Nenávist ke šlechtě bývalých soudruhů a jejich pohrobků v české justici pokračuje. JŠ
***
I když jde o události bezmála osm desítek let staré, jsou pořád živé: Soudní spory o vracení někdejšího šlechtického majetku na základě Benešových dekretů stále trvají. Ať jde třeba o hlubockou větev Schwarzenbergů či knížecí rod Lichtenštejnů. Jak dokládá níže popsaný příklad rodu Czerninů, i tam, kde stát majetek po letech nakonec vrátí, dál urputně bojuje. A to i za pomoci metod, jimž je na místě se velmi podivit.
Jak upozornily Hospodářské noviny, letos v lednu spor postoupil do další fáze: Hlavní město Praha zahájilo na příkaz ministerstva vnitra řízení o zrušení původního rozhodnutí o československém občanství hraběnky Czerninové (rozené Schwarzenbergové), jež je už skoro šedesát let po smrti.
Podnět v této věci prý podala českobudějovická pobočka Národní centrály proti organizovanému zločinu. Což je samo o sobě pozoruhodné.
Státní pozemkový úřad zároveň obnovil restituční řízení, na jehož konci může být nové rozhodnutí, které zvrátí to původní o vrácení části rodového majetku. Jako když starý král v pohádce Pyšná princezna odvolává, co odvolal, a už neslibuje, co slíbil.
Co si o „povinnosti odsoudit“ soudkyně skutečně myslela, naznačuje fakt, že trest byl – jak uvedly Hospodářské noviny – nevídaný: podmíněné odnětí svobody v trvání jednoho dne
Tentokrát se dovolaly odsouzené a nepřekvapí, že u Nejvyššího soudu neuspěly; jejich právní zástupce alespoň podal ústavní stížnost, kolem níž se ovšem již druhý rok nic neděje.
Když ještě předtím soudkyně Eva Brázdilová ve třetím kole justiční pinkané konstatovala osvobozující rozsudek, byla vůči státní moci neobvykle drsná. Prohlásila, že trestní stíhání obou žen je účelové:
„Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale účelem bylo zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ napsala v odůvodnění verdiktu.
Jinými slovy – protože ministerstvo vnitra propáslo lhůtu, kdy se mohlo normálně odvolat proti rozhodnutí magistrátu, že Josefina Czerninová byla československou občankou, zvolil stát a jeho orgány (včetně policie a státního zastupitelství) cestu kriminalizace, trestního oznámení na úřednice, jež o udělení občanství v lednu 1999 rozhodly…
Vršit nové nespravedlnosti
Pochopitelně, tak jako v tolika jiných, přesto podobných případech české šlechty, jde i zde o Benešovy dekrety. Ty stále na veřejnost i část soudců působí jak rudé holínky na krocana.
Jistě, část českých a moravských zástupců šlechtických rodů se přihlásila k německému občanství, ale naopak 85 zástupců 33 šlechtických rodů podepsalo v září prohlášení na podporu Československa a někteří z nich skončili v koncentračních táborech. Během okupace přišly u řady šlechticů tresty a uvalení nucené německé správy na jejich majetky.
Ne každý se samozřejmě v rozhodný čas vždy zachoval správně a čestně, ne každý proto dostal v restitucích majetek zpět. Jenže tak prostá ta linka není.
Nevrácení rodového majetku zabaveného na základě Benešových dekretů automaticky neznamená, že se tak vždy stalo správně a spravedlivě. A i po osmi desítkách let stát vrší nové nespravedlnosti – když se to hodí, tak třeba na dvou úřednicích.
***
JŠ
Read more...