Ve svém článku Trump, trumpík a trumpula píše mj.: „Babiš zareagoval po svém, jak už to bytosti jeho úrovně dělávají. Kde že je červená kšiltovka na jeho neklidné mozkovně? V propadlišti dějin, přátelé, v propadlišti dějin. Trump je Trump, Zeman je trumpík, a Babiš je trumpula.“
V článku Zabarvený slovník televizních zpráv. Nejde jen o jazyk, ale i o demokracii, varuje studie se píše: Jazyk novinářů a moderátorů ve zpravodajství by měl být ideálně emočně nezabarvený, nehodnotící, spisovný a čistě informativní. Manipulace mohou vést k naplnění skrytých záměrů komerčních, ale také společensko-politických. I novináři České televize ale často využívají expresivní výrazy s persvazivní nebo získávací funkcí. Zjednodušeně řečeno je to snaha autora působit na postoje příjemců, formovat jejich názory a ovlivňovat je.
Získáváním se zase může autor snažit motivovat diváka k určitému typu jednání. Ten si to však nemusí vůbec uvědomit. Je možné, že novináři z České televize i ostatních stanic podléhají bludu, že příjemce lépe pochopí složitou realitu, když mu ji interpretují nebo vysvětlí. Velmi pravděpodobné je, že žurnalisté obecně už ani nejsou schopni rozlišovat mezi informací a interpretací informace, takže do sdělení běžně vkládají hodnocení. Dodržení objektivity ve zpravodajství je důležité proto, že jeho cílem je informovat, nikoli interpretovat či zprávy poutavě prezentovat. Informace ze zpravodajství diváci také většinou přijímají bez kritického přístupu, typického pro publicistické formáty.
Právě proto tolik záleží na výrazech, které autoři zpravodajských relací použijí.Pokud není dodržen informativní režim ve zpravodajství, dojde k porušení objektivity a je možné s příjemci manipulovat, aniž by si toho museli všimnout.
Je otázkou, zda se tak novináři chovají záměrně, tedy vědomě, z neschopnosti, nebo své přirozenosti. Vzpomínám si na setkání před lety se Stanislavem Grossem na sjezdu ČSSD v Brně. Vedli jsme spolu rozhovor. Náhle se objevil Mitrofanov, neomaleně vstoupil do našeho rozhovoru, že bude natáčet rozhovor, abych odešel. Připomněl jsem mu, že jsem také novinář a ještě jsem neskončil. Arogance z něj čišela. Vybavilo se mi mocenské jednání Rusů při pomyšlení na jeho jméno.
Nositel ceny Ferdinanda Peroutky a K.H. Borovského je od jejich charakterových a odborných kvalit hodně vzdálen.
Pokud bude takovýchto „novinářů“ přibývat, budících emoce, pudy, nenávist, rozdělovat společnost, nedivme se potom, že odpůrci se nebudou nejen stydět za přinesení rakve před dům premiéra a ministra zdravotnictví, ale mohou přejít i k mnohem agresivnějšímu chování. Země je v krizovém stavu a my jen nadáváme, kritizujeme a pomlouváme. Myslí si snad někdo, že na Titaniku někoho napadlo nadávat kapitánovi?!
Pokud se bude neustále společnost i díky médiím rozdělovat, tak prohrajeme nakonec všichni. Jen společně je možné vyhrát v boji, ať už je jakýkoliv.
Jan Šinágl, 16.1.2021
Read more...