Přesně odhadl válkou vyvolané změny globální mocenské rovnováhy a předpověděl ohromné nebezpečí komunistické agrese vůči Západu. Jako jediný z amerických vrchních velitelů prosazoval okamžitou akci – dokud trvá převaha Ameriky – k neutralizaci této hrozby. Naneštěstí jeho varování zůstala neoslyšena. Zahynul při podivné autonehodě. Příslušník vojenské policie, který podal Kongresu USA zprávu o autonehodě, se stal později senátorem. Když si ji chtěl vyžádat, nebyla v archivu nalezena… J.Š.
***
Před koncem války si generál Patton uvědomil, jak obří nebezpečí pro Západ představuje Sovětský svaz a bránil se rozkazům k zastavení postupu své armády a čekání na to, až Rudá armáda obsadí rozsáhlé oblasti Německa, Čech, Rumunska, Maďarska a Jugoslávie, jichž mohli Američané snadno dosáhnout před Sověty. Byla chyba, že respektoval rozdělení zájmových zón. Pokud se v Praze bojovalo, měl plné právo osvobodit Prahu a zachránit lidské životy. Níže výběr z citátů gen. Georga Smitha Pattona:
„Udržujme naše boty naleštěné, bodáky nabroušené a ukazujme se Rudé armádě jako ztělesnění síly. Jedině takovému jazyku rozumí a uznávají jej.“
„Situaci rozumím dobře. Jejich systém zásobování nestačí k tomu, aby je udržel bojeschopné v případě tak závažné akce, do jaké bych je dokázal dostat. Mají slepice v kurnících a stáda dobytka – tak vypadá jejich zásobování. V boji, do jakého bych je byl schopen uvrhnout, by mohli obstát tak pět dní. Pak už by nesešlo na tom, kolik milionů vojáků mají a mohl bych vám dát Moskvu, pokud byste o ni stáli. Při postupu žili z dobývané země a při ústupu by už neměli z čeho brát. Nedávejme jim čas na obnovení zásob. Pokud to uděláme… tak jsme sice porazili a odzbrojili Němce, ale Evropu neosvobodili a válku prohráli!“
„Nikdy předtím jsem v žádné armádě, včetně německé říšské armády roku 1912, neviděl tak tuhou disciplínu jako v ruské armádě. Důstojníci až na několik výjimek působí dojmem nedávno zcivilizovaných mongolských banditů. Veškeré jejich (ruské) konání v sobě neslo nádech mužnosti a krutosti.“
„Dle mého soudu by americká armáda v současném stavu mohla Rusy porazit velice snadno – navzdory své dobré pěchotě totiž mají Rusové slabiny v dělostřelectvu, letectvu, tancích a znalostech využívání kombinovaných vojsk, zatímco my ve všech třech oblastech vynikáme. Pokud máme svést s Rusy válku, dříve by bylo lépe než později.“
„Pokud s nimi máme bojovat, teď je vhodná doba. Odteď budeme jen a jen slabší a oni silnější.“
Při večeři s francouzským generálem Alphonsem Juinem v srpnu překvapilo Pattona generálovo souhlasné stanovisko. Ve svém deníkovém zápisu z 18. srpna generála Juina cituje: „Nepochybně je neštěstím, mon General, že Angličané s Američany zničili jedinou zdravou evropskou zemi – a tím nemyslím Francii. Tím otevřeli cestu nástupu ruského komunismu.“
Pozdější deníkové zápisy a dopisy manželce opakují tytéž závěry. 31. 8. si zapsal: „Ve skutečnosti jsou Němci poslední slušný národ v Evropě. Pokud bych měl volit mezi nimi a Rusy, volím Němce.“ 2. září: „Ničíme jediný napůl moderní stát v Evropě, aby ji Rusko mohlo celou zhltnout.“
Do svého deníku zapsal: „V tisku je velice patrný semitský vliv. Mají dva cíle: zaprvé zavedení komunismu a zadruhé vyhození všech odborníků německého nežidovského původu z jejich zaměstnání. Zcela zavrhli anglosaské pojetí spravedlnosti a mají pocit, že náhodné označení někoho za nacistu je dostatečným důvodem k jeho perzekuci. Byli očividně v šoku, když jsem jim řekl, že nemíním nikoho vyhazovat bez náležitého prokázání viny před legitimním soudem… Taky se soustředili na to, že děláme až moc pro Němce na úkor uprchlíků, z nichž je většina Židů. Na to jsem nedokázal odpovědět, jelikož dle mého mínění i většiny nepolitických důstojníků musíme usilovat o vybudování Německa coby nárazníkového státu proti Rusku. Popravdě se obávám, že jsme čekali příliš dlouho.“
„Nejspíš se octnu na titulcích, ještě než se k tobě tento dopis dostane, jelikož novináři se snaží ukázat, že mě víc zajímá obnova pořádku v Německu než chytání nacistů. Nemůžu jim říct pravdu: že pokud neobnovíme Německo, zajistíme nástup komunismu v Americe.“
Eisenhower na mediální rozhořčení reagoval okamžitě a rozhodl se jej uvolnit z pozice vojenského správce a „vykopnout ho nahoru“ na post velitele 15. armády. V dopise své ženě z 29. září Patton naznačuje, že s novou pozicí není svým způsobem nespokojen, jelikož: „Radši budu dělat tohle než v podstatě kata nejlepší rasy Evropy.“
Ani nová funkce však Pattonovi ústa nezavřela. Do deníku si 1. října zapsal tento postřeh: „Když se tak zamýšlím nad situací, musím nevyhnutelně dojít k přesvědčení, že stojíme na prahu ztráty neposkvrněné tradice americké armády ohledně nezapojování se do politické činnosti. Každého zdá se teď víc zajímají následky jeho činů pro vlastní politickou budoucnost než motto americké vojenské akademie ve West Point: „Povinnost, čest, vlast.“ Doufám, že až se zbavíme téhle sbírky rádobypolitiků, naše někdejší tradice bude obnovena.“
Demoralizaci armády viděl jako předem stanovený cíl nepřátel Ameriky: „O nic míň než tebe mě rozzuřila snůška lží, s nimiž proti mně a v podstatě všem ostatním velitelům vystoupily komunistické a semitské prvky naší vlády. Podle mě jde o záměrný pokus odcizit vojáka veliteli; komunisté totiž dobře vědí, že řadový voják je nenávidí a bojí se, co by mohlo dokázat jedenáct milionů hlasů veteránů“.
Jeho kritika politizace armády byla drtivá: „Každý vysoký důstojník dostává každé ráno z Ministerstva války výtah z (novinových) titulků a kromě mě se všichni během následujícího dne řídí tím, co si přečetli ráno v novinách…“
V dopise Harbordovi Patton také odhalil plány postavit se ničitelům morálky a integrity armády a lidem ohrožujícím budoucnost Ameriky svou neochotou postavit se rostoucí sovětské moci: „Za současného stavu si myslím… že až dokončím tuhle práci, což bude někdy koncem roku, vzdám se funkce – neodejdu na odpočinek, to bych totiž pořád měl roubík v ústech… nezačnu omezeným protiútokem, to by ostatně šlo proti mým vojenským zásadám a teoriím, ale vyčkám, dokud nebudu moci spustit totální ofenzívu…“
O dva měsíce později, 23. prosince 1945 byl generál George S. Patton umlčen nadobro.
Zdroj: Attack! č. 53/1977
J.Š. 27.6.2021
***
2012: Nechte psát Šinágla – 2021: Umlčte Šinágla!
Dne 26.6.2021 jsme „slavili“ 30.výročí odchodu ruských okupantů ze země
Read more...