V červnu 2016 jsem byl zákeřně napaden úředníkem na MÚ Žebrák. Po přestupkovém řízení mi KÚSK dal za pravdu a označil za jediného viníka prchlivého úředníka. Ten ač na místě vypadal zcela zdráv, byl po návštěvě lékařky (kamarádky své manželky) najednou „těžce nemocen“? Zdravotní dokumentace byla vyplněna tak, že nevylučovala odbornou neschopnost lékařky, či účelový pojistný podvod jako „důkaz“ pro jednání PK.
Podal jsem proto stížnost na ČLK Beroun, ta mi doporučila ČLK Praha, ta opět revizní komisi Beroun, která rozhodla, že bylo vše v pořádku (bohužel RK nemají povinnost zdůvodnit své rozhodnutí jako soudy). Podal jsem proto stížnost ČLK a její Čestné radě, která také shledala vše v pořádku svým rozhodnutím ze dne 13.7.2018. Podal jsem proto podnět prezidentovi ČLK MUDr. Milanovi Kubkovi dne 31.7.2018, který mi dne 1.8.2018 odpověděl, že RK jsou zcela nezávislé orgány. Obrátil jsem se proto dopisem na ministra zdravotnictví dne 5.8.2018, který mi dne 10.8.2018 odpověděl.
Tím jsem vyčerpal všechny zákonné možnosti jako občan. Mohu jen doufat, že ona lékařka zvládá své povolání u skutečně nemocných pacientů tak jak má.
Máme jistě dobré zákony, potřebné instituce, ale nejsou-li pod kontrolou odborně, mravně a charakterově těch nejlepších z nás, je jejich zneužívání naprogramováno a pak si stěžujte – máte právo je jen platit…
* * *
1) Pozdní nastoupeni na nemocenskou, kdy není uvedeno na neschopence na jakou diagnózu je závažný problém. To si tam potom může napsat kdokoliv a cokoliv. To je jako kdyby tam chybělo jméno, může se později upravit atd. Neschopenka bez dg. je naprosto nemyslitelná. Na V. dílu neschopenky uvedena není? Standardně se uvádí, pro jaké účely (na čí žádost) se potvrzení neschopnosti vystavuje. Je propisovací, proto musí být dg. uvedena na všech pěti dílech.
2) Pokud by např. mělo jít o těžší blokádu krční páteře v souvislosti s "napadením", může se to rozvinout s časovým postupem. Pak je nutné doložit souvislost. Je-li tato dg. na dalších dílech neschopenky. Musí tam být uvedena.
3) Uváděné příznaky mohou odůvodňovat dg. otřesu mozku. Jsou popsány celkem přesně. Závrať, bolest hlavy, pocit na zvracení, jsou příznaky subjektivní, nelze je lékařským vyšetřením potvrdit ani vyloučit. Vzhledem k podezření na tuto dg. a výslovnému popisu úrazového mechanismu - úder pěstí - je velice neobvyklé, že nebyly vyloučeny traumatické změny př. rentgenovém vyšetření lebky a krční páteře nebo CT vyšetřením. Toto lze brát také jako naprosté, závažné pochybení lékařky, zvláště, když sama považovala stav za natolik vážný, že doporučila hospitalizaci k pozorování. Následně pacienta nechala odejít, aniž by ho dovyšetřila? Nechat pacienta odejít, který si stěžuje na bolesti hlavy, bez vyloučení traumatických změn, je možným ohrožením jeho zdraví, resp. života pacienta.
4) K úderu do hlavy, nebo krku nedošlo, pouze jsem se instinktivně bránil paprskům pepřového spraye oběma rukama. Na nějaký útok po zásahu pepřovým sprayem nemá napadený ani pomyšlení (byl vyprázdněn celý), zvláště byl-li zákeřný a nečekaný. K žádnému bezvědomí a otřesu mozku proto nemohlo vůbec dojít. Proč se vůbec mluví o otřesu mozku, který je ničím nepodložen, pouze subjektivními pocity pacienta? Dostupné dokumenty vůbec neopravňují k vyslovení takovéto diagnosy.
5) Nic není doloženo. Lékařka doporučila hospitalizace na základě čeho? Roentgeny neudělala, pouze dala na pocity pacienta? Revers má přesně stanovenou formu. Zde postačilo, že pacient odmítl a při potížích zavolá záchranku? Je normální s blokádou krční páteře být 5 neděl nemocen? Žádné z uvedených diagnos nejsou doloženy? Na lékařské zprávě – nálezu, není uvedeno číslo diagnosy, stejně jako jsou na neschopence nevyplněné rubriky?
6) Zpráva rovněž neobsahuje poučení pacienta o možných následcích odmítnutí hospitalizace pro jeho zdraví. Obsahovat by toto měla. Běžné je též, že se pacient v takové situaci nechává podepsat revers a zmínka o něm je pak ve zprávě. Zde to není?
7) Pobíral pacient v době mezi 23.8 až 30.9.2016 nemocenské dávky? Pokud ne, naznačovalo by to, že nemocen nebyl, tedy uvedení lékařky v omyl, její profesní selhání tedy účast lékařky na podvodu?
8) Zdravotní problémy pacienta „dokazují“ jen zprávy lékařky, které jsou v rozporu s jeho chováním po incidentu i v následných týdnech, kdy působil zcela zdravým dojmem. „Těžce“ nemocný v běžném životě fungoval normálně. Ve slušných zemích se to nazývá podvodem za pomoci četných odborných pochybení jeho ošetřující lékařky – nevyplnila správně neschopenku, správně nevedla lékařskou dokumentaci, správně nevyšetřila pacienta. Těžko jí dokazovat vědomý podvod, ale takový počet selhání ho činí velmi pravděpodobným. Prokazatelně nerespektovala standardní postupy při ošetřování pacienta a pokud vědomě nenapomáhala podvodu, tak je po odborné stránce zcela nedostatečně vybavena.
Jan Šinágl, 11.8.2018
* * *
Read more...