I když se obě akce lišily svým formátem, některá jména v pozadí se nápadně opakují. Třeba Michal Semín, publicista, jedna z hlavních tváří konzervativní Akce D.O.S.T. a zakladatel spolku Patrimonium Sancti Adalberti. Ten sídlí v areálu Břevnovského kláštera a červnová „svatovojtěšská“ konference byla jeho první větší veřejnou akcí.
Nejnovějším přírůstkem do rodiny podobných spolků je Svatopluk založený bývalým diplomatem Petrem Drulákem. Ten je v posledních letech pravidelným hostem akcí jako byla svatovojtěšská konference nebo přednášek organizací typu Akce D.O.S.T. Některé nedávné Drulákovy výroky se kryjí s tím, co kremelská propaganda šíří například o konfliktu na Ukrajině.
Když s Petrem Drulákem nedávno pořídil rozhovor web Svědomí národa, nový spolek Svatopluk popsal takto: „Chce přispět k obnově svobody, svébytnosti a demokracie v prostoru, který se s Velkou Moravou částečně překrývá. Globální velmoci, nadnárodní korporace či mezinárodní instituce dnes ve jménu liberalismu a pokroku útočí na národ, rodinu a další pilíře dobrého evropského života: demokracii, sociální spravedlnost, evropské hodnoty či svobodu.“
Mezi zakladateli spolku opět figuruje Michal Semín nebo ekonomka Ilona Švihlíková. Většina společnosti je prý „příliš rozdělena, jako hromada rozhozených prutů, z nichž každý může být nepřítelem ohnut či zlomen,“ stojí v odkazu na pověst o prutech, které lze zlomit jen zvlášť, protože spleteny dohromady zůstanou nezlomitelné. Pruty má ostatně spolek i ve svém logu kolem velkého písmena S.
Stanovy spolku Svatopluk tak obsahují místy i bizarně znějící pasáže, jako například „Členství předsedy zaniká odvoláním pouty“ anebo „Pouta svolává předseda alespoň čtyřikrát ročně. S výjimkou rozhodování podle bodu 7.3. jsou pouta usnášeníschopná, pokud jsou přítomni jejich členové zastupující alespoň polovinu živých prutů“.
Pozornost zaslouží i fakt, že spolek se nijak nebrání finančním příspěvkům od státu, které označuje za jeden z hlavních příjmů. U podobných organizací, které se vymezují vůči stávajícímu politickému systému, to přitom bývá naopak a státní financování – byť částečné – je často nežádoucí.
Petr Drulák v červnu pro Parlamentní listy v rozhovoru kolem zmiňované svatovojtěšské konference řekl: „Naše iniciativa spolupráce středoevropského prostoru má vést ke dvěma věcem: Zamyslet se nad formátem s tím, že Visegrádská čtyřka není formát, který bychom měli brát jako konečný, protože tu jsou další státy, které by měly zájem se k takové spolupráci připojit.“
To potvrzuje i Michal Semín, který figuruje jak ve svatovojtěšském, tak ve „svatoplukovském“ spolku: „Právě hledáme podobně naladěné lidi a organizace z Bulharska, Rumunska a Chorvatska. (…) Společně najdeme cestu, dá-li bůh, z této kulturní krize,“ řekl Semín v rozhovoru pro The European Conservative.
P.S.
Takovéto „prutové“ aktivity zemi nespojují, ale rozdělují. Komu to vyhovuje, nemusím snad více informovaným připomínat. Kreml se jistě raduje. Nepřekvapuje, že Nadační fond Svědomí národa neměl odvahu se mnou natočit rozhovor. JŠ
Read more...