Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.05.2024 18:58
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 12:37
    Ruce pryč od Xavera Veselého! Je kvalitním a legitimním ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 11:28
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 17.05.2024 16:43
    Vážení přátelé zahrádkáři, vážení sympatizanti Zelené brány do ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 11:01
    Větší tragikomedii jsem fakticky nezažila co předvádí tento soud ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:58
    Státní zástupce Mgr. Petr Valíček 25.4.2024: K ohledání, u ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Humnn_odsunPrvní v roce 2008 „U Zabitého“, poblíž Vráže u Berouna a podruhé v roce 2010 v Postoloprtech v bývalé bažantnici. Tzv. „odsun“ občanů Československa německého původu, byla etnická čistka, nebo použiji-li slova presidenta Edvarda Beneše „vylikvidování“. V podstatě to znamenalo vyvraždění celé etnické skupiny obyvatelstva, která u nás žila po dlouhá staletí a nemazatelně se do historie naší země zapsala svoji prací, kulturou a hodnotami, které zastávala a které nám chybí i dnes. Nebyli to ani Češi, ani Němci, ale symbióza toho nejlepšího z obou národů. Ne nadarmo se českým Němcům říkalo „der Böhme“ což symbolizovalo a představovalo respekt, spolehlivost a  důvěryhodnost.

Byl to zločin, který je v rozporu s mezinárodním právem, tedy i zákony EU a který nemůže „zmizet“ jen proto, že se nazývá lživě odsunem či vystěhováním. Dělo se tak v době míru, nezákonně, za pomocí vojska a tichého souhlasu vlády. Benešovy dekrety zpětně masakry na nevinných obyvatelích prohlásily za beztrestné jako „boj za osvobození národa“, podobně zpětně tuto genocidu schválila Postupimská konference. Bylo to první ukázka dodržení slibu Klementa Gottwalda, jak budou „zakrucovat krky“ až se dostanou k moci. Komunisté u ní byli fakticky hned po válce. Čeští Němci byli první na řadě, pak přišli další demokraté a slušní občané na řadu, kteří veřejně odmítali komunismus či našli odvahu proti němu i bojovat.

Filmový dokument Davida Vondráčka Řekni, kde ti mrtví jsou by měl být stejně jako dokument o Josefu Bryksovi Muž, který přecenil českou duši, součástí školních videoték, včetně českých domácností. Nemůže nás očekávat nic dobrého, pokud budeme odmítat znát pravdu o naší nedávné minulosti a myslet si, že nás nedožene. Dožene, ale bude to o to horší, čím později se tak stane. A pokud ne, tak dopad na svědomí národa a jeho budoucnost bude tragický. Národy bez mravních základů a žité křesťanské morálky nutně dříve či později zanikají. Jsou nahrazovány vyspělými a mravnímu, kdy tvoří jen skupinu obyvatelstva hovořící stejným jazykem, pokud mají to štěstí a nejsou vzaty pod ochranu násilnické a nemravné země.

Vlkermord_2011ZDE naleznete podrobnou statistiku škod, které posvětily zločinné Benešovy Dekrety a které jsou dodnes součástí demokratického právního řádu České republiky, země, která je členem EU, tedy společenství, které se nazývá demokratické…?! Začala tak likvidace českých Němců, této vyspělé a kultivované etnické menšiny, tvořící 1/3 obyvatelstva Československa, kteří u nás žili a poctivě pracovali po dlouhá staletí. Po nich následovala i likvidace elity českého národa, která má za následek dnešní stav, resp. bezvládí. Způsobili ho a těží z něho opět komunisté, díky „dračí setbě“ jejich zločinného a nemravného myšlení a způsobů, která kvete v ostatních parlamentních stranách dodnes. Komunisté si byli dobře vědomi, že své cíle za přítomnosti českých Němců budou daleko obtížněji prosazovat – volby by nepochybně nevyhráli. Proto museli zmizet ze života a mapy Československa, které už dávno nebylo demokratické.

Presidenta Edvarda Beneše tak lze s čistým svědomým nazvat vrahem a likvidátorem nejen českých Němců, ale i demokratického Československa a českého národa! I proto podpořili komunisté jeho vyznamenání „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – jen se zapomnělo dodat komunistický a zločinecký!

Zajímavý rozhovor poskytl ČT autor dokumentu David Vondráček. Skvěle promluvil ke studentům historik Toman Brod.

Dnes se koná v Moravské zemské knihovně od 17:30 hod jistě zajímavá přednáška švýcarského historika Adriana von Arburga na téma „Vyhnání, vysídlení, nebo etnická čistka?“

 

Jan Šinágl, 2.5.2011

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře

-2 #1 Guest 2011-05-03 03:51
lidovky.cz/.../...

'Nejhnusnější zrádci národa' dostali oprátku
V květnu před 65 lety začal proces s vedením Vlajky. Fanatikové se chtěli stát partnerem nacistických okupantů. Neuspěli a skončili v Dachau. Po válce je coby zrádce čekala smrt.

Všichni odsouzení se chovali klidně a nepronesli ani slova, stojí v protokolu o popravě tří předních vlajkařů. Vůdce Vlajky Jana Rysa-Rozsévače, velitele úderných Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka a mecenáše hnutí Josefa Burdu pověsil kat za spolupráci s nacistickým Německem odpoledne 27. června 1946.
Uprchlý Otakar Polívka dostal provaz v nepřítomnosti, další tři vlajkaři – Jindřich Thun-Hohenstein , Aleš Cyphelly a Jindřich Streibl – zase mnohaleté tresty.

Líčení začalo 20. května před mimořádným Národním soudem v justičním paláci na pražském Karlově náměstí a trvalo celých 19 "soudních" dní. Veřejnost Vlajku chápala jako kolaboranty na druhou, kteří kritizovali protektorátní vládu za její umírněnost a vyzývali k těsnějšímu spojenectví s nacisty, tisk proto proces označoval za líčení s "nejhnusnějšími zrádci českého národa".

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)