Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...

     
  • 17.04.2024 19:23
    Zdravím Vás pane Šinágle, něco se děje. Ministr Blažek podal ...

    Read more...

     
  • 16.04.2024 07:59
    Vážený pane Šinágle, ještě jednou Vám chci poděkovat za půjčku.

    Read more...

     
  • 13.04.2024 09:48
    Není podstatné kolik lidí sleduje informace, ale kdo a jak ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zebrak rybnik Sinagl 17.1.2024Zebrak rybnik hasici 17.1.2024Je to snad už 7 let, co naposledy zamrzl žebrácký rybník. Nechtěl jsem porušit tradici a vyrazil jsem 17. ledna.

Obouvání mi trvalo déle, stejně jako „obnovení“ bruslařské techniky, ale dobrý:-) Tři děti jsem naučil základům bruslení, kdy mne nebruslící maminky žádali o radu - jedné jsem věnoval i tenisák k radosti psíka:-) Poté jsem hrál s dvěma kluky hokej a vzpomínal na plný rybník, když jsem byl v jejich věku. Ptám se jich: „Kde máte kamarády?“ „Bojí se, že se utopí“, odpověděli. Nezdálo se mi, že to myslí jako vtip. Obdivoval jsem i  hořovické hasiče, kteří trénovali záchranu topících se, takže jsme byli docela klidní:-)

Měl jsem jen jeden pád z najetí na odpadlou pásku z hokejky (pády také patří k tradici, byť v mém věku už zrovna nemusí). Odnesla to pouze mokrá zadnice, se kterou jsem se „posadil“ do už měknoucího ledu“, kdy i lehce občas zamrholilo.

Ten pocit po dopadu nikomu nepřeji (prý to byla rána, řekli mi kluci). Pomalu jsem se zvedal a s napětím očekával, co na to mé tělo? Dobrý, ale už jsem raději nehrál a nepokoušel osud. Bral jsem to jako včasné varování. Jeden pád v mém věku, a vše může být jinak. Druhé varování přišlo v noci, kdy mne začalo bolet pravé zápěstí (jím jsem zřejmě ztlumil nejvíce pád). Mast nepomohla, zato dvojité zaledování zabralo. Ráno už byla bolest pryč. Příště si vezmu chrániče na zápěstí a budu opatrnější, abych moc nedráždil Pána Boha - i on měl určitě radost:-) JŠ

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)