Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 01.03.2024 15:44
    Co jsou tedy ty důvody? Mám nějaké vlastní životní plány, je ...

    Read more...

     
  • 01.03.2024 08:30
    Mluvčí Navalného Kira Jarmyšová řekla, že na pohřeb by ...

    Read more...

     
  • 01.03.2024 08:18
    „Poslední dva roky ujedla inflace z každé koruny 37 haléřů. Teď ...

    Read more...

     
  • 29.02.2024 10:44
    Soud hodlá zkoumat středověké podmínky v českých věznicích. Pozdě ...

    Read more...

     
  • 29.02.2024 10:19
    Sokol wurde Opfer eines raffinierten Bank- und Kreditbetrugs ...

    Read more...

     
  • 29.02.2024 09:23
    Válečné výdaje spolknou 40 procent rozpočtu Ekonom podotkl, že ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Cerninove rodovy erbNenávist ke šlechtě bývalých soudruhů a jejich pohrobků v české justici pokračuje. JŠ

***

I když jde o události bezmála osm desítek let staré, jsou pořád živé: Soudní spory o vracení někdejšího šlechtického majetku na základě Benešových dekretů stále trvají. Ať jde třeba o hlubockou větev Schwarzenbergů či knížecí rod Lichtenštejnů. Jak dokládá níže popsaný příklad rodu Czerninů, i tam, kde stát majetek po letech nakonec vrátí, dál urputně bojuje. A to i za pomoci metod, jimž je na místě se velmi podivit.

Jak upozornily Hospodářské noviny, letos v lednu spor postoupil do další fáze: Hlavní město Praha zahájilo na příkaz ministerstva vnitra řízení o zrušení původního rozhodnutí o československém občanství hraběnky Czerninové (rozené Schwarzenbergové), jež je už skoro šedesát let po smrti.

Podnět v této věci prý podala českobudějovická pobočka Národní centrály proti organizovanému zločinu. Což je samo o sobě pozoruhodné.

Státní pozemkový úřad zároveň obnovil restituční řízení, na jehož konci může být nové rozhodnutí, které zvrátí to původní o vrácení části rodového majetku. Jako když starý král v pohádce Pyšná princezna odvolává, co odvolal, a už neslibuje, co slíbil.

Co si o „povinnosti odsoudit“ soudkyně skutečně myslela, naznačuje fakt, že trest byl – jak uvedly Hospodářské noviny – nevídaný: podmíněné odnětí svobody v trvání jednoho dne

Tentokrát se dovolaly odsouzené a nepřekvapí, že u Nejvyššího soudu neuspěly; jejich právní zástupce alespoň podal ústavní stížnost, kolem níž se ovšem již druhý rok nic neděje.

Když ještě předtím soudkyně Eva Brázdilová ve třetím kole justiční pinkané konstatovala osvobozující rozsudek, byla vůči státní moci neobvykle drsná. Prohlásila, že trestní stíhání obou žen je účelové:

„Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale účelem bylo zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ napsala v odůvodnění verdiktu.

Jinými slovy – protože ministerstvo vnitra propáslo lhůtu, kdy se mohlo normálně odvolat proti rozhodnutí magistrátu, že Josefina Czerninová byla československou občankou, zvolil stát a jeho orgány (včetně policie a státního zastupitelství) cestu kriminalizace, trestního oznámení na úřednice, jež o udělení občanství v lednu 1999 rozhodly…

Vršit nové nespravedlnosti

Pochopitelně, tak jako v tolika jiných, přesto podobných případech české šlechty, jde i zde o Benešovy dekrety. Ty stále na veřejnost i část soudců působí jak rudé holínky na krocana.

Jistě, část českých a moravských zástupců šlechtických rodů se přihlásila k německému občanství, ale naopak 85 zástupců 33 šlechtických rodů podepsalo v září prohlášení na podporu Československa a někteří z nich skončili v koncentračních táborech. Během okupace přišly u řady šlechticů tresty a uvalení nucené německé správy na jejich majetky.

Ne každý se samozřejmě v rozhodný čas vždy zachoval správně a čestně, ne každý proto dostal v restitucích majetek zpět. Jenže tak prostá ta linka není.

Nevrácení rodového majetku zabaveného na základě Benešových dekretů automaticky neznamená, že se tak vždy stalo správně a spravedlivě. A i po osmi desítkách let stát vrší nové nespravedlnosti – když se to hodí, tak třeba na dvou úřednicích.

Celý článek>

***

15.3.1939: Edvard Beneš, přelstil sám sebe – národ zaplatil krví a duší za jeho krvavý úpis komunistům

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)