Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.05.2024 18:58
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 12:37
    Ruce pryč od Xavera Veselého! Je kvalitním a legitimním ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 11:28
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 17.05.2024 16:43
    Vážení přátelé zahrádkáři, vážení sympatizanti Zelené brány do ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 11:01
    Větší tragikomedii jsem fakticky nezažila co předvádí tento soud ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:58
    Státní zástupce Mgr. Petr Valíček 25.4.2024: K ohledání, u ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Fiala Verime v budoucnostMysleme na to, že v současné době si půjčujeme necelou miliardu korun každý den jen na to, aby náš stát fungoval, jinými slovy aby se zcela nezhroutil. Chováme se jako naši dávní předci. Zabili mamuta, přestali lovit a jedli jeho maso. Teprve když celý tábor zaneřádili odpadky a nebylo už kde brát, začali mít opět hlad, rozhodli se začít něco dělat – a přestěhovali se jinam. My ale nemáme kam.

Jenže pamětník socialismu, a tím bohužel jsem, v posledních letech slýchá o nápadně podobných politických strategiích, a dokonce bývají slyšet i konkrétní výroky podobné těm, které slýchal v mládí. Už tehdy se u nás mluvilo o „uekologizování se“ – přeložte si jako odpor k zelené politice. Stejně jako dnes si i tehdy vytvářela ministerstva potěmkinovské, tedy zdánlivé a nerealizovatelné koncepce, ale nakonec…

Nakonec se tehdy vše řídilo jemným předivem vztahů těch, kteří ztratili ideály a principy, zato ale vlastnili červenou stranickou knížku. To byl však spíš kosmetický detail. Jinak se od řady představitelů současného politického spektra a státní exekutivy příliš nelišili.

U nás jsme si ve stejné době, tedy době vhodné k první rekapitulaci, vyslechli skvělý premiérův projev, který sice cosi sliboval, ale neúčtoval, nezodpovídal se. Vypadá to, že zásadně reformovat Českou republiku se v tomto volebním cyklu prostě nepodaří. Středopravicová vláda paradoxně nadělá bezprecedentní dluhy a bude doufat, že strategie poukazování na „zloducha Babiše“ jí bude opět stačit ke zvolení.

Mezitím však bude český stát dále bobtnat. Ve státních nemocnicích bude pracovat více úředníků než doktorů. A na některých klinikách už bude téměř tolik doktorů jako hospitalizovaných pacientů. Ano, i tak může vypadat realita v zemi, kde spousta pacientů hledá svého lékaře.

V rozporu s evropskou legislativou i zdravým rozumem budou lékaři nadále překračovat počty povolených přesčasových hodin. A „moudří“ staří bardi jim budou radit, že na rozdíl od kolegů v západní Evropě mají zapomenout na osobní život – a žít v nemocnici. A tak ti talentovaní a nebojácní budou nadále odcházet na Západ. 

Podobně na tom je leckterý český občan potřebující pomoc úřadů. V orwellovsky se rozvíjejícím státě se mu leckdy nedostane pomoci ani v termínech, které si stát sám nastavil. Obávám se, že jsme bohužel stejně neschopní dělat potřebné reformy jako předchozí generace v období hroutícího se socialismu. Teoreticky víme, co je třeba. Ale realizovat to nedokážeme.

Pokud by tento neveselý text měl skončit nějak pozitivně, pak snad nadějí, že v naší zemi žije opravdu mnoho nesmírně šikovných a pracovitých lidí (zkuste to prosím nebrat jako politickou floskuli). A že by mohla být schopna vygenerovat věrohodného lídra, který by prosadil nepopulární reformy. Těm současným to, jak se zdá, zatím nejde.

A ano, lidé představující si socialisticky fungující stát v kombinaci s kapitalistickým bohatstvím vytvořeným aktivitou soutěžících jednotlivců by možná vyšli do ulic. A příště by reformní politiky nevolili. Ale jisté přísloví říká, že odvážnému štěstí přeje.

Celý článek>

P.S.

Přítomnost tvoří budoucnost, ne víra v budoucnost. Té jsme si užili dost za totality. JŠ

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)