Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 04.03.2024 08:07
    The fact that this is a layered and sensitive matter is shown ...

    Read more...

     
  • 04.03.2024 07:52
    Že jde o vrstevnatou a citlivou záležitost, ukazuje jedna ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 11:12
    Špičky tenisového svazu posílaly „malé domů“ přes rodinu a ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 11:00
    Pokud by PČR jednala bezchybně, není co řešit. Pokud pochybila ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 10:52
    14 mrtvých. 25 zraněných. Pořad ABJ probírá vraždění v Praze.

    Read more...

     
  • 03.03.2024 09:09
    V Senátu se připojím a budu hlasovat pro pozměňovák zaručující ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Až se Tě vlast zeptá…

Zima se léta ptá, a jaro ptá se zimy,

den noci zeptá se – hvězdami růžovými má obsypaný vlas,

když den je na počátku a hvězdy, jež jdou spát,

střásají rosu z plátků.

Matka se děcka ptá, dítě k ní běží kvapem,

když kapky zašumí, zvoníce pod okapem,

dítě se duhy ptá, jež po dešti se vzklene,

střevíčky na boso, má vodou rozmáčené.

 

Léto jen vzpomínkou a zima tichem sněhu,

noc hvězdou odpoví dni z včerejšího břehu,

a v pláči dítě štká, mamince v jejím klíně,

ni duha nemlčí, když mlčí po krajině.

 

Až se zeptá vlast, jak ptá se léta zima,

co ty jí odpovíš z očima zamženýma?

Nemusíš říkat nic, než děcko uplakané.

jen smrt nás rozdělí a ani ta ne!

Jaroslav Seifert

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (5 Votes)
Share