Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...

     
  • 17.04.2024 19:23
    Zdravím Vás pane Šinágle, něco se děje. Ministr Blažek podal ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Z knihy Bohuslava Hynka Diplomatem v africkém Švýcarsku.

***

Pezoldova Albeta Schwarzenberg KarelHynek avers 2021Celý dospělý život mnou obdivovaný původně novinář, poté odbojník, aktuálně ministr Dienstbier, mě při krátkém loučení - za mými zády už na něj čekala Alison Smale z Associated Press - před odletem do Harare pochváIil, že jsem v rámci předodjezdové přípravy navštívil arcibiskupa Tomáška a Matici Slovenskou, ale nebyl rád za vynechání setkání s řediteli Omnipolu a Desty Děčín.

V někdejší Rhodésii jsou v kurzu české lovecké zbraně. Sám jsem jednu pušku nechal poslat Ladislavu Kropáčkovi. Zrovna neměli tu, co chtěl, tak poslali jinou. Lád'a mi říkal, že ta se hodí jenom na slona. Honem ji zaregistroval, aby ji mohl 1egá1ně prodat dál. Lovci české kulovnice a brokovnice nazývali Brno rifles. Pravda, nevím, z jaké zbraně po víkendech střílel po zvěři, ale za láhev whisky, nebo jen tak, imunitou chráněný velvyslanec USA, nikdy jsem u toho nebyl; možná také pocházela z naší zbrojovky, když si v americké české komunitě vybral i svou druhou manželku.

Z Desty pocházejí vysokozdvižné vozíky na druhé největší tabákové burze na světě v Harare; první po objemu je v NewYorku. Byl jsem na té burze, zúčastnil se jako divák aukce, ničemu jsem nerozuměl. Vyvolávač mluvil tak rychle a pro mě nesrozumitelně, že jsem se záhy vzdáli|. Zato jsem byl pozvaný na oslavu vyhlášení vítěze mezinárodního titulu The Tobacconist of The Year 1991. Byla jím k mé radosti německy mluvící dáma židovského původu narozená v Karlových Varech. Svěřil jsem se jí, že jsem v Zimbabwe bez rodiny, manželka v Praze pracuje na americkém zastupitelském úřadě, tak se v žertu nabídla, že mi namluví „local wife“... (Častý jev u evropských slaměných vdovců pracovně vyslaných do Afriky na pouhých pár let.)

Českou tabáčnici v akci mi objevila až moje kolegyně a kamarádka kuwaitská velvyslankyně: Anežku Pezoldovou.

Měli jsme doma v ČR takového hybatele polistopadových událostí: občanskou demokratickou alianci. Ta prosazovala urychlit udělení/vrácení českého občanství někdejším příslušníkům šlechtických rodů. ODA brzo propadla ve volbách a zmizela ze scény, Ieč úsilí aliance zvát si do země někdejší vrchnost, které demokratický prezident Tomáš Masaryk tituly odebral, přetrvalo a přišlo nás na pěkné peníze. Paní Pezoldová mi o krajanském pátku ukázala český pas a ujistila mne, že se učí česky. Následovalo   pozvání na rodinnou farmu, kde se pěstoval virginský tabák známý ve světě stejně jako žatecký chmel.

Miloš Zeman navštívil v Kremlu Vladimíra Putina a nevzal si s sebou Vladimíra Remka, oficiálního zástupce Česka v RF. Naše média ho za to trvale kárají. Neudělal jsem stejnou chybu: do afrického sídla šlechtičny Elisabeth Pezoldové z rodu Schwarzenbergů a jejího chotě Rüdigera, jsem se nechal doprovodit naším účetním,  takto velvyslaneckýrn atašé, a jeho manželkou. Hostitelé, v jejichž příbytku jsme i přenocovali, nás provedli překrásnou africkou přírodou vůkol, v níž nechybějí ani starodávné nápisy na skalách pořízené příslušníky kmene, kterým ten kraj kdysi říkal pane. Prošli jsme továrničkou na zpracování tabákových listů a pohovořili o afrických zaměstnancích, o jejich životních a pracovních podmínkách. Někdy prý i stávkují, aby si je vylepšili, říká Rüdiger. To je pak pak vyzvu, aby mezi sebou vybrali mluvčí a s těmi se za stolem dohodneme, co a jak se bude měnit k prospěchu obou stran.

Bělošským podnikatelům z přičinění prezidenta Mugabe pomalu zvoní hrana a bude trvat nějaký čas, než se poměry znovu zmezinárodní, jako se to už děje v severní části někdejší Rhodésie, nynější Zambii.

V Česku se po převratu činil Karel Schwarzenberg, adoptovaný roku 1960 svým v Rakousku žijícím strýcem do hlubocko-krumlovské větve  Schwarzenbergů, čímž se stal hlavním představitelem rodu a z chudého šlechtice zámožným mužem. Za dvacet let po adopci dědil majetek v Rakousku a doma mu rovněž připadly miliardové restituce. Je V Rakousku druhým největším soukromým majitelem lesů a mezi největší soukromé vlastníky lesů patří i v Česku.

Podle českých zákonů dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, navíc kníže byl adoptován jako dospělý, což česká justice nezná. Nicméně národ žil v rozjitřené posametové době, kdy ani Václav Havel, pokud jde o odškodnění, nepřišel zkrátka.

V roce 1995 jsem s Pezoldovými povečeřel na pražském Starém městě. Policie při té příležitosti odtáhla jejich auto pro špatné parkování. Vzal jsem je taxíkem do jejich spoře vybaveného přechodného bytu na Spořilově, kde dokonce ze stropu obýváku visela jen žárovka. Čekalo se na výsledky soudních sporů.

Jednou jsem dostal pozvánku na smuteční akt u hrobky Schwarzenbergů v Postoloprtech (,,postoly prtati“ znamenalo staročesky ''Ševcovat, příštipkařit), jediné (či první?) restituci, které se Anežka Pezoldová, vlastní sestra Karla Schwarzenberga, domohla. Nezúčastnil jsem se,nemohl jsem se jen tak uvolnit z práce a jet do Ústeckého kraje.

Jednoho dne jsem byl požádán, abych byl přítomen přijetí Dr. Rüdigera Pezolda náměstkem ministra zahraničí Martinem Paloušem. Návštěvník Dr. Paloušovi vyložil, v jakém stavu je u českých soudů restituční proces ve prospěch jeho manželky a dotazoval se, jak by k jeho pokroku moh1a přispět česká zahraniční služba. Loučili se se závěrem, že náměstek obdrží od Pezoldových resumé případu, aby se eventuálně ve věci z:angažoval. Rüdiger zdůraznil, že nejde o to, zda Alžbětě bude vydán majetek, jenž jí náleží, k tomu bezesporu právní cestou dojde, nýbrž jak brzo se tak stane.

Hlubocká větev Schwarzenbergů, k níž se A. Pezoldová hlásí, vlastnila:

Zámek v Červeném Dvoře

Schwarzenberský palác na Hradčanech

Zámek v Českém Krumlově

Klášter Zlatá Koruna

Zámek Hluboká nad Vltavou

Lovecký zámek obora u Hluboké

Salmovský palác na Hradčanech

Zámek v Třeboni

Schwarzenberská hrobka u rybníka Svět u Třeboně

Parcely u Zlaté u1ičky patřící nyní Kanceláři prezidenta republiky, cca 50 m čtverečních

Stovky nemovitostí v okolí měst Jindřichův Hradec, Třeboň, Louny, Český Krumlov, Pelhřimov, Prachatice, České Budějovice, Písek, Klatovy, Most, Teplice, Strakonice a Jihlava (Zdroj: Mladá fronta DNES 12. 8.2003 a 13. 8.2002).

Salmovský palác na Hradčanském náměstí před nímž stojí socha TGM, využívá Národní galerie jako výstavní prostory. Na zámku H1uboká se konají svatby, sám jsem na jedné byl, a Karel Schwarzenberg, pokud byl ministrem zahraničí, tam konal diplomatické konference. Aby toho nebylo dost, dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů rozhodnutím Ústavního soudu z dubna 2012 nezíská od Národního památkového ústavu ani obraz své prababičky ldy, který visí v hlubockém zámku.

Nevlastní bratr Karel má navrch. Alžběta utřela nos. Splní se nakonec předpověď Rüdigera von Pezolda sdělená Paloušovi? Celkem jde o 40 miliard korun.

Pezoldovi se vzali v roce 1970, mají dvě dcery a pět synů. Na majetku po Adolfu Schwarzenbergovi, převedený zákonem č. 143/1947 Sb. na zemi Českou, by měl kdo hospodařit, dostane-li dědička, oč po léta marně žádá.

***

Případ nepovšimnuté knihy Bouře, přinese další bouři…?!

Z totalitních a posttotalitních dějin naší diplomacie

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)