George Kennan 1948: „Rusům je potřeba vzdorovat hospodářskou stabilitou, technologickým předstihem a odmítáním kolektivistických konceptů života. Jde totiž o svobodu jako mocenskou kategorii lidského jedince, základ každé inovace, a tím i evoluce. Sověti ničí vlastní lidské zdroje, proto lze počítat s jejich zhroucením.“
„Komunisté vždy taktizují. Když se to hodí spojili se s nacisty, jindy, když je třeba je z líce rub. Je toho mnoho. Neptejte se komunisty kolik je hodin. Dozvíte se, že je úterý.“
Karel Mrzílek
„Zodpovědnost bez svobody je poušť - svoboda bez zodpovědnosti je potopa.“
Václav Lamr
„Dobře vychovaný – třebas i mírně vzpurný – otrok si s člověkem, který si vlastním přičiněním a s nasazením života vybojoval svobodu, nikdy neporozumí.“
Tomáš Pecina
Přináším závěrečnou část mého zpravodajství z Clevelandu. Také jsem chtěl letět vojenským speciálem. Brzy ráno, v pondělí 22.srpna 2011, jsem zavolal na MO ČR – slíbili mi zavolat do půl hodiny. Po dvou telefonátech a jednom e-mailu mi bylo odpoledne sděleno, že už je letadlo obsazeno a že není volné místo. Panu Karlu Mrzílkovi, redaktoru Webvize, ve stejný den MO ČR sdělilo cituji z e-mailu: „… Z důvodu omezené kapacity v letounu a nutnosti mít novinářské vízum (vzhledem k termínu odletu nebude možné jej v tak krátké době vyřídit), nelze Vámi požadovanou přepravu realizovat.“ Děkujeme za pochopení, Jiří Štábl, tiskové oddělení MO ČR. Předseda SBPV (Svaz Bývalých Politických Vězňů) Stanislav Stránský kontaktoval MO ČR ihned po oznámení letu – ani pro něho se nenašlo místo…?!
Neznám termín „novinářské vízum“? Pokud vím, tak se v takovýchto případech víza vyřizují na počkání…?“ Musel jsem tedy letět „za své“. Přibližně 45.000,-Kč nákladů na cestu nelituji. Ptal jsem se ministra obrany Alexandra Vondry zda civilní pasažéři, hlavně z řad účastníků z privátních médií, zda se budou podílet jejich majitelé na cestovních nákladech? Jeho odpověď: „Nebudou, zákon to ani neumožňuje.“ Alespoň mi potvrdil, že o mém TO na jeho náměstka Ing. Michaela Hrbatu ví, přijal mé písemné podklady v této věci a předal je bez komentáře svému asistentovi. Obávám se, že mé třídílné, kompletní zpravodajství, nikdo z přítomných novinářů na palubě nepřekonal, pokud jde o celkovou objektivitu a rozsah zpravodajství. Nepřekvapilo, že se pohřbu nezúčastnil nikdo z vedení KPV ČR. Nenalezl jsem ani jedno prohlášení jejich představitelů v médiích, ani jednu zmínku na jejich webových stránkách…?! Soudružka carevna, resp. „rudá kráva“, jak výstižně MUDr. Naděždu Kavalírovou, předsedkyni KPV ČR a Rady ÚSTR, pojmenoval Čechoameričan Jan Beneš, odvádí skvělou práci - k radosti svých chlebodárců – dobře věděli koho a proč na tato odpovědná místa dosadit!
Bylo mi ctí, že jsem mohl vyřídit pozdravy a přání paní Věry Čáslavské a paní Marty Kubišové – po jedné růži pro Ctirada a Josefa Mašína, kterou jsem doplnil svoji pátou pro Ctirada. Všech pět nádherných růží bylo položeno na opěrátko pro modlení přímo u rakve. Místo mi doporučil majitel pohřebního ústavu Anthony Ripepi u něhož jsem růže na poslední chvíli objednal. Vyprávěl jsem mu o obou ženách (pamatoval si dobře na Věru Čáslavskou z Mexika 1968 i Martu Kubišovou z listopadu 1989 v Praze) i o své činnosti. Když jsem chtěl růže zaplatit kreditní kartou odmítl nepopsatelným gestem a jen dodal, že dělám dobrou a potřebnou práci. Pochopil, proč se na mne nedostalo místo ve vojenském letadle. S úsměvem jsme se rozloučili. Přišel jsem jako první už v 15:00 hodin a odcházel s posledními ve 20:30 hodin. Panu Ripepimu jsem si dovolil při odchodu ještě jednou za všechny účastníky i slušné občany České republiky, poděkovat.
Zvukový záznam celého pietního aktu v českém a anglickém jazyce – pokud by mi někdo mohl přeložit kázání amerického kněze, uvítám zaslaní, předem děkuji.
Zvukový záznam projevů na závěrečném pohoštění včetně projevu zástupce kanadských krajanů pana Miloše Šuchmy. Dobrá americká tradice, kdy každý má možnost vystoupit – bohužel jsem nestihl, podobně jako jsem nestihl zazpívat hlasitě Českou i Slovenskou hymnu – Ctirad Mašín byl Čechoslovák a bojoval za Československo! Plně jsem se věnoval dokumentaci dění. Slovenská hymna byla samozřejmě připravena, byla zaslaná dodatečně. Odpovědný zřízenec zřejmě nebyl dostatečně informován, nemohl tušit, že má hrát hymnu ze dvou hudebních nosičů. Řekl bych asi toto: „Na našem letním táboře pro děti v Praskolesích, čtu dětem během července a srpna, takřka každý večer, příběhy o odvaze a statečnosti z knih Otakara Batličky, předchůdce Jaroslava Foglara. V den úmrtí Ctirada Mašína jsem udělal výjimku a vyprávěl o jeho životě a přátelích. Byl to dlouhý příběh, děti ani nedutaly. Na konec jsem se jich zeptal: Máte rádi komunisty? Néééé! Jsou Mašínové hrdinové Anóóóó!!! Ozvalo se hromově. Tak si říkám, že tyto malé děti mají často více zdravého rozumu, než mnozí politici a obyvatelé České republiky. Je to o positivních, osobních příkladech, tak jako jím byla odbojová skupina bratří Mašínů. To, že v den pohřbu Ctirada Mašína, vévodil jako hlavní zpráva na webu ČTK, po celý den, dlouhý rozhovor se synem jednoho se zabitých komunistů, kde syn píše jak byl tatínek hodný a jací jsou Mašínové vrazi a zločinci, jen dokresluje nedobrý stav naší společnosti a jaká zhovadilost jí vládne a stále ovládá. Tento fakt dosvědčuje mediální mlčení o politickém vězni Ing. Jiřím Fialovi, který je v rozporu s právem už od února tohoto roku vězněn - už počtvrté - a jemuž dává za pravdu i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Svědčí o tom i to, že tento pietní, slavnostní akt, není přímo přenášen ČT. Už František Palacký ji předvídal, začneme-li se obracet na Východ a odvracet od Západu. Jinak mne zaráží, že vyznamenání obdrželi pouze Ctirad a Josef Mašínovi? Je přece samozřejmé, že by ho měli obdržet In Memoriam i Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Věřím pane ministře, že toto nedůstojné nedopatření osobně a rychle napravíte, v rámci Vašich pravomocí. Děkuji vám.“
Odkaz na kázání přednesené Janem Dusem v anglickém jazyce. Nejdete zde i články z Clevelandského „The Plain Dealer“ ze dne 21.8 a 25.8.2011
I. část zpravodajství – II. část zpravodajství – FOTOGALERIE se 109 fotografiemi
Minulý čtvrtek byl v Clevelandu ve státě Ohio pohřben Ctirad Mašín, legenda a jeden z mála nezpochybnitelných hrdinů protikomunistického odboje. Český stát na obřad vyslal jiného odbojového hrdinu, ministra obrany Alexandra Vondru. Rozdíl mezi oběma hrdiny je v tom, že první se postavil nelidské diktatuře na odpor se zbraní v rukou, druhý podepsal jisté, obsahem velmi umírněné, politické prohlášení. Prvnímu hrozil trest smrti, druhému nejvýš několikaměsíční pobyt v komunistickém kriminále. … Dobře vychovaný – třebas i mírně vzpurný – otrok si s člověkem, který si vlastním přičiněním a s nasazením života vybojoval svobodu, nikdy neporozumí.
Mimochodem nepůsobilo zrovna důstojně, když se ministr obrany ČR, uprostřed smutečních hostů, věnoval svému (či novinářskému) notebooku a sledoval co píší česká média o pohřbu…?! Podobně nepůsobilo dobře, když si velvyslanec ČR v USA mezi smutečními hosty „esemeskuje“…?! Je třeba přesto ocenit, že tam představitelé těchto institucí ČR vůbec byli.
HYDEPARK na toto téma měl daleko k objektivnímu pořadu. Nedivím se, že na jeho konci nebyla zveřejněna statistika?! Zřejmě neodpovídala oficiálně propagované o pouhé 15% podpoře bratří Mašínů? Nepochybně i anketa na mém webu těchto 15% zpochybní jasně zpochybní – právě bylo dosaženo takřka 75% pro Mašíny!
Radek Mašín měl i velký smysl pro humor, např. je autorem výroku „Proletáři všech zemí vzbuďte se.“ Onemocněl před dvěma měsíci na jednu z nejagresivnějších forem leukémie – nepochybně i jako následek nuceného nasazení v Jáchymovských uranových dolech… Na dotaz přátel, kteří ho navštěvovali a ptali se jak se mu daří odpovídal: „Mám TMB.“ (Too Many Birthdays – příliškrát narozen)… Jeho urna bude uložena tento pátek, 2. září 2011, na vojenském hřbitově v Riverside National Cemetery v Riverside, CA - ve svobodné zemi, kterou dnes jeho rodná země není a hned tak nebude, budou-li se její obyvatelé chovat jako dosud i nadále. Čest jeho památce a odkazu – budiž nám to stálou výzvou!
Jan Šinágl, 31.8.2011
Aktualizováno
61. VÝROČÍ POPRAVY STRM. PETELÍKA
PLZEŇ 23. května (VS ČR) - Dnes je tomu právě 61 let, kdy byl v Praze na Pankráci popraven strm. Čeněk Petelík, příslušník tehdejší vězeňské stráže z plzeňské věznice. Byl jednou z obětí tzv. „borského případu“. Společně s ním byli k trestu smrti odsouzeni další dva političtí vězni – Stanislav Broj, rodák z Volduch na Rokycansku, někdejší poslanec Národního shromáždění za Lidovou stranu a mjr. René Černý, který za 2. světové války bojoval na západní frontě. Kauza byla výstrahou pro příslušníky Sboru uniformované vězeňské stráže, kteří měli být jednou z hlavních mocenských opor tehdejší vládnoucí garnitury. Více se o životním příběhu Čeňka Petelíka dočte laická i odborná veřejnost ve zvláštním květnovém čísle časopisu Historická penologie, které k tomuto výročí připravil Kabinet dokumentace a historie VS ČR.
Ministr obrany Alexandr Vondra hovořil na půdě VHÚ Praha o potřebě hrdinství
„Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo.“
P.S.
Vyznamenání obdrželi všichni členové odbojové skupiny bratří Mašínů. Díky za upozornění pozornému čtenáři. O této akci ve VHÚ jsem nebyl ani známými, kteří se zúčastnili, informován. Údajně prý probíhala do poslední chvíle utajeně…?! Osobně se domnívám, že mé neinformování mělo příčinu v obavách, že budu dělat panu ministrovi obrany potíže ve věci mého TO na jeho náměstka Ing. Michaela Hrbatu. Špatně mne znají. VHÚ jsem navštívil krátce na to a akci zdokumentoval – bohužel už bez zvukových záznamů projevů z otevření. Mimochodem právě včera jsem obdržel vyrozumění od PČR ve věci TO na Ing. Michaela Hrbatu – s tímto dovětkem:
Poučení: Dle ust. § 8b/1 tr. řádu osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a/1 tr. řádu (osoba, proti které se vede trestní řízení) pro účely trestního řízení, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům.
J.Š. 1.9.2011
Přísahali republice – vojáci v 3. odboji.
Ozdobou na slavnosti převažujícího vojenského prostředí byla dcera Josefa Mašína Sandra Masin, která přečetla dopis bratrů Ctirada a Josefa, kteří žijí v USA: „Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo.“
Bratři tak znovu osvětlili, proč zatím nechtějí přijet do České republiky, ve které stále ještě spatřují velké deficity na cestě k demokracii a právnímu státu.
Své slovo připojila Zdeňka Mašínová a připomněla osobnost rovněž 2. května 1955 komunisty popraveného strýce Ctibora Nováka, který byl vojákem, účastníkem druhého odboje a později pomáhal odbojové skupině bratří Mašínů. Zdeňka Mašínová přijala pozvání ministra Vondry s podmínkou, že na vernisáži nebude přítomna MUDr.Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV, kterou pokládá za „osobu naprosto nedůvěryhodnou“. Takto ji označila již v minulosti, kdy v její přítomnosti odmítla převzít vyznamenání pro svého otce od ministryně Parkanové.
… "...Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AVČR Oldřich Tůma tvrdí, že činy odbojářů můžeme jednoznačně posuzovat jako statečné. "Dokázali riskovat, neváhali nasazovat vlastní život," ocenil historik. Kontroverzní podle něho ale stále zůstává způsob, jakým se skupina za hranice komunistické země probojovala. "Přišlo při tom o život několik lidí a všechny případy těch úmrtí jsou poněkud pochybné... Minimálně v jednom případě to byla zbytečná smrt nevinného člověka," řekl Tůma...." Protože jde o vysoce postaveného funkcionáře, ředitele vědecké vládní instituce Akademie Věd ČR, údajného historika k tomu, tak nějak jsem zapochyboval, že by mohl takovýto nesmysl hodící se tak nanejvýše do komunistických HaloNovin vypustit do světa. Napsal jsem mu proto dotaz:
J.Š. 6.9.2011
* * *
Ukázky z knihy Jiřího Grůši „Beneš jako Rakušan“.
Pochopíte proč jsme dnes tam kde jsme a proč i komunisté podpořili v Parlamentu vyznamenat Edvarda Beneše zákonem „Zasloužil se o stát“! Ano, zasloužil se o jeho vznik – a zničení! Vřele tuto knihu doporučuji!
Lenin byl reprízou nomádství, stepní pohlavár, který uměl jen kořistnit a zábírat.
V demokraciích nejde o „jednotu", tady je jádrem dohoda o rozdílech a ochrana menšin jako možného zdroje inovace. Jednota národa s rasou, strany s vládou, jednota pracujícího lidu a ovšem i státu a národa vede vždy k nekalým praktikám.
Ještě se nejspíš neproslechlo, že autorem amerického konceptu jménem containment (zadržování), je jistý George Kennan, muž, který Prahu zná. Pracuje nyní pro Trumana a svoji zkušenost s diktaturami (působil také v Moskvě a Berlíně) shrnul do praktických tezí: „Rusům je potřeba vzdorovat hospodářskou stabilitou, technologickým předstihem a odmítáním kolektivistických konceptů života. Jde totiž o svobodu jako mocenskou kategorii lidského jedince, základ každé inovace, a tím i evoluce.“ Kennan je prognostik: „Sověti ničí vlastní lidské zdroje, proto lze počítat s jejich zhroucením.“
Na pamětní tabuli u anglické Ambasády v Praze stojí výrok Winstona Churchilla z dob, kdy byl Benešovým šéfem: „Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkodušnost, v míru dobrou vůli". Jde vlastně o parafrázi čtyř základních ctností západní kultury. Sapientia, fortitudo, justitia a temperantia. Moudrosti, statečnosti, spravedlnosti a smyslu pro míru. Eduard Beneš je určitě znal, nicméně interpretoval po svém. Moudrost měl za chytrost, statečnost za ohebnost, spravedlnost mu byla odveta a mírnost chlad.
* * *
Senátor Čunek navrhl obnovení povinné vojny
„Chci, aby se v programu naší strany objevilo, že obnovíme vojenskou povinnost v tomto státě. Asi ne na dva roky, ale třeba jen na tři měsíce. Mladí muži se tam naučí základním dovednostem, protože koukáním na akční filmy to nevytrhnou. Hlavně se poučí, že chtějí - li něčeho dosáhnout, musí umět poslouchat. Taky by se v nich posílil vztah k vlasti. Základní princip zdravého národovství a vlastenectví u nás mizí. Odpovědnost také. Představte si, že je rok 1938 a mobilizujeme. Kolik by se asi přihlásilo dnešních mladých lidí, kteří by byli odhodlaní položit život za vlast. Někdo se tím musí začít zabývat. Muži na vojně se naučí bránit vlast. Země se přestane spoléhat na to, že nás tady ochrání někdo jiný. Také epidemie, požáry, povodně a další katastrofy by se zvládaly mnohem lépe. Můj a starší ročníky vědí, že vojna nebyla ve všem jen špatná,"
* * *
Zloději, zloději po Hradčanech chodějí...
Ctirad Mašín (1930 – 2011)
Read more...