Aktualizováno: Nikdy se nevzdal a bojoval do konce svého života. V šíření jeho odkazu, morálních zásad a principů, se snažím pokračovat. Zasazoval se po celý život za svobodu, demokracii a za morální hodnoty, bez kterých lidský život pozbývá smyslu. Dokud budu moci, budu na jeho odkaz navazovat. O tom, jaký můj táta byl, se můžete dočíst v mém životopise.
Byl i v širokém okolí známým zahradníkem. Jednou, v období nedostatku vody ještě za totality, obdržel mimořádné povolení od MNV a mohl dodávat ovoce a zeleninu do ZŠ v Žebráku, samozřejmě zdarma. Pěstoval i květiny. Rodinný hrob v Žebráku ozdobilo 26.ledna 10 růží, těšily mého tátu po dobu třech dnů, kdy jsem je kvůli větru přenesl domů a kde vydržely bez mála tři týdny. Poté jsem je symbolicky „zasadil“ do jeho milované zahrádky a vrátil zpět přírodě. Asi by se divil, že byly až z Ecuadoru... Potěšily jistě i moji maminku, paní Evu Šináglovou, která by se dne 11.února dožila 93 let..
Toto mi napsal táta k mému svátku na sv. Jana Zlatoústěho dne 27.1.1989. V kalendáři jeho svátek už nenaleznete. Pokračuji v rodové tradici, zítra oslavím opět svůj svátek. I sv. Jan Zlatoústý rozhodně odsuzoval zneužívání pravomocí světskými i církevními činiteli.
Společně tak odpočívají v pokoji po prací naplněném životě, z nemalé části i pro druhé. Mnoho let svého života se paní Eva Šináglová starala i o vzorný pořádek na místním hřbitově a také se aktivně věnovala činnosti v žebráckém zahrádkářském spolku. Dovoluji si připojit jejich svatební fotografii z roku 1952 a rodinného hrobu s růžemi.
Prosím, věnujte mým rodičům tichou vzpomínku a památku…
Pan Jan Šinágl zemřel po dlouhé nemoci dne 15.dubna 1994 o 19.00 hodině, ve věku 72 let. Motto na své parte si napsal sám:
„Do chvíle skonu na modré planetě, mé pozdravy a díky ještě zazněte všem, kdo jakkoli mne pomáhali, ctili pravdu a neváhali ji povznášet…“
V Žebráku dne 26.ledna, L.P. 2022
Jan Šinágl ml.
***
Read more...