… Wikipedie v české podobě je spíše polem pro bádání sociologa nebo kulturního anthropologa. Co se tam odehrávalo, je neskutečné, a lidi vystupující jako Beren, Vrba a další právem pokládám za ty nejpodlejší a nejzákeřnější osoby, s nimiž jsem se kdy na Internetu setkal. Místo práce ve prospěch projektu encyklopedie veškeré své úsilí zaměřili na posilování své moci, a vytvořili tak místo místa ke kritickému vytváření společného díla prostředí strachu a nenávisti, to vše arci s neobyčejnou dávkou pokrytectví. …
Tak jsem byl omilostněn. Nikoli presidentem republiky, nýbrž správci české Wikipedie, kteří usoudili, že když jsem se více než pět let choval vzorně, tzn. na Wikipedii nic nepsal, mohou mi odpustit zbytek doživotního trestu zákazu ony správce kritisovat. Že jsem byl v trestu, jsem upřímně řečeno mezitím úplně zapomněl, a s českou Wikipedií pracuji zhruba tak desetkrát méně než s anglickou a německou, které jsou pro mne nejdůležitějšími informačními zdroji. Že má nízkou, či spíš ubohou úroveň, je factum, nad kterým jen krčím rameny: jakou si ji udělali, takovou ji mají, a nám ostatním nelze než se za ni příležitostně zastydět.
Wikipedie v české podobě je spíše polem pro bádání sociologa nebo kulturního anthropologa. Co se tam odehrávalo, je neskutečné, a lidi vystupující jako Beren, Vrba a další právem pokládám za ty nejpodlejší a nejzákeřnější osoby, s nimiž jsem se kdy na Internetu setkal. Místo práce ve prospěch projektu encyklopedie veškeré své úsilí zaměřili na posilování své moci, a vytvořili tak místo místa ke kritickému vytváření společného díla prostředí strachu a nenávisti, to vše arci s neobyčejnou dávkou pokrytectví.
Příkladmo tresty: ty se na Wikipedii nazývají opatření a mají editory-wikipedisty vychovávat, tak aby byly poslušnými poddanými svých správců, již, ač sami vzděláním a schopnostmi vesměs nesahají kvalitním editorům, které nenávidí a šikanují, po kotníky, pokládají se za vrchol stvoření, crème de la crème českého – ne-li přímo globálního – internetu.
Člověku vytanou na mysli sceny z Goldingova románu Lord of the Flies, vynikajícího díla, v němž se autor zabývá otázkou, jak dlouho přetrvá civilisace mezi dospívajícími chlapci, kteří jsou, vyjádříme-li to brutálněji, psychologicky stále ještě jen na půl cestě mezi zvířetem a člověkem, a nechá je proto fiktivně samy sobě napospas na pustém ostrově. Zatímco Jules Verne ve Dvou rocích prázdnin nemá s tímto aspektem lidské psychologie problém, William Golding dospívá k závěru, že výsledkem takové isolace nedospělých osobností bude relativně velmi rychlý odklon od civilisačních návyků, tedy že civilisace je umělým a psychice člověka se příčícím konstruktem, který z jedince, jenž přestane být civilisací korigován, rychle odpadne (na podobná thema natočil režiser Jan Schmidt film Konec léta v hotelu Ozon, pokud ho neznáte, mohu rovněž doporučit).
Snad se jednou najde někdo, kdo českou Wikipedii sub specie těchto úvah probádá, a kdo bude schopen vysvětlit, proč anglická a německá (ale např. také ruská nebo polská) Wikipedie podobnými výstřelky správců až na výjimky netrpí.
http://slepeckahul.pecina.cz/2014/01/pani-much.html
P.S.
Mohu potvrdit. I můj profil na české Wikipedii má daleko k věcnosti a objektivnosti, kdy neinformovaný nabude dojmu, který v mnoha ohledech neodpovídá vůbec pravdě a skutečnosti. Samozřejmě nemohu editovat a upravit text.
Jan Šinágl, 19.1.2014
Read more...