Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.09.2021 17:58
    O latenci, skrytosti virů se moc nemluví. Zakotví se v organismu ...

    Read more...

     
  • 19.09.2021 15:45
    Odkazuji na SPC, což je obsáhlejší než příbalové letáky ...

    Read more...

     
  • 17.09.2021 13:49
    Když už i Česká televize zpochybňuje pravdivost „tečky za ...

    Read more...

     
  • 16.09.2021 13:50
    5 X NE ! Fašistická PROPAGANDA funguje na jednom principu ...

    Read more...

     
  • 14.09.2021 08:09
    Aktuální průzkumy k volbám prokazují, že je vyvíjen velký ...

    Read more...

     
  • 13.09.2021 16:48
    Vážený pane Šinágl, nemohu než souhlasit s Vašimi mě zaslanými ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Ostuda a bojKdyž jsem letos na Facebooku připomněl 6. června výročí vylodění spojenců v Normandii otázkou, zda se tím také nenapravovala neschopnost Evropanů se včas bránit Hitlerovi, v prvé řadě Československa, které kapitulovalo bez boje, ač vyzbrojeno, mobilizováno a s velkou veřejnou podporou, strhla se velká debata. O tom, zda má vůbec smysl takovou otázku klást a zda by mělo smysl se bránit proti přesile hitlerovského Německa, s perspektivou porážky, bez pomoci spojenců.

Nicméně stále zůstává rébus, proč se českoslovenští vojáci, generální štáb a občané chtěli bránit, a politici, zejména prezident Beneš, ne. Proč se třeba Finsko bránilo přesile při napadení Sovětským svazem, zatímco Norsko podobně jako my kapitulovalo a pak i kolaborovalo. Nejtěžší je příklad, podle některých „zbytečného odporu“ Poláků, kteří napadeni Hitlerem z jedné strany a Stalinem – v dohodě s Hitlerem – z druhé nakonec byli poraženi a decimováni.

Mimochodem pro nás je podstatné také srovnání s Izraelem, který od svého vzniku opakovaně čelil značné přesile a vojenskému obklíčení sousedy, ale ubránil se, za což je u nás dlouhodobě uznáván a obdivován. My ale nejsme Izrael, že… Ale proč ne, ptám se?

***

Pravda o české povaze a charakteru

***

Debata to není zbytečná

Vzdálená historická debata se dnes může jevit skoro zbytečná. Máme přeci jiné starosti než řešit, zda jsme se v roce 1938 neměli zachovat jinak. Pokud si ovšem připomeneme, co nás kapitulace stála jako stát, jako společnost, na životech občanů, genocidě židovských a romských Čechoslováků (včetně sudetských Němců. J.Š.), na popravených v odboji, padlých v boji nad Londýnem, v Africe, na karpatských svazích, s přičtením zničených životů dalším půlstoletím komunismu, nelze se neptat, zda nám kapitulace před Hitlerem za tuto cenu opravdu stála.

… Jak je možné, že nás Moskva oficiálně vykresluje jako nesvéprávné příživníky? Podle znalců Ruska nás opravdu dnešní ruská vládnoucí třída takto hodnotí. Absurdnost debaty o mnichovské kapitulaci nebo rezignaci a normalizaci po invazi v srpnu 1968 poněkud mizí, když se podíváme na to, co si Rusko ze svého pohledu u nás dovolilo v roce 2014 ve Vrběticích, po napadení Ukrajiny. A také, jak se my po odhalení ruského napadení Vrbětic chováme, bráníme a postupujeme směrem k potrestání pachatele. Z jedné strany je zřejmé, že Rusové zřejmě neměli žádné zábrany zaútočit na muniční sklad na cizím území, nechat ho explodovat včetně ztrát na životech. Měli z nás prostě pocit, že si takovou věc u nás mohou dovolit a my si ji necháme líbit.

… Zemanovy pokusy zpochybnit ruskou odpovědnost za útok i ochota neobviňovat Rusko ze státního terorismu, ale naopak jej obhajovat při návštěvě ve Vídni, jsou nepřehlédnutelně kapitulantským postojem hlavy státu země, která byla napadena aktem vojenské agrese a rezignovala na svou obranu.

…A připomeňme, že sotva pár dnů před potvrzením doživotního trestu tribunálem v Haagu pro válečného zločince, srbského generála Mladiče, se tentýž Zeman omluvil „srbskému národu“ za vojenskou operaci NATO, která ukončila etnické násilí v Kosovu a ještě před tím vojenské zabíjení civilistů v Sarajevu. Omluvili jsme se tím ústy své hlavy státu také za masakr civilistů ve Srebrenici, který má paralelu snad jen v Lidicích? Seděli jsme tehdy přeci v Radě bezpečnosti a přihlíželi tomu, že holandské modré přilby nedostaly leteckou podporu, aby odehnaly právě srbské hrdlořezy generála Mladiče. Omluva za letecký útok NATO proti srbským vojenským a později infrastrukturním cílům, který ukončil válku ve zdivočelé bývalé Jugoslávii, je omluvou za úsilí našich tehdy čerstvých spojenců v NATO zastavit válku. Operace jsme se, tehdy jen týden po našem vstupu do Aliance, ani vojensky neúčastnili. Česká vláda v čele se Zemanem tuto operaci v demokratickém NATO jen formálně podpořila. Omluvili jsme se tedy za spojence a plivli na jejich snahu? Co si takoví spojenci mohou myslet o naší schopnosti a vůli bránit se? Zřejmě, a nikoli náhodou, to byli právě spojenci, kdo zabránil Zemanovi a vládě pokořit se a kapitulovat před zjištěním o ruském původu výbuchů ve Vrběticích.

… Tato hypotéza je, že jsme dosti hluboce zasaženi historickými kapitulacemi komplexem oběti, poddáváme se nepřátelskému útoku a nedokážeme se bránit bez ohledu na rizika a ztráty. Tímto komplexem trpíme nejen ve své politice, obranném chování, ale jsme prokazatelně takto vnímáni našimi nepřáteli a bohužel asi i našimi spojenci. Obdobně situaci v mnichovském období platí, že naše armáda ani dnes neztratila schopnost obstát v těžkých situacích, podílet se se spojenci na bojových operacích a obraně demokratického světa. Ovšem neméně obdobně je i dnes patrné, jak spolu s prezidentem a jeho nohsledy upadá i naše politická odvaha a schopnost čelit nepříteli v otevřeném střetu. Nekapitulovat a nepodlézat s cílem vyhnout se silové konfrontaci a zůstat stát na vlastních nohou bez ohledu na sílu nepřítele. Mnozí si spojují toto chování ústavních činitelů s jejich morálním či politickým úpadkem, což samozřejmě nelze vyloučit, stejně jako příslovečné švejkování nebo kverulování. Ve své podstatě a v praktických důsledcích takového postoje jde ale o komplex oběti a právě s ním spjaté kapitulantství a poraženecké chování.

Tohoto komplexu oběti a kapitulantství je nutné se ve vlastním historickém zájmu zbavit. Čím dříve, tím lépe.

Celý článek>

***

Jen demonstracemi, cinkáním klíčky, psaním a moudrováním se svoboda nezíská. Zlo rozumí a uznává jen sílu a hledá vždy nejkratší cestu k cíli bez překážek. Země potřebuje hrdiny, bojující, riskující, obětující, jako motivující, morální vzory. Komunisté dobře věděli proč je jako první likvidovat. Většina nespokojených, bez hrdinů a schopných, charismatických vůdců, se snadno ovládá menšinou. Zvláště v dnešní době, za pomoci médií a počítačů. Jde to mnohem rychleji, účinněji a bez jediného výstřelu.

I státní hymny, jejich melodie a texty, vypovídají o povaze a charakteru země a jejího obyvatelstva. Porovnejme např. francouzskou hymnu s  českou. I bez znalostí jazyka cítíte ten obrovský rozdíl v síle hudby a textu. Jedna hymny o boji, druhá o pohodě…

 

Jan Šinágl, 15.6.2021

***

Nechte psát Šinágla

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.67 (6 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)