V Café Černá Labuť Na Poříčí dne 27.června - v symbolický Den památky obětí komunismu. Vyprávěl přes hodinu a stálo to za to! Bohužel mi selhal zvukový záznamník, takže tentokrát
bez zvukového záznamu. Na druhé straně dost možná neuveřejněním jsem pana Hryca ochránil od trestního oznámení se kterým, resp. kterými tak jako tak počítá, vzhledem k obsahu knihy. Nepíše nic jiného než pravdu o dění a lidech tak jak je poznal. Vzpomněli jsme i na našeho společného „přítele“ Martina Michala (Byl jsem v Bratislavě na obou soudech Agentury MM, které ve věci Nové scény a její bývalé ředitelky Wandy Hrycové versus Helena Vondráčková, jeho dcera jasně vyhrála). Mimochodem Wanda Hrycová je producentkou válečného drama, které se natáčí podle předlohy Arnošta Lustiga. Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě Colette.
Vyprávěl i o herci Dušanu Cinkotovi, který dostal 8 let za drogy a jeho zatím marné snaze nevinného člověka dostat na svobodu. Spolupracoval s policií jako tajný spolupracovník. Neinformovaný policista ho zatknul a ten se kterým spolupracoval mlčí, protože z jeho strany nebylo vše zřejmě „košer“? Dosáhl 17.000 podpisů (podepsal i známý herec „primář Sova“ Ladislav Chudík), vyprávěl jak byl u presidenta Ivana Gašparoviče požádat o milost. Prezident mu řekl, že by to asi pobouřilo veřejnost. Ani 17.000 petentů nebyl pro udělení milosti dostatečný důvod. Řekl jsem v debatě, že je skandální, když se takto chová prezident – doslova jako kašpar. Načež Andrej Hryco řekl: No však on se tak také jmenuje, což vzbudilo smích i když poněkud „černý“…
Z vyprávění o únosu prezidenta tajnými službami, Mečiarově amnestii a rádiu Twist šel mráz po zádech. Další důvod si knihu koupit. Na Slovensku byl náklad 10.000 výtisků
rychle rozebrán a připravuje se dotisk.
Též vyprávěl Andrej Hryc skvělém filmu Habermannův mlýn a důvodech proč neuspěl. Začal tím, když je Žid blb, tak tuplem. Producent filmu, emigrant z Prahy, žijící v SRN, nepovažoval za nutné investovat do reklamy v SRN, že kritika a ocenění filmu stačí – nestačilo a film ve SRN vidělo v kinech jen 7.000 diváků! V Čechách měl úspěch, měl být nominován na Českého Lva a producent opět „exceloval“, když chtěl převzít cenu jako největší producent místo českého sponzora. Z Českého Lva tedy nic nebylo a ani následné nominace na Oskara.
Též hovořil o atmosféře na posledních ročnících MFF v Karlových Varech, který se propadá stále více do byznysu, kdy v restauracích a barech rozhodně není téma umění a kultivovaná zábava. To jsem mu potvrdil a slíbil, že mu pošlu jeden článek k tématu. Činím tak touto formou, když se mi dostalo té cti – viz jeho věnování níže. Článek je starý 10 let, ale obávám se, že se situace nezlepšila, dost možná ještě zhoršila, stav ledvin mnohých „celebrit“ zcela určitě, případně i žaludečního traktu…
Potěšilo mne, kdy mi autor napsal věnování do své knihy: „Janu Šináglovi, jeho verný čitatel´“.
Nedivím se, že od vydání této knihy je jako herec bez práce…
Jan Šinágl, 28.6.2013
Komentáře
Na druhou stranu, pokud film používá u postav jmen skutečných osob, ať už žijících nebo zesnulých, měl by v maximální možné míře přinejmenším u nich odpovídat známým skutečnostem.
Ad1 - mlynáře Habermanna skutečně zavraždil jeden Čech - opilec, co neuměl hrát karty a pan mlynář ho párkrát obehrál (když neumím karty, tak je nehraju s těmi, co to umí, nebo aspoň ne o peníze), jeho manželka nebyla Češka (byť takto smíšených manželství v těch končinách bylo nepochybně mnoho, nebylo to zrovna to jeho), ale Němka, to je ale nedůležité.
Ad2 - Němci nepopravili v Bludově 9 Čechů po zastřelení 2 německých vojáků, ale zavraždili 23 rukojmí za spolupráci s partyzány.
Ad3 - Bludovský farář neodešel s Němci do odsunu, ale byl podstatně dřív i se svým kaplanem odeslán do Terezína za podporu odboje, tam oba zemřeli.
Ad4 - Majitel místních lázní nebyl kolaborant, ale prokazatelně podporoval odboj, po válce byl v padesátých letech pro politické názory v base (nelíbil se nacistům ani komunistům, to není zas až tak neobvyklé).
Ad5 - Němci s Čechy rozhodně nemohli cvičit společně v Sokole, ten byl ostatně po odtržení "Sudet" zakázán.
Pokud by bylo zvoleno jméno nějaké fiktivní osady a fiktivní, třebas i podobná jména, bylo by možné hovořit o umělecké licenci, takto jsou to ovšem úmyslné nepravdy, podobně jako třeba v publikacích pana Krystlíka.
Cituji Oldřich:
Film Habermannův mlýn není hraný dokument, nýbrž vynikající umělecké dílo se srozumitelným poselstvím. Ovšem ne každému. Třeba Kameňák je skutečnost jak vyšitá. :o)
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.