Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Annähernd 2000 Deutsche sollen in Postelberg umgebracht, willkürlich hingerichtet worden sein. Es war der „größte Nachkriegs-Massenmord der Geschichte“! Dieser Massenmord wurde inzwischen von tschechischer Seite bestätigt und dokumentiert!

Wie viele von uns den um die 1800 zwangsinhaftierten Deutschen im ethnischen Zwangslager „Tabor 28“ von den tschechischen Wachleuten, genannt Lager-Kapos, umgebracht wurden unter ihnen befand sich auch unser Englischlehrer Professor Dr. Paul Hermann und an den Folgen der ihnen dort zugefügten Verletzungen starben, ist wohl nur den Tschechen selbst bekannt. Kein Deutscher kennt auch nur annähernd die genaue Anzahl der Toten. Waren es 1000, 2000 oder mehr?

Zwar wusste man von früher, wozu Tschechen in ihrem Hassgefühl gegen alles Deutsche fähig sein können. Doch was am 3. Juni 1945 und nachher geschah, ist so grausam, ja geradezu die Auswirkung niedrigster tierischer Instinkte, dass man an allem Gutem im Menschen, am Sinn des Lebens selbst zweifeln könnte. Viele Tausende haben diese Leidenszeit nicht überlebt. Und warum nicht? Nur weil sie Deutsche waren.

Schwerste Verbrechen wurden begangen an wehrlosen sudetendeutschen Zivilisten. Ihnen wurde Hab und Gut genommen und die Heimat geraubt, in der sie seit Urväter Zeiten neunhundert Jahre lang lebten und ihre Heimat durch ihrer Hände Fleiß zu einem blühenden Land gemacht hatten. Wochen und Monate eines Martyriums machten die Sudetendeutschen durch, ohne dass die Welt davon Notiz nahm. Man ließ zu, offenkundig mit Wissen und Wollen von oben, dass sich der tschechische „revolutionäre Mob“ austobte. Es floss ja „nur deutsches Blut“.

V Postoloprtech bylo svévolně popraveno téměř 2000 Němců. Byla to "největší poválečná masová vražda v dějinách"! Tato masová vražda byla nyní potvrzena a zdokumentována českou stranou!

Kolik nás Němců, kteří jsme byli násilně vězněni v etnickém táboře nucených prací "Tábor 28", bylo českými dozorci, tzv. táborovými kápy, mezi nimiž byl i náš učitel angličtiny profesor Dr. Paul Hermann, zabito a zemřelo na následky zranění, která jim tam byla způsobena, vědí asi jen sami Češi. Žádný Němec ani nezná přesný počet mrtvých. Bylo to 1000, 2000 nebo více?

Je pravda, že už z dřívějších dob víme, čeho jsou Češi schopni ve své nenávisti ke všemu německému. Ale to, co se stalo 3. června 1945 a poté, je tak kruté, je to skutečně důsledek nejnižších zvířecích pudů, že člověk může pochybovat o všem, co je v lidech dobré, o smyslu života jako takového. Mnoho tisíc lidí tuto dobu utrpení nepřežilo. A proč ne? Jen proto, že to byli Němci.

Nejzávažnější zločiny byly spáchány na bezbranných sudetoněmeckých civilistech. Byli zbaveni svého majetku a své vlasti, kde žili devět set let od dob svých předků a kde svou tvrdou prací vytvořili ze své vlasti prosperující zemi. Sudetští Němci prožili týdny a měsíce mučednictví, aniž by si toho svět všiml. Česká "revoluční lůza" mohla řádit, samozřejmě s vědomím a z vůle úřadů. Koneckonců tekla "jen německá krev".