Aktualizováno 2. 2 . 2024
***
Odešel poslední žebrácký pamětník starých časů, nositel paměti, zdravého rozumu,moudrosti a odkazu našich předků...
Nádherné poslední rozloučení, jaké pamatuji jako malý kluk, jen koňský povoz chyběl k dokonalosti - také už odešly… Připojuji zvukový záznam podstatného ze zádušní mše svaté, s životopisem Josefa Macháčka, sedláka, zemědělce, kostelníka, který „sloužil“ u „černých baronů“ a skvělého člověka. Jeho dopis na rozloučenou přečetla (se slzami v očích) jeho vnučka, kázáním kněze, ukázkami ze skvělého hudebního doprovodu, fotogalerií a třemi krátkými, vypovídajícími videi níže. Byl uložen symbolicky k poslednímu odpočinku poblíž hrobky P.M. Hněvkovského, jehož památky a odkazu je také ve fotagalerii a videích připomenuto. 
Čest jeho příkladnému životu skutečného křesťana a vlastence, památce a trvalému odkazu dnešním i budoucím.
Navrhl jsem spontánně třem traktoristům (zesnulý miloval traktory), aby při vynášení rakve z Kostela sv. Vavřince nastartovali symbolicky motory, dali přednost troubení. Bylo výmluvné, symbolické a ještě lepší. Stejného dne jsem slavil svůj svátek na zlatého Jana Nepomuckého, který byl komunisty odstraněn z kalendářů. Nemohl jsem dostat lepší dárek. Bylo symbolické, že přesně v době vynášení rakve z kostela, vyjížděli houkající žebráčtí hasiči k dalšímu zásahu. Pán Bůh čaroval… JŠ
***
***
***
***
P.S.
Dne 31.1.2024 jsem odjížděl do Zlína, zakoupil si v Žebráku noviny a pospíchal na autobus do Prahy. Před prodejnou mne zastavil neznámý pán a ptal se, zda jdu domů? Byl to zeť pana Macháčka. Vyjádřil mi za rodinu poděkování za tento článek, kdy mají další památku na tatínka, dědečka a pradědečka. Daroval mi balíček domácího pečiva. Velmi mne to potěšilo i díky hladu, kdy jsem neměl čas se nasnídat.
Těšil jsem se, jak si cestou vlakem z Prahy pochutnám - a skutečně pochutnal na báječných zákuscích - ale zcela jinak, než jsem si představoval. V plném vlaku na mne čekalo jedno volné místo proti rodině s tříletým chlapečkem. Vracel se s babičkou a s maminkou z Prahy domů. Rychle jsme se skamarádili, rozbalil jsem balíček a i malý hošík se pustil (po chvíli váhání), s chutí do daru. Až poté jsem se dozvěděl, že jedou z nemocnice po vyšetření. Čeká ho operace kvůli nedomykavosti srdeční chlopně. Pan Josef Macháček naposledy začaroval. Jistě i on bude na nebi držet klučinovi palce:-) Na fotografii je ještě nevyspalý, ale po zákuscích až zázračně ožil a bylo ho plné kupé - a pak že se nedějí zázraky:-)
Takovéto příběhy umí napsat jen život. Jeden naplněný život skončil, druhý začíná. Držme i my malému hrdinovi palce! JŠ
Read more...