Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 24.01.2021 22:23
    Velmi trefný komentář Martina Hály na téma politiky EU k Číně ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 20:45
    Sehr geehrter Herr Ulrich, Ich danke Ihnen für Ihr Email. Sie ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 13:25
    Ten agent kai aus Hannover /Kai Orac/ hlásá od 17/1 vše o ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 12:57
    Jestli dostal a přežil opravdu organofosfáty, bude se ...

    Read more...

     
  • 22.01.2021 20:47
    Grüezi Herr Ulrich, Gerne schliesse ich mich den Worten ...

    Read more...

     
  • 20.01.2021 12:04
    Líbila se Vaše vzpomínka na Česťu Hofhanzla. Byl členem mého ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Poklady ze Sudet

  • Poklady ze Sudet

    Thon sklenicky IIHledání je můj koníček, ke kterému jsem postupně přivedl celou moji rodinu. Jednoho krásného jarního dne jsem zavolal svojí ženě, že po práci máme ještě hodinu volno a tak půjdeme do lesaThon veci hledat něco po české armádě.

    Bral jsem to spíše jako příjemnou procházku, ani jsem nečekal nějaký vzácný nález. Zaparkoval jsem tedy co nejblíže k lesu a vyrazili jsme se ženou a synem podél lesa k prvnímu pohraničnímu bunkru. Po pár metrech jsem si všiml, že nejsem první, kdo tady hledal, jelikož byly v zemi patrné stopy po rýči. Po krátkém hledání jsme vstoupili do lesa, nevím proč, ale v tu chvíli mě něco jakoby přitahovalo na nedalekou kupu kamení porostlou mechem. Detektor začal reagovat a já začal se synem odhrnovat kamení, má žena zahlédla okraj hrnce a prohlásila, že zase kopu nějaké harampádí. Po chvilce se pod kamenem něco zalesklo a já ohlásil ženě, že tam něco je a to už i ona zahlédla něco modrého a společně jsme se dali do odhazování kamení.