Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

The destructive cocktail of vested interests and widespread corruption is the misfortune and pain of our state. Every year, billions from the budget end up in the private accounts of individuals. Corruption has a powerful influence on the decision-making of government and local politicians and lowers the standard of living of everyone. It affects all branches of government, from road and motorway construction to health care.

It is not just about financial donations; the forms of corruption are varied, from cash to paid trips, luxury gifts, lucrative contracts or grants to lucrative positions on supervisory boards or in the civil service, where ambassadorial posts are among the most popular.

But it doesn't stop there. Every newly appointed deputy, chief director and sometimes even "mere" director chooses an office and a secretariat, gets new equipment, brings in assistants. And, especially in the case of the State Department, they start travelling. The number of inspection, control and other missions increases by leaps and bounds. Towards the end of the term, these staff usually become ambassadors.

Ničivý koktejl osobních zájmů a široce rozmáchnuté korupce je neštěstím a bolestí našeho státu. Každým rokem končí miliardy z rozpočtu na soukromých účtech jednotlivců. Korupce má silný vliv na rozhodování vládních i komunálních politiků a snižuje životní úroveň každého z nás. Zasahuje do všech článků státní správy, od stavby silnic a dálnic až po zdravotnictví.

Nejde jen o finanční dary, formy korupce jsou různé, od hotovosti přes placené výlety, luxusní dárky, výhodné zakázky či udělené dotace až po lukrativní místa v dozorčích radách či státní správě, v rámci níž patří velvyslanecké posty k těm nejoblíbenějším.

Zde to ale nekončí. Každý nově jmenovaný náměstek, vrchní ředitel a někdy i „pouhý“ ředitel si vybere pracovnu a sekretariát, nechá si pořídit nové vybavení, přivede si své asistenty. A zejména v případě ministerstva zahraničí začne cestovat. Skokově naroste počet inspekčních, kontrolních a dalších služebních cest. Ke konci volebního období se pak z těchto pracovníků obvykle stávají velvyslanci.

Personální změny se dějí ve prospěch jednotlivců, nikoliv ve prospěch věci. Můj pohled na fungování státní správy vychází ze skutečnosti, že jsem pracovala 30 let na ministerstvu zahraničních věcí, od prosince 1989 do července 2019. Za tu dobu se tam vystřídalo třináct ministrů. Dovolím si je a jejich stopu stručně připomenout.

Než začal mluvit Zeman… Překažená návštěva v bohaté zemi chudých lidí - Zkušený izraelský novinář nabídl Zemanovi drink, pak další a další, a nakonec se dozvěděl, že Česká republika by ráda prodala izraelské armádě stejné letouny, jaké nabízí Egyptu, že by Izrael měl nahnat Palestince do moře a vůdce palestinského odboje Jásira Arafáta přirovnal k Hitlerovi.

Rozhovor vyšel ve všech izraelských a téměř současně i ve všech egyptských novinách. Ministr zahraničí Máher mě okamžitě povolal na kobereček, abych tyto výroky vysvětlila. Náš úřad vlády tvrdil, že šlo o špatný překlad, že premiér nic podobného neřekl. Nemohla jsem udělat nic jiného než se omluvit. Egypt s okamžitou platností návštěvu premiéra Zemana zrušil, stejně reagovalo i Tunisko, kam měl premiér zamířit rovnou z Egypta. Konec citace.

Vyšší inteligence ještě nezaručuje „vyšší mravy“, mnohdy z nich dělá opravdovou žumpu. Chová-li se takto premiér, resp. president, vypovídá to předvším o zemi, která ho do svého čela vynesla. JŠ