Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

V úterý 14.ledna od 10:00 hod. jsem v NFA shlédl filmový dokument CRISIS z roku 1939, natočený USA, varující o nebezpečí fašismu. Pozval jsem známé, přátele, bohužel nikdo neměl čas. Velká škoda, jde o zajímavý dokument, který se smí, kvůli specifickým pravidlům promítat jen pro studijní účely. Jaké důvody to jsou mi nebyl nikdo schopen říci. Vyloučíme-li nepravděpodobný nesouhlas majitele či distributora tohoto díla, tak se nabízejí jen politické důvody. Jiný důvod nevidím. Film se před II. světovou válkou promítal po celém s velkým ohlasem – i s českými titulky v tehdejších československých kinech. Bohužel a kupodivu tuto kopii NFA nemá k dispozici ve svém archivu. Nelze proto vyloučit, že anglická verze kterou jsem shlédl (s anglickými titulky, když se hovořilo německy či česky), nemusí být totožná s tou, která se tehdy v Československu promítala. Nelze vyloučit, že film měl původní standardní délku, tedy cca 90 minut? Dle NFA mají více druhů kopií, mně byla nabídnuta nejdelší, kterou vlastní.

O filmu jsem zjistil pouze jeho metráž (1922 m) a dobu trvání 67 minut. Uveden byl titulkem CRISIS a ukončen THE END. Bez jakýchkoliv dalších, běžných údajů? NFA mi nebyl schopen sdělit výrobce, ani majitele, resp. distribuční společnost, na které jsou vázány tzv. „specifická pravidla“? Jen jsem zjistil jména režisérů filmu: Herbert Klein, Hanuš Burger, Alexander Hackenschmied a to byli pokud vím zaměstnanci filmových ateliérů firmy Baťa.

Jinak musím říci, že se zaměstnanci NFA chovali velmi slušně a profesionálně. O to více jsem byl zděšen prostředím, v jakém se NFA a poklady československých a českých filmařů v současnosti nalézají – viz 6 přiložených fotografií! Dotace EU vybírá Česká republika z poloviny, často na nepotřebné věci a projekty, z toho spousta peněz je navíc rozkradena a na NFA nejsou peníze – vskutku vizitka „kulturního“ národa!

Ještě několik postřehů k filmu:

1) Varování: Účelem tohoto filmu se zdá být varovat svět (především Američany) o nebezpečí nacismu.

2 ) Demokracie: Na jednom místě ve filmu, když se promítají scény ve Zlíně, mluví se o Československu jako zemi, kterou opustila demokracie jako poslední v Evropě. Připomíná se, že Československá ústava byla napsána na základě Ústavy USA.

3) Soucit: Film ukazuje, jak československý lid poskytuje pomoc velkého počtu vysídlených zahraničních uprchlíků. .

4) Příprava: Scény z května 1938, ukazují budování obrany a odhodlání Československa se bránit.

5) Prosba o pomoc: V jedné části Češi žádají o zahraniční pomoc. V této části které popisují, jak Československo může poskytnout zbraně a vybavení pro 40 divizí vojáků odhodlaně bránit svou zemi.

Poslední co stojí za zmínku, jsou speciální efekty použité ve filmu. Speciální efekty bylo něco zcela nového ve filmech v roce 1939. Jen málokteré filmové ateliéry byly schopné v Evropě vytvářet sofistikované, speciální efekty. Filmové ateliéry Baťa se nachází v Kudlově (nedaleko Zlína), byly schopné vytvářet sofistikované speciální efekty v té době na nejvyšší světové úrovni. Podobné efekty jako ve filmu CRISIS používal Baťa ve svých reklamních filmech. Proto je pravděpodobné, že firma Baťa poskytla nemalou pomoc filmařům a zajistila dokončení tohoto filmu. Firma tak utajeně pomohla filmařům natočit tento dokumentární film. Je také zajímavé si povšimnout, že československé animované filmy, které byly vytvořeny v rámci filmových ateliérů Baťa, následně po vzniku filmu CRISIS v roce 1939, začaly do jednoho roku tyto efekty také používat. To jsou logická vysvětlení sledů dění.

Pro zájemce a znalé anglického jazyka připojuji zvukový záznam celého filmu CRISIS. Je velká škoda, kdy média jsou plná dokumentů o vzniku a zločinech nacismu, že veřejnost nemůže tento velmi zajímavý snímek shlédnout. Jako dobový dokument je nesmírně zajímavý a poučný ať už demografickými statistickými údaji o českých Němcích, která by jistě mnohé diváky překvapila, jejich odborech, kde byli i čeští dělníci, vzájemném přátelství, letních táborech dětí, kde se vzájemně navštěvovaly děti z letních táborů sudetských Němců a českých táborů a kde jako hosté s velkým úspěchem vystupovali Jiří Voskovec a Jan Werich. Ukázány byly i společné demonstrace sudetských Němců a Čechoslováků proti nacismu a proti agresivitě části sudetských Němců stojích na straně Německa. Působivé byly také záběry z kvetoucí Prahy, kypící pestrým životem, obchody, kulturou, skvěle oblečených lidí a který bezděky nutí ke srovnání s následnou šedí nastupující totality.

Samozřejmě, že k objektivnosti má dokument daleko, zejména ve vztahu většiny českých Němců k Německu, příčin a následků. Např. dokument vychvaluje čs. demokracii, ale už ne to, že v roce 1935 čeští Němci vyhráli volby, ale přesto nevládly díky diskriminačnímu volebnímu zákonu, kdy na svého poslance potřebovali mnohem více hlasů než Češi. Demokracie platila pro jednotlivce, ale rozhodně ne pro národnostní menšiny, jejich strany a spolky.  

Jen připomínám, že Jan Antonín Baťa byl velký vlastenec, podporoval odboj i exilovou vládu Edvarda Beneše v Londýně, platil u nás takřka 70 let za kolaboranta než byl zbaven účelových obvinění. V Brazílii opět, poté co téměř o vše přišel, vybudoval průmysl, města a byl navržen dokonce i na Nobelovu cenu. Další z našich krajanů, kterých si jiné země váží více než rodná. Nyní se potomci rodiny Jana Antonína Bati domáhají navrácení neprávem ukradeného majetku a v některých českých i slovenských médiích je opět účelově haněno jeho jméno a odkaz i za pomoci některých tzv. „historiků“. Nemohu se zbavit dojmu, že ona „specifická pravidla“, neumožňující ani po 75 letech shlédnout veřejnosti tento film, s Janem Antonínem Baťou souvisí a nemálo. V původním dokumentu byl ve zlínském kině na záběrech s manželkou. V NFA jsem to při promítání nezaregistroval. Stále se asi někdo bojí pravdy…?

Jan Šinágl, 19.1.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)