… Všimněte si, že když Lukašenko 9. srpna zfalšoval volby a lidé vyšli do ulic, neváhal použít velké násilí a teror k jejich zastrašení. Jenže lidi to nevylekalo, ale naštvalo. V ulicích jich pak ještě přibylo. U nás v Rusku se začátkem října upálila v Nižném Novgorodu na protest proti státní zvůli novinářka Irina Slavinová. Lidé na počest této politické sebevraždy vytvořili pomníček, kam nosili květiny a různé vzpomínkové předměty. Policie zpočátku všechno ničila. Vše, co lidé přes den přinesli, policisté přes noc zlikvidovali. Trvalo to dva dny. Nakonec ale gubernátor přikázal, že s tím mají přestat a nechat lidi projevit svůj smutek a pocity. To je něco nového. Stát má strach, aby lidi ještě víc nenaštval. Domnívám se, že to něco předznamenává. Stát cítí, že ztrácí sílu, začíná se národa bát a jsem zvědavý, čeho budeme v dalších měsících svědky.
* * *
… Poslední průzkum na tohle téma ukázal, že pozitivně se k Navalnému staví každý pátý člověk v ruské společnosti. Znají ho ale skoro všichni Rusové. Teď kvůli tomu, co se mu stalo, kvůli té hrozné otravě. Předtím to bylo mnohem méně lidí. To byl známý mezi uživateli internetu, ale ne třeba diváky televize. Diváci státní televize, kteří nepoužívali internet, o něm určitě nevěděli. Teď o něm ví každý. Pro mnoho lidí symbolizuje bojovníka se lží a korupcí. Stal se člověkem, který se snaží zastavit krádeže, kterých se ruská politická elita dopouští na ruském státě.
… Samozřejmě, že není v bezpečí. Je v nebezpečí stejně jako všichni lidé, kteří se staví proti systému. Ale pochopte, například v Bělorusku je to nebezpečné pro všechny, kteří jdou proti Lukašenkovi, a přesto je v ulicích sto tisíc lidí. Zkrátka máte na vybranou, buď riskovat a snažit se tím získat důstojný život, a nebo se smířit s životem jak v pracovním táboře a souhlasit s tím, že za vás rozhodují jiní. Lidé v Rusku a obecně v postsovětském prostoru s tím byli dlouho smířeni a snažili se to ignorovat, snažili se přizpůsobit nastavenému banditskému systému. Stejně jako se přizpůsobují lidé nastaveným pravidlům v pracovních táborech. Nadešel ale moment, kdy se zdá, že se leccos mění. Stále nechápu, čím to je, ale rok 2020 rok se vyjímá tím, že se lidé přestali snažit přizpůsobit systému. Rozhodli se ten banditský systém, který nám zbyl ještě z komunistické minulosti, změnit. Ostatně když je hlava státu součástí KGB a KGB ovládá celou naši zem…. Připadá mi, že se lidé přestávají bát, a to je to hlavní.
… Uvidíme, jak se situace se sankcemi vyvine. Ale pokud by byly rozsáhlejší, může to mít za následky zvedání daní a zchudnutí obyvatel. A čím budou lidé chudší, tím budou rozzlobenější. O to méně budou vládě důvěřovat. Může to mít také následek, že lidé začnou Putinovu vládu vnímat takovou, jaká je, komunistický pohrobek, skupina podvodníků, která uchvátila celou zemi.
To není vláda, za kterou by lidé stáli a podporovali ji, jsou to bandité, kteří vládnou zemi za používání hrubé síly. Tak, jak to teď dělá Lukašenko v Bělorusku. Na druhou stranu nechtějí mít takovou tvář, bojí se ztratit jméno. Takže sankce a ztráta jména – to jsou dvě věci, které je doopravdy trápí. Putin chce, aby ho v celém světě uznávali. Aby ho považovali za jednoho z největších světových vůdců a bylo by mu velmi nepříjemné, kdyby ho v celém světě považovali za prostého podvodníka, kterému nelze důvěřovat.
… Navíc vraždy nepřátel režimu mají vždy dva cíle. Likvidaci člověka, ale i zastrašení ostatních. Například Litviněnka otrávili a všichni vědí, že ho otrávili. Skripala otrávili, všichni vědí, že ho otrávili. Vláda tvrdí, že ho netrávili, ale přitom, jak se u nás říká, pomrkávají. Říkají něco, ale všichni moc dobře vědí, o co jde. To samé bylo s Navalným. Hlavní nebylo, aby Navalnyj zemřel, ale aby všichni věděli, že zemřel z vůle státu. Jenže Navalnyj nezemřel, uzdravil se a celý tento hrozný skandál ukázal, že zastrašování lidí přestává fungovat.
Read more...