Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

po čvc 13 @08:30 -
OS Praha 6: kauza JUDr. Zdenka Altnera

Nejnovější komentáře

  • 05.07.2020 20:18
    V každém národě se najde několik neohrožených jedinců. O smrti ...

    Read more...

     
  • 04.07.2020 12:39
    Komunisté jsou nepotrestaní od Aše po Peking. KOMUNISTICKÉ ...

    Read more...

     
  • 03.07.2020 12:06
    Poslední odstavec pana bývalého velvyslance jsou velmi úderná ...

    Read more...

     
  • 01.07.2020 00:21
    PČR je na 87 místě na světě ve věci důvěryhodnosti, hned ...

    Read more...

     
  • 01.07.2020 00:05
    Předseda ODS Fiala si loni vydělal jako politolog na universitě ...

    Read more...

     
  • 30.06.2020 21:28
    Myslím, že více jak o komunisty jde více o levicové poslance ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zeman_opilec… prosím přijměte naše poděkování za podporu Karlu Schwarzenbergovi při volbě prezidenta republiky - jak podpisem Výzvy tříkrálové, tak i tím, že jste dali ve volbách svůj hlas tomuto kandidátovi. Prohráli jsme, ale prohráli jsme čestně. Druhá strana vyhrála, ovšem za použití prostředků ne vždy čestných a férových. Buďme hrdi na to, že jsme byli součástí čestné strany volebního boje. …

… Vzpomínám si na jedno důležité jednání u prezidenta v Lánech na konci devadesátých let, kde jsme se sešli hned po ránu. Můj přítel se připotácel do místnosti a místo pozdravu jednoho po druhém, včetně mě, častoval sprostými urážkami a hostitele okázale přehlížel. Byl jsem z toho zaražený, protože jsme si do té doby nic zlého neudělali ani neřekli. Václav Havel za jeho zády pokynul číšníkovi, který hbitě postavil před hosta becherovku, a když ji vypil tak druhou a pak třetí. Teprve potom jsme mohli začít jednat. Kolik jich vypil do oběda nevím, nestačil jsem je počítat. A bylo veselo. Jeho názory a postoje se měnily nikoli podle průběhu diskuse, ale podle hladiny alkoholu v krvi. Když jsme odpoledne vycházeli před novináře, držel mě kolem ramen jako nejlepšího kamaráda a z tohoto objetí jsem se nedokázal vymanit ani před kamerami, přestože mi to bylo krajně nepříjemné. Cítil jsem smutek z toho, že vedle mě stojí ve stejném těle se stejnou tváří někdo docela jiný, než koho jsem znával. Po této zkušenosti jsem se mu začal vyhýbat a na jednání s ním jsem raději posílal své zástupce. Smutný jsem i dnes a polévá mě hanba, když ho vidím v televizi, jak bohatýrsky ujišťuje veřejnost, že becherovku už nepije, ale slivovici. Tvrdý alkohol vyměnil za ještě tvrdší. …

Prosba

V prvním kole volby prezidenta jsme vybírali z devíti kandidátů a při této volbě, kromě osobních sympatií, hrály důležitou roli naše politické názory. Posuzovali jsme jednotlivé uchazeče podle toho, zda jsou nám jejich názory a postoje blízké či nikoli. Tak by tomu, za normálních okolností, být i ve druhém kole. Jenže tomu tak bohužel není. U jednoho z kandidátů je totiž zcela lhostejné jaké má či jaké měl názory, protože o jeho jednání dnes rozhoduje něco docela jiného než myšlenky; je to alkohol. Aby bylo jasno. Nejsem žádný abstinent a mám pochopení pro každého, kdo si dá po dobrém obědě skleničku piva, kdo se při posezení s přáteli rozjaří dobrým vínem nebo své rozrušení či špatnou náladu spláchne něčí ostřejším. Jenže tady jde o něco jiného.

Toho, o kom mluvím, jsem poznal na počátku devadesátého roku a stali jsme se přáteli - u sklenky vína. Byl to milý, vlídný a vtipný člověk a to, že se naše politické názory v mnohém rozcházely vůbec nebránilo tomu, abychom spolupracovali anebo si jen tak pro radost v parlamentní restauraci poklábosili o obyčejných věcech. Jenže jak tak čas plynul, sklenky vína nahrazovaly panáky becherovky a bylo stále vzácnější potkat ho střízlivého. Svůj stav se naučil výborně maskovat, takže kdo ho neznal, nepoznal, že je vlastně opilý. Lidé z jeho okolí ho sledovali s pobavením, byl zábavný a jiskřil vtipem, a když se občas trochu zapotácel, všichni nad tím jen mávli rukou. Jednou mi, rozjařený po vypité lahvi Becherovky, řekl: „moji političtí odpůrci mě pomlouvají, že jsem opilec, ale podívej se na mě – všechno co vypiju, zmetabolizuju“. Inu, díky své tělesné konstituci vydržel víc než druzí. Jenže příroda se dlouho podvádět nedá a co se hned neprojevilo na těle, začalo se projevovat na duši. Každodenní pití velkých dávek tvrdého alkoholu proměnilo postupně jeho osobnost k nepoznání.

Vzpomínám si na jedno důležité jednání u prezidenta v Lánech na konci devadesátých let, kde jsme se sešli hned po ránu. Můj přítel se připotácel do místnosti a místo pozdravu jednoho po druhém, včetně mě, častoval sprostými urážkami a hostitele okázale přehlížel. Byl jsem z toho zaražený, protože jsme si do té doby nic zlého neudělali ani neřekli. Václav Havel za jeho zády pokynul číšníkovi, který hbitě postavil před hosta becherovku, a když ji vypil tak druhou a pak třetí. Teprve potom jsme mohli začít jednat. Kolik jich vypil do oběda nevím, nestačil jsem je počítat. A bylo veselo. Jeho názory a postoje se měnily nikoli podle průběhu diskuse, ale podle hladiny alkoholu v krvi. Když jsme odpoledne vycházeli před novináře, držel mě kolem ramen jako nejlepšího kamaráda a z tohoto objetí jsem se nedokázal vymanit ani před kamerami, přestože mi to bylo krajně nepříjemné. Cítil jsem smutek z toho, že vedle mě stojí ve stejném těle se stejnou tváří někdo docela jiný, než koho jsem znával. Po této zkušenosti jsem se mu začal vyhýbat a na jednání s ním jsem raději posílal své zástupce. Smutný jsem i dnes a polévá mě hanba, když ho vidím v televizi, jak bohatýrsky ujišťuje veřejnost, že becherovku už nepije, ale slivovici. Tvrdý alkohol vyměnil za ještě tvrdší.

Nejsem věru přecitlivělý, poznal jsem všelicos, protože jsem během svého života prošel lidskou společností od zdola nahoru. Pracoval jsem lopatou ve výkopu na ulici s cikány, ve fabrice u frézky, v kotelnách, ve vodárenské strojovně, jako technik v nemocnici, jako redaktor v propagačním oddělení, v parlamentech, učím na vysoké škole a všude jsem potkával a potkávám slušné lidi i gaunery, ale také střízlivé lidi a opilce. Vím, že těm, kteří ve své blízkosti zažili, jak strašně změní alkohol člověka a jaké peklo dokáže způsobit notorický alkoholik i lidem, kteří ho mají rádi, nemusím nic vykládat. Jenom bych je chtěl poprosit, aby vysvětlili těm ostatním, proč není dobré zvolit takového člověka prezidentem naší republiky.


Daniel Kroupa

Filosof a bývalý politik

http://www.vyzvatrikralova.cz/kroupa.html

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)