„Vidím vývoj kontinuálně, letopočet není žádným mezníkem. Bojím se, že škodlivý vývoj nesený technikou a masami, jejich potřebami i fanatismy, bude zaražen až nějakou katastrofou. Berte si ve svém bytě, během svého dne, do ruky jednu věc za druhou a musíte přijít na to, že většina nemusela být vyrobena, není k životu nutná. Ten průmysl, ta spotřeba, to je ten pohádkový zlý drak sedící na království.
Protože jsem pro neporušenou přírodu, jsem i pro to, aby se člověk nedral např. na Měsíc: to je poslední kus neporušené zemské přírody. Ale dávám si někdy otázku, jaký může být smysl lidské existence: a ať s Bohem nebo bez něho, přicházím k úvaze, zda snad nemáme oduševnit vesmír. (V tom smyslu, jak píše Teilhard de Chabdin). Pak by bylo naším úkolem připravit se k opuštění chladnoucí země a k přesídlení jinam. Jako kdysi zeměkouli, tak „kolonizovat“ vesmír. Ovšem ne těmi metodami a ke stejnému účelu, nýbrž k něčemu, co se dá přibližně nazvat „uskutečněním Boha“. To je všechno, nazdar!“
Ludvík Vaculík, spisovatel, žijící v Praze
Read more...