Boj proti drahotě patrně už ve čtvrtek postoupí na další úroveň. Centrální bankéři nejspíš zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu. „Postupují učebnicově, ale nepomůže to, spíš uškodí,“ myslí si investor Radovan Vávra.
Podle bývalého ředitele Komerční banky však zvýšení sazeb nejen zdraží úvěry a hypotéky. „Zpomalíme si růst. Máme korunu, ne euro. A ta v reakci na růst sazeb jednoznačně posílí. Nejsou čipy, není nic, lidé nechtějí pracovat a my v téhle situaci jdeme polít ekonomiku ledovou vodou.“
Celý příští rok tak podle něj bude inflace oscilovat mezi pěti a sedmi procenty, což podle něj není nebezpečné. „Taková inflace nás nejde zabít. Zabije nás nekompetentní reakce na ni. Důležité je, abychom nebyli překvapováni.“
„Spousta nemovitostí byla nakoupená za hypotéky, které si lidé vzali ze všech sil a s vypětím široké rodiny. Ale napočítali si splátky tak, že jim vychází při nízkých úrokových sazbách. Ale až jim ČEZ v tom vysněném bytě zdraží elektřinu, což se stane třeba už zítra, až jim ČNB způsobí, že jim komerční banka přepočítá splátku hypotéky, tak v těch rodinách nastane ouvej.“
„Panika tam určitě není. ČNB patří v České republice k tomu nejlepšímu, co tu máme. Kdyby tu všechno běželo jako ČNB, tak by to byla procházka růžovou zahradou.“
Inflace je index růstu spotřebitelských cen. To, co platíme venku, u benzinových pump, částečně nájemné. To, co nám odsává bankovky z peněženky. A jak se ceny z měsíce na měsíc nebo z roku na rok mění, to udává tempo inflace. Ale co inflaci způsobuje, a tudíž jak s ní bojovat, na tom shoda nepanuje. My jsme v tomhle světová kuriozita, jdeme bojovat s něčím, co ubojovat nejde. A poškodíme při tom spoustu věcí. Je to nejen zbytečné, je to kontraproduktivní.
Ale to je přece úkol ČNB – bojovat s inflací, pečovat o stabilitu cen.
To je právě to neštěstí českého resortismu, který bude vytesán na náhrobku ČR, který bychom už měli pomalu vztyčovat. Na covidu to bylo krásně vidět. Ministerstvo zdravotnictví dělalo všechno dobře, ale 30 000 lidí umřelo. Ministerstvo školství dělalo všechno dobře, ale děti byly rok a půl doma. Ministerstvo průmyslu dělalo všechno skvěle, ale ekonomika se zastavila. Každý, kdo má nějakou odpovědnost – a ČNB ji má –, si tady dá klapky na oči, jde se starat o svůj pašalík a rezignuje na to kolem.
Takže zastavit rychlý růst cen, aspoň v budoucnu, se nepodaří?
Ten efekt, který hledají, a to zpomalit ekonomiku, předejít nárůstu cen, nebude fungovat. Protože inflace nám nenarostla proto, že by nám HDP rostl o šest procent, ale proto, že není třeba překližka, a tak ji všichni přeplácejí. Až za dva roky bude, tak budou všechny banky, které sazby nezvedly, tedy Fed, ECB a zbytek světa kromě ČNB, poplácány daňovými poplatníky po zádech: Díky, že jste nás neobrali o jeden bazický bod růstu. U nás to bude naopak.
Zpomalíme si zvýšením sazeb růst?
Zpomalíme si růst. Máme korunu, ne euro. A ta v reakci na růst sazeb jednoznačně posílí. Nejsou čipy, není nic, lidé nechtějí pracovat a my v téhle situaci jdeme polít ekonomiku ledovou vodou. Zvýšením sazeb se rozpoutá peklo na zemi.
V 70. letech Milton Friedman popsal, že za inflaci nemůže ani hospodářský cyklus, ani šoky na straně nabídky, ale je to věc peněz. Inflace se plus minus rovná objemu peněz v ekonomice a rychlosti jejich oběhu. To je počet cyklů, kolikrát se bankovka za rok vymění za reálné zboží, za pivo, auto, notebook. V USA to umíme dobře měřit, tam se stodolarovka podívá mezi lidi šestkrát za rok. Druhá věc je, kolik bankovek v ekonomice je.
A těch je tam teď extrémně hodně, během pandemie je tam vlády napumpovaly.
Bezprecedentně hodně. Ale nevyměňují se nám. Když se podíváte na nárůst bankovních vkladů, tak peníze, které stát nahází dodatečně do ekonomiky, nekončí v transakcích, které by měly za následek konec inflace. Zrušení superhrubé mzdy nevyhnalo lidi do obchodů, aby koupili dětem nové džíny. Lidé vládě nevěří, že bude líp. Mají z budoucnosti divný pocit. Byli zvyklí, že se dřív řešil schodek deset dvacet miliard…
A dnes se řešil i půl bilionu. Fakt lidé vnímají něco tak nepředstavitelného, jako je stamiliardový schodek veřejných financí?
Slyším to i od studentů, kteří jsou vyděšení, že jsme schopní jim budoucnost prožrat, ne proinvestovat, ale prožrat, než vylezou z „vejšky“.
Tím, že ČNB sazby zvýší, oběh peněz nerozjede. Naopak.
Nerozjede se oběh peněz, nevyřeší se ani cena překližky na světových trzích. Nešťastníci, kteří musí dokončit projekty, nakoupí tu ultradrahou překližku a cena bytu se zvýší. Ale co se zároveň stane? Nepůjdou už na pivo, protože jim na něj nezbyde. Takže cena piva klesne. Všechny banky světa říkají, že tato vlna inflace je způsobena otevíráním ekonomiky po covidu a zpřetrhanými dodavatelskými řetězci po covidu.
Takže monetárními a fiskálními nástroji je ten problém neřešitelný?
Ta loď s překližkou z Číny rychleji nepopluje, i kdyby měl pan Rusnok nevím jaký projev. Místo aby uklidňovali občany, že nám inflace skáče nad pětky, šestky, sedmičky, ČNB nalistuje kapitolu 1 a chystá se říznout do sazeb. Za mě nesmysl, je to naprosto špatně.
Takže sazby půjdou do konce roku i v roce příštím nahoru dál?
Jo jo, my jsme nešťastná ekonomika. Václav Klaus to myslel dobře, když nás otevřel světu. Obří problémy s korunou jsme v devadesátkách přežili. Ale už navždy se o tom, co se v Česku stane, rozhoduje v Německu, v Číně. Těch lodí z Číny k nám příští rok doplave ještě míň a my jsme se všichni těšili, že se to vyřeší. Bojovat proti monstru změnou úrokových sazeb je naivní.
A jak rychle inflace poroste?
ČNB má cíl směřovat inflaci kolem dvou až tří procent. To se ani teoreticky stát nemůže. To by znamenalo katastrofu. A nikdo by to nepotřeboval. To by se podařilo jen za cenu záporného růstu HDP a za cenu nezaměstnanosti. Inflace se celý příští rok bude pohybovat mezi pěti a sedmi procenty. Ale je to jedno. Taková inflace nás nejde zabít. Zabije nás nekompetentní reakce na ni. Důležité je, abychom nebyli překvapováni.
J.Š. 30.9.2021
Komentáře
Optimistický pohled na problém realitní firmy Evergrande je ten, že silně zadluženého developera čínská vláda nějakým způsobem zachrání. Ekonom Pavel Kohout minulý týden v Lidových novinách napsal, že by vládní zásah čínské ekonomice umožnil vyhnout se nejhoršímu: řetězovému bankrotu bankovního sektoru, který by měl dozvuky v celé čínské ekonomice i v zahraničí. Upozornil ale, že je to pouhou spekulací, protože nikdo neví, jak se k tomu čínská vláda postaví. Vážný pohled (angl. „grave“) na celou věc je takový, že Peking využije tuto potenciální světovou finanční pohromu k prosazení svých vlastních zájmů podobně, jako k tomu využil covid-19. Vzpomínáte si? Nejprve situaci bagatelizoval tím, že problém ututlával, a poté ji zveličil nařízením lockdownů a zákazů cestování, které Západ vyděsily a pak přiměly přijmout mnohá autoritářská opatření, která do té doby odsuzoval. Tato strategie fungovala tak dobře v případě covidu, tak proč by ji Čína nezopakovala i v případě Evergrande?
Erik Best, 29.9.2021
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.