Kojetin … Predtim to bylo znamo coby Wogastisburg - Daleko nejvetsim kojetinskym historickym
tabu je ale existence povalecneho koncentracniho tabora pro Nemce - Praha 13.54.2014: Sudetští Němci a vyrovnání se s minulostí (debata) POZOR AKCE ZRUŠENA!!
… Daleko nejvetsim kojetinskym historickym tabu je ale existence povalecneho koncentracniho tabora pro Nemce, ve dvore Okresniho domu na namesti (dnes je to tam vsechno hezky upraveno a zamaskovano). Je tabu se zminit, ze v tabore nebyli zadni nemecti vojaci a "hitlerovsti zlocinci", ale kojetinsti obcane nemecke narodnosti, kteri nemeli s valkou nic spolecneho. Presto se tam opakovane odehravaly sceny, kdy vezni tohoto tabora ("Nemci") byli vstrceni do pytle a na rohu namesti, kde je dnes cedule, ze tam Manes maloval jejich Hanacky, byli dotycni "Nemci" verejne ukopani a umlaceni k smrti. V tom pytli. Velitelem tohoto koncentraku na Okresnim dome na namesti v Kojetine byl Ladislav Skacel (pozdeji bydlel v Bezmerove), jako male dite jsem ho nekolikrat potkal. Proc dnes neni na budove byvaleho Okresniho domu pod tou Manesovou take pametni deska zminujici brutalni vrazdy na civilnim kojetinskem (ale nemeckem) obyvatelstvu? Ani muk. …
A tak se dostavame az k historickym tabu mesta Kojetina. I tam hraje roli vseobecne pokrytectvi a fales, ale i pretrvavajici chorobna ucta k vrchnosti a komunistickym historikum, kteri po dekady prekrucovali do oci bijici pravdu - a jejich vliv trva v Kojetine dodnes. Jiste si se zajmem prectete o par prikladech - zde jsou:
Kojetin … Predtim to bylo znamo coby Wogastisburg.
Zide zili v Kojetine uz od 12. stoleti ( … o sto let driv nez byl Kojetin oficialne zalozen?...), v dobach krizackych valek a v roce 1566 uz meli svou Judengasse a zilo tam 52 zidovskych rodin (vynasobte si to, tehdejsi rodiny nemely jen jedinacky). Tato cisla stoupaji a stoupaji, pribyva synagoga (stoji dodnes) a zidovska skola (stoji dodnes) a kojetinska zidovska komunita za par poslednich stoleti vyprodukovala slusnou radku vyznamnych osobnosti, ktere svete div se NEJSOU zahrnuty v seznamu vyznamnych rodaku Mestskeho kulturniho strediska. Proc? Proc ne? A proc je v tom seznamu tolik udajne "vyznamnych" rodaku, jejichz jedinou kvalifikaci bylo clenstvi v komunisticke strane? …
Dle informace se dne 22. června 1942 na kojetínském nádraží spořádaně shromáždilo 58 kojetínských židů (z toho 12 dětí, nejmladšímu byly 4 měsíce) a 17 židovských souvěrců z okolních obcí. Poslušně odjeli do Olomouce, pak do Terezína a pak následovala Osvětim, Treblinka, Birkenau a Minsk. Zarazil mne onen počet: 58? Židé přišli do Kojetína v roce 1454 (podle MeKS), synagogu měli brzo potom, zachovala se dodnes, židovský hřbitov taky, byl tam židovský park, židovská škola, Judengasse (dnešní Husova ulice), Rosengasse (Růžová ulice), každý druhý dům na náměstí byl židovský, poslední pohřeb na židovském hřbitově byl 1942 a do zhruba začátku šedesátých let, než začali rozšiřovat katolický hřbitov na místě bývalého smetiště (jak typické), byl židovský a katolický hřbitov zhruba stejné velikosti. Dle mého odhadu nám tu zmizela aspoň tisícovka Židů. Zase nám tu někdo manipuluje s čísly, anebo vyloženě lže? Roku 1921 (první sčítání po válce) bylo v Kojetíně 874 domků a 6158 obyvatel. Z toho 6038 Čechů, 33 Němců, 34 židů, 3 jiné národnosti a 50 cizozemců. Podle náboženského vyznání 5261 katolíků, 27 evangelíků, 219 církve československé, 87 izraelitů, 11 jiné víry a 533 bez konfese. …
To je dalsi kojetinske historicke tabu: Kolik vlastne bylo kojetinskych Zidu, nez je kojetinsti rodaci … vyprovodili na vysezminene kojetinske nadrazi smer Osvetim? 58 a nebo 1058? O tom se v Kojetine radsi nemluvi - je to tabu...
Daleko nejvetsim kojetinskym historickym tabu je ale existence povalecneho koncentracniho tabora pro Nemce, ve dvore Okresniho domu na namesti (dnes je to tam vsechno hezky upraveno a zamaskovano). Je tabu se zminit, ze v tabore nebyli zadni nemecti vojaci a "hitlerovsti zlocinci", ale kojetinsti obcane nemecke narodnosti, kteri nemeli s valkou nic spolecneho. Presto se tam opakovane odehravaly sceny, kdy vezni tohoto tabora ("Nemci") byli vstrceni do pytle a na rohu namesti, kde je dnes cedule, ze tam Manes maloval jejich Hanacky, byli dotycni "Nemci" verejne ukopani a umlaceni k smrti. V tom pytli. Velitelem tohoto koncentraku na Okresnim dome na namesti v Kojetine byl Ladislav Skacel (pozdeji bydlel v Bezmerove), jako male dite jsem ho nekolikrat potkal. Proc dnes neni na budove byvaleho Okresniho domu pod tou Manesovou take pametni deska zminujici brutalni vrazdy na civilnim kojetinskem (ale nemeckem) obyvatelstvu? Ani muk.
Nejspis proto, ze i tohle bylo tabu pro oficialni komunisticke historiky a ucitele - a proto to neni zmineno.
Mestske kulturni stredisko rozhodlo, ze od roku 631 naseho letopoctu se na uzemi Kojetina narodilo nebo vyskytlo celkem 37 vyznamnych rodaku. Z tech 37 neni ani jeden Zid - i kdyz je jim na strance venovan cudny separatni clanecek - no jo, no...
Z tohoto oficialniho poctu 37 je 10 komunistu, u nichz jedina kvalifikace na vyznamnost je, ze byli "chudi, nezamestnani" - a clenove KSC! Prectete si to tam sami, pokud neverite svym ocim! Myslim si dokonce, ze Mestske kulturni stredisko postupuje PROTIZAKONNE, protoze v platnem Zakonu 198/93 Sb. stoji, ze KSC byla organizace zlocinna a zavrzenihodna. Pri pozornem badani v archivech by se zajiste nasli i nejaci kojetinsti rodaci, kteri byli za valky cleny NSDAP, Wehrmachtu nebo dokonce SS. Byli by to take vyznamni rodaci? Mozna padli u Stalingradu! Vyznamnost! Tabu - nebudeme o tom mluvit a budeme se tvarit unyle a jakoze mame spoustu dulezitejsich veci na starosti, jo?
Kdyz jsem pred casem zadal mesto Kojetin o prejmenovani ulice Jana Pestuky na COKOLIV, jen ne po clenovi zlocinne a zavrzenihodne organizace (zakon 198/93 Sb. pekne prosim), zastupitele to pomerem hlasu 17:1 zamitli. Jedna z trapnych vymluv, kterych se mi pozdeji dostalo nepocitane, byla, ze obyvatele teto ulice by si museli menit adresu v obcanskych prukazech. Vazne.
Uplne mne to rozesmalo a zamyslel jsem se nad historii pojmenovani hlavniho kojetinskeho namesti. Napred to bylo namesti cisare Frantiska Josefa, potom to bylo Masarykovo namesti, potom to bylo namesti Adolfa Hitlera, pak kratce znovu Masarykovo, pak dlouho Gottwaldovo namesti a ted uz je to zase znova Masarykovo namesti. Kolik asi z tech komunistickych (s prukazkou i bez) kojetinskych konselu hlasovalo pro a proti?
A kolikrat si asi menili adresy v obcanskych prukazech ti, co bydli na namesti? Nikoho to nezajimalo? Mozna proto, ze na kojetinskem namesti bydli jen cikani (Romove) a Vietnamci? A ve stejnych domech, ktere az do valky patrily Zidum (neverim v nahody)? Pak by si ti cikani a Vietnamci meli radsi davat bacha, aby je jednou (s dechovkou nebo bez) mistni rodaci sporadane nevyprovodili na kojetinske nadrazi jako kdysi ty Zidy. A pak tvrdili, ze jich stejne bylo jen 58 ("jen 58? To neresim!").
V Kojetine jeden nikdy nevi. Hodne veci je tam tabu...
http://hedvicek.blog.cz/1405/kojetinska-historicka-tabu
* * *
Praha: Sudetští Němci a vyrovnání se s minulostí (debata)
POZOR AKCE ZRUŠENA!!
Kde: Praha 1, Centrum Langhans, Vodičkova 37
Pořádá: Institut Williama Wilberforce
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Stránky věnované akci: http://www.wilberforce.cz
Hosté: Bohumil Doležal, Petr Pithart, Václav Trojan
* * *
Jan Šinágl, 13.5.2014
Read more...