnost ponechat kulturní a přírodní dědictví přístupné veřejnosti. “Například bychom se mohli pokusit založit příhraniční kulturní území v trojúhelníku tvořeném Českou republikou, Slovenskem a Rakouskem. Znovu bychom propojili oblasti, které kdysi proměnili knížecí odborníci na přírodu a zahradnictví v jednu z nejdůležitějších historických kulturních krajin v Evropě."

… Jihomoravský historik Jiří Kacetl se případného navrácení bývalých statků Lichtenštejnům neobává. “Stát by mohl věnovat svoji energii a prostředky na jiné chátrající kulturní dědictví”. 

Edvard Beneš 16.7.1944: Mezinárodní řešení této otázky závisí a bude záviset do značné míry na vývoji poslední fáze války. Postoj k Němcům a k Německu, k tomu, jak s Německem po válce naložit, a tedy i k tomu, co s našimi Němci, se vyvíjí v celém světovém veřejném mínění vždy k lepšímu, jak to náš národ potřebuje. Počítáme proto s možností transferu našeho německého obyvatelstva. Dnes nelze s konečnou platností říci, že by na základě nějakého mezinárodního nařízení mohly být transferovány celé tři miliony Němců. Tímto způsobem bude možné zbavit se snad jen části, možná maximálně asi dvou milionů, takže se nemůžeme spoléhat ani čekat na mezinárodní řešení. Je třeba, abychom sami hned v prvních dnech osvobození udělali mnoho, aby co nejvíce všech provinilých nacistů před námi uteklo ze strachu před občanskou vzpourou proti nim v prvních dnech revoluce a aby co nejvíce těch, kteří se budou bránit a vzdorovat jako nacisté, bylo revolucí zabito. Mějte to stále na paměti a celý národ na to musí být připraven." - "K bodu 10 - 11: Rozumíme a vše bude připraveno tak, aby tímto směrem byly zaměřeny masové pudy, které se k výbuchu pomsty hromadí, mimochodem zcela přirozeně. (...)" - V této válce přestal být tento národ vůbec lidský, lidsky snesitelný, a jeví se nám jen jako jedna velká lidská zrůda. Za to všechno musí tento národ čekat velký a přísný trest. (...) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně zlikvidovat." – 16.5.1945: Naším heslem budiž: definitivně odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky i politicky." – Z knihy My a Němci (1945): „Český otec, který nevychovává své dítě k nenávisti k německé kultuře lži a nelidskosti, je nejen špatný vlastenec, ale i špatný otec."

***

Paul Neustupny, Berlín Autor je Čech a zabývá se usmířením mezi Čechy a sudetskými Němci. Je toho názoru, že Češi se musí vypořádat i s vlastní vinou a podívat se pravdě do očí. Následující esej k tomu chce přispět. Za vyhledání původních pramenů a pořízení kopií patří upřímný dík historikovi Františku Chocholatému Grögerovi. Původní zdroje a pořizování kopií - http://www.go-east-mission.net/dateien/de/125_151008.pdf

Proti proudu. Tak zní heslo rodu, jehož potomci se snaží kráčet proti podivným dějinám naší země v minulém století – Modrá krev 1/10 Salmové - „Já su jak cigán, ten se cití doma tam, kde spí.“ - „Vše dobré pochází od Boha.“ - Z kázání: „Národ, který se neumí vyrovnat se svou minulostí spravedlivě a v pravdě, nemůže mít dobrou budoucnost. Vaše rodina přinesla během staletí do tohoto kraje mnoho dobrého.“

Až z článku Kristiny Žantovské jsem se dozvěděl tuto smutnou zprávu…

Bylo mi ctí, dne 3.9.2011, na osobní pozvání paní starohraběnky, se smět zúčastnit oslavy „270 roků radosti ze života“ tohoto slavného knížecího rodu.  Na osobní setkání s paní hraběnkou nelze zapomenout! Všimněte si do pozvánky vlastnoručně vepsaného jména pozvaného.  Poslechněte si její přivítání hostů v češtině a němčině a slavnostní mši. Čest její památce, jako posla hodnot společnosti, které nám dnes tak zoufale chybějí. Vaše ctihodnosti, přijměte prosím moji omluvu za moji neúčast při posledním rozloučení…

Dne 1. ledna 2023 převzal Václav Bálek předsednictví Rady OSN pro lidská práva. Nové Sudetoněmecké krajanské sdružení Bavorsko mu při této příležitosti blahopřálo. 

***

Dobrý den, vážený pane Bálku,

za pár dní, 1. ledna 2023, se ujmete své nové funkce předsedy Rady OSN pro lidská práva, do které jste byl zvolen. Jsme si jisti, že to byla dobrá volba a že se Vám na nové pozici bude dařit.

Skutečnost, že se nyní jako představitel České republiky ujímáte tohoto úřadu, nás naplňuje nadějí, že této příležitosti využijete a budete naléhat na svou zemi, aby konečně uznala lidská práva sudetských Němců z „druhého kmene“ České země zrušením těchto vyhlášek a zákonů.

Nejdůležitějšímu orgánu OSN na ochranu lidských práv bude poprvé předsedat Čech: Václav Bálek, dosavadní stálý zástupce České republiky při OSN v Ženevě, byl v prosinci zvolen předsedou Rady OSN pro lidská práva. Ministr zahraničí Jan Lipavský hovořil o velkém diplomatickém úspěchu své země. Zvolení diplomata považuje za potvrzení "dobré pověsti" Prahy při prosazování a ochraně lidských práv ve světě. Bálek prohlásil, že jako předseda bude usilovat o to, aby Rada plnila svou preventivní roli a prostřednictvím dialogu a spolupráce předcházela porušování lidských práv.

Za takového politika a poslance se nemusí slušný občan České republiky stydět.

Strávil jsem v bavorském Hofu tři dny. Pořídil 169 fotografií a 60 videí, včetně fotografií z nádherného města Hofu. Další zpravodajství následuje později (čekají mne tento týden tři soudy), včetně informací o dění, které veřejnoprávní média zamlčela. 

Setkal jsem se s mnoha lidmi, i výše postavenými, z obou stran. Poslanec Bělobrádek to vystihl přesně ve smyslu – „Co proti nim máme, vždyť jsou jako my?“. Dáte mu za pravdu, pokud si prohlídnete fotogalerie a krátká videa s mnoha tématy (následují později) – Fotogalerie Hof – Fotogalerie Freiheitshalle.. Obávám se, že takto kompletní zpravodajství nikde jinde nenaleznete. Na invalidním vozíku jsem potkal i nejstarší účastnici – 101 let. Řekla mi, že je to pro ni dárek Boží, moci se ještě zúčastnit (její dcera mně slíbila poslat maminčin příběh). Až v druhé půlce Krajanského dne si pozorný prodavač všiml, že mám označení novináře a upozornil mne, že platit nemusím. U akreditace mi to sděleno nebylo. Obsluha mi nedovolila vyfotografovat si listinu přítomných médií se jmény novinářů (pouze média). GDPR se plíží všude jako nezastavitelní plíseň na úkor zdravého rozumu. Je upozaděn a „rozum“ přebírají tisíce nesmyslných zákonů. I tak děkuji pořadatelům za snížení mých nákladů za práci zdarma pro svobodu slova a právo veřejnosti na informace.

***

Boží požehnání domu: Kde Víra, tam Láska – Kde Láska, tam Pokoj – Kde Pokoj, tam Požehnání – Kde Požehnání, tam Bůh – Kde Bůh, tam žádná Bída

***

V den zahájení byly přítomny z ČR pouze NOVINKY a deník PRÁVO (ČT jsem nikde nezahlédl). Je smutné, že se nedostavil velvyslanec ČR ve SRN. Jediné co jsem nestihl navštívit byly kouzelné bavorské hospůdky, tak snad příště:-) J.Š.

„Už nejsme nepřátelé.“ Sudetští Němci vyslali Česku důležitý signál, Bělobrádek ocenil možnosti spolupráce.

Jak agent Kremlu Edvard Beneš zaprodal Československo Sovětskému svazu

Sudetoněmecký den 2022: Krátká zpráva předsedy okresního obvodu Johanna Slezaka a další postřehy, které média zamlčela

V Ústí nad Labem právě probíhá netradiční výstava. Kde jinde jsou auta, tam je 50 náhrobků na ulici před městským muzeem, seřazených v řadách jako na hřbitově.

Náhrobky jsou však na dřevěných paletách, přivázaných kovovými pásy. Některá jména lze stále rozpoznat. Na jednom z náhrobků je dokonce kovový kříž. Většina z nich ale nápis nemá. Silniční provoz se řítí kolem v pozadí. Mezi řádky říká německy a česky: Odpočívej v pokoji!

Lidé znovu a znovu zastavují. Většina z nich ví, o co jde: německé náhrobky, kterých jsou v celé pohraniční oblasti desítky tisíc, často opomíjeny a zanedbávány. Ti, kteří se o ně mohli starat, byli po druhé světové válce vyhnání.

(NE)OBYČEJNÍ: Navzdory závisti, navzdory příkoří. Potomek Waldsteinů Hermenegild Jireček vzkřísil rodové panství na Třebíčsku 

Chlapec s aristokratickým původem vyrůstal ve skromných poměrech ve vsi plné zarytých komunistů. Vzpomínky na tu dobu nejsou moc hezké. Je to vidět ještě teď. „Naštěstí jsem si našel i pár dobrých kamarádů, já jsem takový problém neměl. Ale hlavně moje maminka zkusila hodně příkoří. Bylo to cítit na každém kroku, lidi jí dávali najevo opovržení a nenávist. Jednou jsem chtěl jít na pálení čarodějnic na kopec nad vsí. Tak jsem se tam šli podívat. Když jsme se vraceli, matku někdo zezadu trefil kamenem,“ odhaluje jednu smutnou událost z dětství v Čechtíně Hermenegild Jireček. 

Pro maminku to bylo velmi bolestné. Ve třicátých letech se podílela na nové podobě zámečku, kdy se zasloužila o přístavbu dalšího patra. Najednou se tam, kde to měla tak ráda, sjížděli tehdejší papaláši jako Štrougal, Fojtík a Lenárt, aby si tam mohli užívat. „Měli tady mejdany. Nahoře byli ministři a další prominenti, pod nimi v patře ředitelé a úplně nejníže kuchaři, personál a řidiči.“