První v roce 2008 „U Zabitého“, poblíž Vráže u Berouna a podruhé v roce 2010 v Postoloprtech v bývalé bažantnici. Tzv. „odsun“ občanů Československa německého původu, byla etnická čistka, nebo použiji-li slova presidenta Edvarda Beneše „vylikvidování“. V podstatě to znamenalo vyvraždění celé etnické skupiny obyvatelstva, která u nás žila po dlouhá staletí a nemazatelně se do historie naší země zapsala svoji prací, kulturou a hodnotami, které zastávala a které nám chybí i dnes. Nebyli to ani Češi, ani Němci, ale symbióza toho nejlepšího z obou národů. Ne nadarmo se českým Němcům říkalo „der Böhme“ což symbolizovalo a představovalo respekt, spolehlivost a důvěryhodnost.
Filmový dokument Davida Vondráčka Řekni, kde ti mrtví jsou by měl být stejně jako dokument o Josefu Bryksovi Muž, který přecenil českou duši, součástí školních videoték, včetně českých domácností. Nemůže nás očekávat nic dobrého, pokud budeme odmítat znát pravdu o naší nedávné minulosti a myslet si, že nás nedožene. Dožene, ale bude to o to horší, čím později se tak stane. A pokud ne, tak dopad na svědomí národa a jeho budoucnost bude tragický. Národy bez mravních základů a žité křesťanské morálky nutně dříve či později zanikají. Jsou nahrazovány vyspělými a mravnímu, kdy tvoří jen skupinu obyvatelstva hovořící stejným jazykem, pokud mají to štěstí a nejsou vzaty pod ochranu násilnické a nemravné země.
ZDE naleznete podrobnou statistiku škod, které posvětily zločinné Benešovy Dekrety a které jsou dodnes součástí demokratického právního řádu České republiky, země, která je členem EU, tedy společenství, které se nazývá demokratické…?! Začala tak likvidace českých Němců, této vyspělé a kultivované etnické menšiny, tvořící 1/3 obyvatelstva Československa, kteří u nás žili a poctivě pracovali po dlouhá staletí. Po nich následovala i likvidace elity českého národa, která má za následek dnešní stav, resp. bezvládí. Způsobili ho a těží z něho opět komunisté, díky „dračí setbě“ jejich zločinného a nemravného myšlení a způsobů, která kvete v ostatních parlamentních stranách dodnes. Komunisté si byli dobře vědomi, že své cíle za přítomnosti českých Němců budou daleko obtížněji prosazovat – volby by nepochybně nevyhráli. Proto museli zmizet ze života a mapy Československa, které už dávno nebylo demokratické.
Presidenta Edvarda Beneše tak lze s čistým svědomým nazvat vrahem a likvidátorem nejen českých Němců, ale i demokratického Československa a českého národa! I proto podpořili komunisté jeho vyznamenání „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – jen se zapomnělo dodat komunistický a zločinecký!
Zajímavý rozhovor poskytl ČT autor dokumentu David Vondráček. Skvěle promluvil ke studentům historik Toman Brod.
Dnes se koná v Moravské zemské knihovně od 17:30 hod jistě zajímavá přednáška švýcarského historika Adriana von Arburga na téma „Vyhnání, vysídlení, nebo etnická čistka?“
Jan Šinágl, 2.5.2011
Komentáře
'Nejhnusnější zrádci národa' dostali oprátku
V květnu před 65 lety začal proces s vedením Vlajky. Fanatikové se chtěli stát partnerem nacistických okupantů. Neuspěli a skončili v Dachau. Po válce je coby zrádce čekala smrt.
Všichni odsouzení se chovali klidně a nepronesli ani slova, stojí v protokolu o popravě tří předních vlajkařů. Vůdce Vlajky Jana Rysa-Rozsévače, velitele úderných Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka a mecenáše hnutí Josefa Burdu pověsil kat za spolupráci s nacistickým Německem odpoledne 27. června 1946.
Uprchlý Otakar Polívka dostal provaz v nepřítomnosti, další tři vlajkaři – Jindřich Thun-Hohenstein , Aleš Cyphelly a Jindřich Streibl – zase mnohaleté tresty.
Líčení začalo 20. května před mimořádným Národním soudem v justičním paláci na pražském Karlově náměstí a trvalo celých 19 "soudních" dní. Veřejnost Vlajku chápala jako kolaboranty na druhou, kteří kritizovali protektorátní vládu za její umírněnost a vyzývali k těsnějšímu spojenectví s nacisty, tisk proto proces označoval za líčení s "nejhnusnějšími zrádci českého národa".