Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.07.2018 10:58
    Obávám se, že k praktikám StB máte možná blíže Vy pane "gsm"?

    Read more...

     
  • 19.07.2018 07:31
    Ve vší úctě, pane Šinágle, ten nenávistný Babišův projev ...

    Read more...

     
  • 18.07.2018 14:47
    Rád potvrzuji, že se potomci bývalých obyvatel Českého lesa o ...

    Read more...

     
  • 14.07.2018 16:26
    To je slovíčkaření! Já se v těch papalášských funkcích nevyznám ...

    Read more...

     
  • 10.07.2018 13:17
    Co ten český národ ještě nesvede?!! Ve světě nevídané. To už ...

    Read more...

     
  • 10.07.2018 11:56
    Zdravím p. Šinágl, máte naprostou pravdu ohledně kampaně proti ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Hoeschl CyrilFejetonista by se neměl příliš opako­vat ani sám od sebe opisovat. Jsou však nevyhubitelné zlozvyky, kte­ré jedním povzdechem nezaplašíte a v souboji s nimi pisatelovo zoufalé volání smí být věčné stejně jako jejich nesmrtelnost.

Jedna taková nevyhubitelná mantra je ignorance publicistické obce vůči rozdílu mezi psychologií a psychiatrií. Už se mi kvůli tomu smějí, ale pletou si to vesele dál, opakovaným poučováním zcela nedotčeni. Další je slovní vmetek „jakoby“. Už jsem toho chtěl nechat, ale tuhle jsem zaslechl v rozhlase jakéhosi dobrého muže, který líčil pestrobarevné oblečení afrických žen v Monrovii, jež si na sebe berou, zejména když jdou jakoby do kostela. „Ony nejdou do koste­la jakoby, krucinál, ony tam jdou doopravdy!“ zařval jsem v prázdném autě.

A tím jsem přivolal nutkání zopakovat zde jeden starší výkřik, jenž zřejmě zcela zapadl. V odpověď na dotaz čtenáře, co to je za poru­chu, když někdo v jediné větě použije 5x slův­ko jakoby, jsem upozornil, že je to embolofá- zie (slovní vmetky), a vzpomněl si na studentku, které jsem se u zkoušky zeptal, na který neuro- přenašeč působí antipsychotika. Odpověděla, žejakoby na dopamin. Opáčil jsem, že ne jakoby, ale doopravdy na dopamin. S omluvou odvětila: „Promiňte, já vím, já jsem chtěla říct jakoby doo­pravdy.“ V tu chvíli jsem musel v duchu počítat do deseti, abych neudělal něco, čeho bych pak moc litoval. Od té doby když slyším jakoby, mám chuť zařvat: „Lidi, proboha, co šílíte?! Ne jako­by! Doopravdy! K nám nejede autobus jakoby z Kobylis, k nám jede doopravdy z Kobylis!“

Snad nikdy mne embolofázie tak nedostala jako jakoby nyní. Možná jsem byl dřív odolněj­ší. Vole, vole není dnes už o nic horší než also či you know. Severomoravské jako za každým třetím slovem je docela jako benigní jako, ne? Že? Co? Horší bylo nicméně (nicméňovali intoši), takříkajíc a tedy. Měli jsme na fyziku učitele, kterému jsme napočítali za hodinu 200x tedy, takže jeho přezdívka byla jasná. Darovali jsme mu na konci školního roku volej ovky značky TEDDY. Přežil jsem ve zdraví i prostě, v pod­statě a vlastně, případně vlastně jako. Ale jako­by mě doopravdy dostalo. Říká se, že přirozený jazyk je živoucím obrazem přirozeného světa. Je-li tomu vskutku tak, pak se můžeme ptát, zda jsme se už náhodou neocitli ve virtuální realitě, v jakoby světě.

 

LN, Cyril Höschl, 31.7.2015

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.40 (5 Votes)
Share