Politik zásadně nesmí důvěřovat úlisným řečím žen (a političky úlisným řečím mužů). Motivací těchto pochlebníků a kořistnických krasavic anebo krasavců je totiž pouze vlastní zisk (a u žen úlovek vlivného, mocného a bohatého muže)! Naprostá většina politiků i političek je totiž fyzicky nepřitažlivá a přitažlivé jsou na nich pouze dvě věci – peněženka a společenské postavení. Fyzická krása, inteligence, majetek a moc totiž zpravidla nechodí ruku v ruce. Je-li člověk krásný, zpravidla mu chybí inteligence, majetek i moc. Je-li inteligentní, zpravidla není fyzicky přitažlivý a nemá majetek ani moc
(proto např. perspektivně a racionálně uvažující Židé vždy vybírali inteligentnímu mladíkovi bohatou nevěstu, aby se mohl nerušeně intelektuálně rozvíjet). Kdo má majetek, zpravidla má i moc, a ačkoliv je chytrý či spíše prohnaný, rozhodně není moudrý (na jeho kráse už vůbec nezáleží, i když jeho podlézavé okolí jej bude vytrvale přesvědčovat, jaký je krasavec). Kdo má moc, má i majetek, a pro „lovce“ či „lovkyně“ je zajímavý i tehdy, kdyby byl ošklivý a hloupý. Chudí a bezvýznamní lidé jsou proto pro „lovce“ anebo „lovkyně“ perspektivně nezajímaví a jejich případná fyzická krása je může zaujmout jen na tak dlouho, než ze svého momentálního „sexuálního harašení“ vystřízliví a reálně zhodnotí své i jejich budoucí perspektivy.
„Pro svůj zisk a aby mohly oloupiti bližní své, znají nejrůznější triky. S nimi strojí nástrahy každému, by do nich padl.“
(Řecký básník a autor komedií Alexis z Thúrií – asi 372-270 př.n.l.)
„Důvěra ve slova ženy zabíjí soudnost i ve velkých mužích.“
(Oceán příběhů)
„Moudrý člověk se nepoddá hloubkám žen ani řek, které se rozmarně vlní, a když do nich někdo spadne, utopí ho.“
(Oceán příběhů)
„Lepší je polknout jed, lepší je omotat si hada kolem krku než důvěřovat ženám, proti nimž nic nezmůže žádný kouzelný kámen, zaklínadlo ani nic jiného.“
(Oceán příběhů)
„Dychtivé vášně, které ženou člověka, aby je ukojil, jsou slepé a nezkrotné. To je pramen vlastizrady, státních převratů, tajného jednání s nepřítelem; není konečně žádný zločin, žádná ničemnost, k jejichž spáchání by nepodněcovala smyslná vášeň. Znásilnění, cizoložství a všechny ostatní hanebnosti tohoto druhu nejsou vyvolávány žádnými jinými svody než svody smyslnosti.Přirozenost nebo nějaký bůh nedali člověku nic skvělejšího než rozum a nic není tomuto božskému údělu a daru nepřátelštější než smyslnost.Vždyť tam, kde vládne milostná vášeň, není místo pro uměřenost, a vůbec v království rozkoše se nemůže udržet ctnost.“
(Marcus Tullius Cicero – Cato starší o stáří)
Z historie známe četné příklady chamtivých a prospěchářských žen (např. Fulvie, zlopověstná první manželka Marka Antonia, Theodóra, fakticky vládnoucí manželka císaře Justiniána, původním „povoláním“ tanečnice a hetéra apod.), jakož i chamtivých a prospěchářských mužů (milců) vládnoucích žen (např. četní milenci císařovny Marie Terezie, knížata Orlov a Potěmkin, milenci carevny Kateřiny II., apod.).
Kdyby se mnozí současní postarší politici (a političky) alespoň trochu zabývali historií sexuálních poklesků mocných, poté se sebekriticky podívali do zrcadla a objektivně (tj. sebekriticky) zhodnotili svůj zjev i své intelektuální a mravní kvality (čehož ovšem v důsledku své zbytnělé ješitnosti schopni nejsou), ihned by zjistili skutečnou motivaci těch, kteří svým pochlebováním, obdivem a předstíranou láskou usilují o jejich přízeň. Žádostivost styku s opačným pohlavím je totiž největším nebezpečím politiků i političek a vede k neuváženému chování, které je pro veřejnost zdrojem posměchu – zvlášť pokud jde o politiky anebo političky přestárlé anebo zjevně fyzicky nepřitažlivé. Sexuální poklesky mocných jsou také nejvděčnějším „soustem“ pro bulvární tisk. Věrní politici bulvár nezajímají.
„Žádostivost je jako hlad, který roste s chutí; na rozdíl od tělesného hladu ho však s věkem neubývá, spíše přibývá, jelikož stáří zbavuje člověka vlasů, zubů a rozumu, ne však chtivosti.“
(Paňčatantra aneb Patero ponaučení)
„Muži, které okouzlí špatné ženy, nerozeznávají dobro od zla.“
(Oceán příběhů)
„Bohyně štěstí neslouží dlouho vládci, který není ve své zaslepenosti schopen rozlišování.“
(Oceán příběhů)
„Kdykoliv v minulosti ženy ovládaly panovníka, nebylo ničeho až na pobuřování, zlo, rozepře a zmatky.“
(Nezámolmolk – Pojednání o politice)
Ve styku s opačným pohlavím je proto nutná nejvyšší sebekázeň!! Přesto jsme neustále svědky toho, jak ve všech zemích světa muži i ženy v této oblasti žalostně selhávají, protože jsou nerozumní, nevědomí a hloupí a nedokáží včas zabrzdit své emoce ani ovládnout svoji žádostivost. Pokud někdo neví, jak se v takové emočně vypjaté, ožehavé a perspektivně nebezpečné situaci zachovat, lze mu doporučit Buddhovu metodu rozjímání o nečistotách lidského těla (patikkula saňňá), vykonávanou s pevně sevřenými zuby a jazykem přitisknutým k hornímu patru. Kdo si ale na tuto metodu v případě „sexuálního harašení“ okamžitě vzpomene?
„I ten, kdo je pánem sebe sama, se nechá unést bystřinou půvabů, jež proudí mezi vysokými břehy ňader krasavice.“
(Oceán příběhů)
„Hanba slabochům, kteří se podrobují ženám!“
(Oceán příběhů)
„Kdo pozná z krásného obličeje ženy, jaký zločin má za lubem? Zlá žena je jako koberec lotosů, pod jehož rozkvetlými květy se skrývá krokodýl.“
(Oceán příběhů)
„Chalífa Ma´mún jednoho dne řekl: „Ať není na světě vladaře, kterému by ženy mluvily do vlády, armády a pokladny a vměšovaly se do těchto záležitostí, nebo aby braly někoho pod svoji ochranu či jiného pronásledovaly, někoho trestaly, jiného jmenovaly do úřadu nebo odvolávaly. Nic naplat, ale muži se obracejí na takové ženy a předkládají jim svá přání. Jakmile ženy zpozorují přání mužů a v paláci je takové množství vojska a poddaných, zrodí se v jejich mysli nesplnitelné a zvrhlé touhy a zlí lidé k nim naleznou cestu. A nepotrvá dlouho a velikost šáha je ta tam, úcta a význam dvora a úřadů vezmou za své, šáh se netěší vážnosti a lid mu vyčítá, zemi zachvátí nepokoje, vezír nemá žádnou moc a vojsko je pokořeno.“
(Nezámolmolk – Pojednání o politice)
* * *
P.S.
V roce 1994 byl JUDr. Oldřich Hein profesně zlikvidován, protože se odvážil trestně stíhat nepoctivou privatizaci. Poté se 10 let handrkovalo, jestli ho budou znovu nominovat jako státního zástupce. Nakonec to vyhrála klika, která je dnes seskupena kolem nejvyššího státního zástupce. Nevěří už tomu, že se v této společnosti dá ještě něco pozitivního dokázat. Je třeba tlačit na výchovu nové generace. Když se to podaří, může se to ještě obrátit k lepšímu - toho se však lidé jeho věku už nedožijí.
Jan Šinágl, 13.4.2019
Read more...