Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

st úno 21 @10:00 - 04:00PM
Diskusní fórum: Beneš – zachránce, nebo zrádce národa?
čt úno 22 @08:30 -
OS Kolín: Šinágl a spol. obžalován
so úno 24 @12:30 - 10:30PM
Praha: DEN PRO UKRAJINU
út úno 27 @11:00 -
OS Ostrava: Jana Domanská
út bře 05 @08:00 -
OS Ostrava: Pokračování boje ing. Jana Karase

Nejnovější komentáře

  • 20.02.2024 18:53
    Die FAU hat 200 Ausnahmen für russische Oligarchen gewährt ...

    Read more...

     
  • 20.02.2024 18:33
    FAU udělil 200 výjimek ruským oligarchům a neobstavil jim ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 18:21
    Brusel - Evropská komise dnes schválila České republice dotace ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 17:11
    "Silní muži dělají dobré časy. Dobré časy dělají slabé muže.

    Read more...

     
  • 19.02.2024 16:20
    Příchod uprchlíků z Ukrajiny, kterých je v Česku zhruba ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 14:46
    Německé i britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Velkokapacitni 4mw baterie v arealu elektrarny tusimiceBateriová úložiště budou muset dokázat pokrýt spotřebu Česko republiky alespoň na 14 dnů. To přijde na částku 20 až 40 bilionů korun

Pro poučenou debatu o možnostech bateriových úložišť je nutné vědět, jaká jejich celková kapacita je potřeba, jaký výkon musí být schopná dodat a kolik to celé bude stát. Vzhledem k tomu, že životnost těchto baterií je asi 10 let, je také potřeba výslednou částku násobit podle požadované doby fungování. Aby byla debata opravdu poučená, je alespoň v jejím závěru zmínit rizika. Včetně prakticky naprosté závislosti na Číně.

„Za bateriovou zálohu na jeden den by tak Česko zaplatilo 2,93 bilionu a záloha elektřiny na týden by přišla na 20,5 bilionu korun,“ pokračuje ve výpočtu Čížek. Ovšem s ohledem na obvyklý průběh zimních měsíců, dává jakousi jistotu až záloha na 14 dnů. Což znamená 40 bilionů korun.

„Ve Velké Británii je podle statistického úřadu zhruba 28 milionů domácností. Trojčlenka umožní jednoduše spočítat, kolik obdobně velkých bateriových úložišť je nutné postavit, aby 50 procent britských domácností mohlo fungovat alespoň po dobu dvou dní bez větru a slunce. Je to 24 úložišť alespoň tak velkých jako v současnosti největší úložiště v Evropě. Aby udržela v chodu polovinu britských domácností dva dny, tedy 14 milionů domovů, muselo by jich být 1120. Jedenáct set úložišt pokryje potřebu poloviny britských domácností na dva dny. Bez průmyslu.“

Protože jak již dlouhodobě upozorňují kritické studie i zprávy tajných služeb, Čína kontroluje většinu nezbytných surovin. Takže si bude moci diktovat podmínky a ceny. Z téhle závislosti přitom nebude možné dostat se tak snadno, jak se zatím zdá, že se to podařilo s ruským plynem. Protože na rozdíl od plynu jiní dodavatelé než čínští zkrátka nebudou. K tomu je potřeba připomenout, že na křemík, který je nezbytnou součástí fotovoltaických panelů, má Čína fakticky světový monopol. A fotovoltaika má v létě plnit bateriová úložiště po celé Evropě.

Tato nebezpečí však zatím Evropská unie, Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada odmítají brát vážně. Pokud tvrdí opak, tak lžou. Kdyby je brali vážně, nikdy by nemohli 440 milionů lidí v unii hnát bezhlavě do čínského područí. S velkou mírou jistoty se tedy dá vsadit na to, že ceny bateriových úložišť klesat nebudou, případně jenom tak, jak bude chtít Čína. A nikde není psáno, že jich bude na trhu tolik, kolik bude potřeba. Jenže čekat s přechodem na zelenou energetiku EU nechce. Ale zelená energetika bez akumulace elektřiny nikdy nemůže být bezpečná.

Bohužel ani tady problémy spojené s bateriovými úložišti nekončí. Životnost jejich baterií se totiž počítá na asi 10 let. Což znamená, že ty bilionové investice – v případě ČR 40 bilionů na 14denní zálohu – se budou muset opakovat každých 10 let. Jistě, půjde o průběžný proces, ale za 10 let to bude zhruba těch 40 bilionů. Ano, částka bude nižší o to, že půjde o výměnu modulů, nikoli o novou stavbu, ale to z té sumy bilion neubere.

Pro porovnání se podívejme na výdaje státního rozpočtu na letošní rok. Ty mají být zhruba 2,5 bilionu. A například celý HDP Česka v roce 2020 byl 6,5 bilionu korun.

Leč ani zde není konec. Ceny baterií mohou, oproti optimistickým očekáváním zelených všeho druhu, zamířit brzy strmě vzhůru. Evropa je bude potřebovat do elektromobilů (od roku 2035 se nebudou vyrábět auta se spalovacím motorem) i do bateriových úložišť. A pak také do baterií do všeho dalšího, co dnes pohání normální motor. Jenže přírodní zdroje, kromě toho, že je ovládá Čína, jsou v celosvětovém měřítku pro kompletní elektrifikaci nedostatečné. Dokládá to tisícistránková studie finské geologické služby GTK (zde, zpráva o studii zde, rozhovor k ní zde a zdeODKAZ). Podle jejích závěrů narazíme na jejich nedostatek docela brzy. A ještě k tomu bude záležet na Číně, komu z nich trochu poskytne. A také bude záležet na počasí, jestli se úložiště podaří nabít.

Takhle tedy vypadá ta část pravdy, kterou o bateriových úložištích zelená lobby ze zásady neříká.

Každý laik snadno bude každý žádat víc bateriových úložišť. Když bude mít k dispozici všechna fakta, rychle pochopí, kde je zakopaný pes.

Pro poučenou debatu o možnostech bateriových úložišť je nutné vědět, jaká jejich celková kapacita je potřeba, jaký výkon musí být schopná dodat a kolik to celé bude stát. Vzhledem k tomu, že životnost těchto baterií je asi 10 let, je také potřeba výslednou částku násobit podle požadované doby fungování. Aby byla debata opravdu poučená, je alespoň v jejím závěru zmínit rizika. Včetně prakticky naprosté závislosti na Číně.

Nic z toho se však v článcích na téma akumulace elektřiny nedočtete. Uváděné megawatty existujících bateriových úložišť v tuzemsku či ve světě laikovi nic neřeknou a čísla navíc vypadají často impozantně. Stejně pak působí výčet možného využití takových úložišť (např. zde). Ty údaje jsou sice pravdivé a ověřitelné, ale celá pravda vypadá jinak. A staví tato úložiště do zcela jiného světla.

Začněme v tuzemsku. Do nedávna největší české úložiště ve firmy C-Energy v Plané nad Lužnicí s kapacitou 2,5 megawatthodiny (zde) představovalo v celostátním měřítku rezervu elektřiny na jednu sekundu. Od začátku února je největším českým úložištěm zařízení společnosti Suas Bess s kapacitou 7,45 megawatthodiny. „Náklady na jeho vybudování deklarujeme jako 100 milionů korun. A dodáváme, že šlo o peníze z vlastních zdrojů,“ řekla pro iUHLI.cz mluvčí SUAS group Jana Pavlíková. Z tohoto údaje se zdá, že cena baterií byla přibližně o polovinu oproti úložišti firmy C-Energy v Plané nad Lužnicí, jež je v provozu od roku 2019. Tam kapacita 2,5 megawatthodiny přišla na 70 milionů korun. Přesto však náklady vycházejí na přibližně 13,4 milionu korun na kapacitu jedné megawatthodiny.

Což je podobná částka, za jakou v roce 2017 postavila americká Tesla bateriové úložiště Hornsdale v Austrálii. To má kapacitu 129 megawatthodin (výkon 100 MW) a stálo 90 milionů australských dolarů (nyní 1,36 miliardy korun). Kapacita jedné megawatthodiny tam tedy stála 700 000 tisíc australských dolarů, tedy 13,7 milionu korun (zde).

„Ze scénářů vývoje společnosti ČEPS vychází v příštích letech jako průměrná roční spotřeba 9132 megawatthodin. Když vyjdeme z ceny, kterou zaplatil SUAS, tak by úložiště s rezervou na jednu hodinu pro Českou republiku přišla na 122,3 miliardy a čtyřhodinová by tedy stála 489,4 miliardy,“ vypočítává přibližné hodnoty Jaroslav Čížek ze sdružení Realistická energetika a ekologie. „Za bateriovou zálohu na jeden den by tak Česko zaplatilo 2,93 bilionu a záloha elektřiny na týden by přišla na 20,5 bilionu korun,“ pokračuje ve výpočtu Čížek. Ovšem s ohledem na obvyklý průběh zimních měsíců, dává jakousi jistotu až záloha na 14 dnů. Což znamená 40 bilionů korun.

Že je záložní kapacita potřeba pro řád týdnů je zřejmé například grafů německé společnosti Agora Energeiewende. Například zde. Z něj je zřejmé, že z OZE nemusí být v zimě prakticky žádná elektřina i déle, než tři týdny. V Německu, které má pro větrnou energii nesrovnatelně lepší podmínky než Česko.

Dobrou představu o tom, jak je to opravdu s bateriovými úložišti, poskytuje také největší evropské úložiště, které je ve Velké Británii poblíž města Hull východně od Manchesteru. Jmenuje se Pillswood a má kapacitu pro uložení až 196 megawatthodin. Podle BBC se jedná o největší bateriové úložiště v Evropě. Je schopno zásobovat elektrickou energií 300 tisíc domácností po dobu dvou hodin. Z toho vychází následující výpočet:

„Ve Velké Británii je podle statistického úřadu zhruba 28 milionů domácností. Trojčlenka umožní jednoduše spočítat, kolik obdobně velkých bateriových úložišť je nutné postavit, aby 50 procent britských domácností mohlo fungovat alespoň po dobu dvou dní bez větru a slunce. Je to 24 úložišť alespoň tak velkých jako v současnosti největší úložiště v Evropě. Aby udržela v chodu polovinu britských domácností dva dny, tedy 14 milionů domovů, muselo by jich být 1120. Jedenáct set úložišt pokryje potřebu poloviny britských domácností na dva dny. Bez průmyslu,“ upozorňuje na portálu Syrzdarma.cz Gustav Sitař (zde, zdroj zprávy zde). Cena projektu, bohužel, ve zprávě chybí.

Podle informací profesora Františka Hrdličky z ČVUT vychází ve světě cena úložiště na zhruba 300 tisíc dolarů, tedy asi 6,9 milionu korun za megawatthodinu (zhruba dvakrát méně, než v případě SUAS, ale neznáme podrobnosti, takže těžko srovnávat). To znamená, že Pillswood mohl stát přibližně 58,8 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Pořízení 1120 úložišť na pokrytí dvoudenní spotřeby poloviny britských domácností by tedy vyšlo zhruba na 65 856 miliard dolarů. (Pokud by se instalace v Česku dostaly na podobnou cenovou úroveň, dvoutýdenní zásobárna elektřiny by pak stála „jen“ o něco víc, než 20 bilionů.)

Někdo jistě namítne, že ceny budou klesat s tím, jak se bude zvyšovat výroba. Jenže v tomto případě se zájem v Evropě – kvůli enormnímu tlaku EU – bude zvyšovat rychleji, než poroste výroba. Potřeby států na zálohování výpadků občasných zdrojů energie (OZE), tedy větru a slunce, jsou obrovské. Výpočet českých potřeb to jasně ukazuje. Kapacity výrobců jsou však s ohledem na budoucí potřeby teprve v plenkách. Ale ani v případě dostatečných výrobních kapacit nebude zdaleka vyhráno.

Protože jak již dlouhodobě upozorňují kritické studie i zprávy tajných služeb, Čína kontroluje většinu nezbytných surovin. Takže si bude moci diktovat podmínky a ceny. Z téhle závislosti přitom nebude možné dostat se tak snadno, jak se zatím zdá, že se to podařilo s ruským plynem. Protože na rozdíl od plynu jiní dodavatelé než čínští zkrátka nebudou. K tomu je potřeba připomenout, že na křemík, který je nezbytnou součástí fotovoltaických panelů, má Čína fakticky světový monopol. A fotovoltaika má v létě plnit bateriová úložiště po celé Evropě.

Tato nebezpečí však zatím Evropská unie, Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada odmítají brát vážně. Pokud tvrdí opak, tak lžou.

Kdyby je brali vážně, nikdy by nemohli 440 milionů lidí v unii hnát bezhlavě do čínského područí. S velkou mírou jistoty se tedy dá vsadit na to, že ceny bateriových úložišť klesat nebudou, případně jenom tak, jak bude chtít Čína. A nikde není psáno, že jich bude na trhu tolik, kolik bude potřeba. Jenže čekat s přechodem na zelenou energetiku EU nechce. Ale zelená energetika bez akumulace elektřiny nikdy nemůže být bezpečná.

Zmínka o výrobních možnostech je důležitá i proto, že oslavované nynější ekonomické výsledky bateriových úložišť zastírají jejich skutečnou roli v „bezemisní“ energetice. Tím, že jich je jen pár a energetika stále používá klasické elektrárny, můžou úložiště opravdu fungovat jako součást kapacit k vyrovnávání výkyvů v síti. To je to, na čem nyní nejvíc vydělávají. Jenže jakmile se odstaví klasické elektrárny, budou muset úložiště mít kapacitu i výkon na to, aby převzaly jejich roli vždy v noci (nebude fungovat fotovoltaika), vždy za bezvětří či slabého větru (nebudou větrné elektrárny), při velké oblačnosti (nebude fungovat fotovoltaika) a při kombinaci těchto faktorů. K té přitom dochází nejčastěji v zimě, kdy není výjimkou i více než týden bez slunce a větru. A tehdy společnost před blackoutem zachrání baterie, nebo nic. (Tedy pokud bruselští fanatici nakonec nepochopí, že prostě klasickou energetiku zatím nejde zrušit. Což se minimálně do voleb v roce 2024 nestane.)

Bohužel ani tady problémy spojené s bateriovými úložišti nekončí. Životnost jejich baterií se totiž počítá na asi 10 let. Což znamená, že ty bilionové investice – v případě ČR 40 bilionů na 14denní zálohu – se budou muset opakovat každých 10 let. Jistě, půjde o průběžný proces, ale za 10 let to bude zhruba těch 40 bilionů. Ano, částka bude nižší o to, že půjde o výměnu modulů, nikoli o novou stavbu, ale to z té sumy bilion neubere.

Pro porovnání se podívejme na výdaje státního rozpočtu na letošní rok. Ty mají být zhruba 2,5 bilionu. A například celý HDP Česka v roce 2020 byl 6,5 bilionu korun.

Leč ani zde není konec. Ceny baterií mohou, oproti optimistickým očekáváním zelených všeho druhu, zamířit brzy strmě vzhůru. Evropa je bude potřebovat do elektromobilů (od roku 2035 se nebudou vyrábět auta se spalovacím motorem) i do bateriových úložišť. A pak také do baterií do všeho dalšího, co dnes pohání normální motor. Jenže přírodní zdroje, kromě toho, že je ovládá Čína, jsou v celosvětovém měřítku pro kompletní elektrifikaci nedostatečné. Dokládá to tisícistránková studie finské geologické služby GTK (zde, zpráva o studii zde, rozhovor k ní zde a zdeODKAZ). Podle jejích závěrů narazíme na jejich nedostatek docela brzy. A ještě k tomu bude záležet na Číně, komu z nich trochu poskytne. A také bude záležet na počasí, jestli se úložiště podaří nabít.

Takhle tedy vypadá ta část pravdy, kterou o bateriových úložištích zelená lobby ze zásady neříká.

Česko si nyní koleduje o žalobu EU tím, že ještě legislativně nepodporuje výstavbu úložišť (zde). To je možná nepříjemné. Ale o opravdu pořádný průšvih si začne Česko koledovat, až ji nejen začne podporovat, ale také na ně v energetice sázet. Na závěr se nabízí logická otázka. Když budou bateriová úložiště vyžadovat takové sumy, navíc v desetiletých intervalech, myslíte, že bude elektřina levná?

Celý článek> 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)