Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualizováno 10.9.2022: Síla: "Život, smrt... Sbohem přátelé, třeba se už neuvidíme. Svůj život, to nejdůležitější, obětujeme pro vás, kteří si to čtěte. Buďte šťastní v čase, který máte". Twitter

Aktualizováno 6.9.2022: Putina dokázal zatím srazit na zem jen červený koberec. Rudá ideologie pokračuje sama v jeho porážení, zkáze a nezabranitelnému, konečnému pádu

***

Tento ruský „Napoleónek", novodobý "malý mužik" s Napoleonským komplexem, nahrazuje nedostatek intelektu stále silnějšími slovními výrazy. Urážejí i královské šašky, kteří byli často moudřejší než jejich králové. Začíná bavit celý svět…

Vlevo vidíme, jak malý detail velké vystoupení Medveděva pokazil a pobavil celý svět. V Rusku je všechno možné – i dívat se dalekohledem přes ochranné krytky:-) Více podrobností v německém časopisu STERN. Mimochodem kdysi, už jako prezident,  Medveděv popojížděl s darovaným mercedesem (po vzoru Putina ho sám řídil) a nevěděl, že existuje ruční parkovací brzda. Poté co vystoupil z auta, odjelo do publika…  Nejnověji vyhrožuje evropským jaderným elektrárnám jeho intelektu odpovídajícím způsobem a slovníkem…

Vpravo vidíme fotografii z oslav Dne ruského námořnictva, kde je použita fotografie letadlové lodi USA. Bližší podrobnosti na německém Focus-on line. Plakáty z ulic byly rychle odstraněny. Něco v Rusku hodně neklape, pokud vůbec... 

Sto tisíc vojáků z KLDR na pomoc Putinovi? Více v komentáři k tomuto článku níže od důvěryhodného zdroje. JŠ

Co český šlechtic zažil v Praze

Je jich stále méně: současní svědci v České republice, kteří mohou ze své vlastní zkušenosti vyprávět o krutostech proti Němcům. Hrabě Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg z jedné z nejstarších českých aristokratických rodin zemřel 19. ledna ve věku 97 let. Konec války zažil Sternberg v Praze. Vzpomněl si nejen na sovětské tanky na Malé Straně a na barikády poblíž Národního divadla, ale také na zločiny spáchané Čechy. „Byl to příšerný pohled,“ hlásil před lety ve vysílání Československého rozhlasu.

"Ve Vltavě plavaly mrtvoly. Byly to mrtvoly starých žen nebo dětí, protože němečtí muži byli stále na frontě. Členové „revolučních gard“ odvlekli Němce z jejich domovů a hodili je do řeky. V Tyršově domě byla zřízena německá polní nemocnice. Zranění museli jít ven a byli zastřeleni. Mrtví tam leželi, lidé kolem nich procházeli. To je mé poslední vyjádření, už o tom nechci mluvit. Byl to pro mě psychický stres, že lidé jsou schopni něco takového udělat. "

Ve věku 92 let zemřela švýcarská spisovatelka a výtvarnice Erica Pedrettiová. Narodila se na Moravě, odkud musela jako Němka po druhé světové válce odejít. Informovala o tom agentura DPA.

Pedrettiová, za svobodna Schefterová, se narodila v roce 1930 ve Šternberku na severní Moravě, většinu dětství ale strávila v Zábřehu. Po druhé světové válce byla společně se svou německojazyčnou rodinou odsunuta z Československa, ačkoliv její otec byl antifašista. V 15 letech se Pedrettiová dostala do Švýcarska, odkud pocházela její babička. Cizota a ztráta vlasti byly ústředními motivy jejích próz, z nichž některá vyšla i v češtině. Mezi nimi je prvotina z roku 1970 Něco neškodného (Harmloses, bitte) či autobiograficky laděná kniha Cizí domov (Fremd genug) z roku 2010. Od 70. let se Pedrettiová věnovala také výtvarnému umění. Česko Pedrettiová navštívila několikrát, účastnila se knižních festivalů a autorských čtení. V roce 2003 udělil Šternberk Pedrettiové čestné občanství města, které si o rok později osobně převzala. ČRo 17.7.2022