Co se bude dít s československou ekonomikou po válce předjímalo 3. memorandum. To ve shodě s poválečnou československo-sovětskou hospodářskou spoluprací proklamovalo, že veškerý vojenský průmysl v ČSR bude znárodněn a proběhne reorganizace bank a úvěrového systému v ČSR. Poslední memorandum se týkalo postavení Československa a řešení otázky jeho národnostních menšin po uzavření příměří.
***
Téměř bez pozornosti v úterý 12. 12. 2023 uplynulo 80 roků od podpisu hanebné smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem. Dvojstranná „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik“ předurčila osud naší země na dlouhých 45 roků. Smlouvu podepsali velvyslanec v Moskvě Zdeněk Fierlinger, jemuž sekundoval Edvard Beneš a komisař zahraničních věcí Vjačeslav Michajlovič Molotov s Josifem Vissarionovičem Stalinem za zády. Opravdu hodně povedená parta. Už tehdy se prohlubovalo podobně, jako prohlubovali českoslovenští komunisté se Sovětským svazem v následujících desetiletích každou chvíli, až jsme se v noci z 20. na 21. srpna 68 konečně „dohloubili“ na úplné dno a stali se okupovanou zemí.
Dne 12. 12. 943 byly položeny základy komunistické doby temna, přičemž jiná – nacistická, ještě neskončila. Jen málokdo si uvědomoval, co Beneš v Moskvě vlastně spískal. Kdo se po válce, a zejména po komunistickém puči 25. února 48 divil, tak zjevně oněch 6 bodů smlouvy nečetl. Možná lze ještě pochopit bod první ("závazek vzájemné vojenské a jiné pomoci a podpory ve válce proti Německu a jeho spojencům“), ale už u druhého bodu znění může vzbuzovat otazníky („závazek nevstoupit do jednání s vládou Německa (nebo jinou německou vládou, která se nevzdá válečných záměrů) a bez vzájemné dohody neuzavírat příměří nebo mír s Německem a jeho spojenci.“). Že to je v pořádku? Ano, pokud by bylo jasně řečeno, jakého Německa se to týká, nebo by to bylo časově ohraničeno. Podotýkám zásadní věc – smlouva byla platná 20 roků. A pokud ji jedna ze stran nevypoví, tak se prodlužuje o dalších 5 roků.
Stalin a jeho pohůnci měli už tehdy jasno, jaký budou moderovat poválečný vývoj. Bod 3. Smlouvy: „závazek vzájemné vojenské a jiné pomoci a podpory v případě války s Německem nebo jeho spojencem po skončení druhé světové války“. Byl Churchil géniem, když ohlašoval studenou válku, nebo si přečetl pamflet o našem nerozborném přátelství se Sovětským svazem z roku 43?
Bod 4 Smlouvy byl líbivou deklarací pro hlupáky, kteří nevěděli, jak si Sověti vykládají nevměšování do vnitřních záležitostí druhé strany. „Dohoda o „těsné a přátelské spolupráci“ po válce založená na zásadách nevměšování do vnitřních záležitostí druhého státu, vzájemné respektování svrchovanosti, vyvíjení „co možná nejširších“ hospodářských styků a vzájemné poskytování hospodářské pomoci“. Tolik bod 4. V praxi? Už v květnu 45 odvlečení mnoha československých občanů a meziválečných ruských emigrantů, zabránění přijetí Marshallova plánu, po únoru 48 nástup sovětských „poradců“ a agentů do našich silových složek a soudů, totální podřízení domácích komunistů Moskvě a smutné vyvrcholení v roce 68, kdy došlo k přímé okupaci naší země na dlouhých 21 roků.
Jan Masaryk se nechal po příletu z Moskvy, kde mu zatrhli Marshllaův plán, slyšet, že se vrátil jako vazal. Asi nečetl článek 5 Smlouvy, jinak si to nedovedu vysvětlit. Článek 5: „Závazek neuzavírání spojenectví nebo neúčasti na koalici namířené proti druhé smluvní straně“. Jak známo, všichni do listopadu 89 denně slyšeli, kdo všechno na druhou smluvní stranu míří tak, že ani nespí – revanšisti, sionisti, ďáblové z Wall Streetu, mandelinka bramborová, NATO, SEATO, a nepracující inteligence spřažená s buržoazními živly.
Poslední bod číslo 6 upravuje dobu trvání Smlouvy na 20 roků s tím, že se prodlužuje o dalších 5 roků, pokud ji jedna ze stran nevypoví 12 měsíců před jejím ukončením. 1943 + 20 + 5 = 1968
A aby toho nebylo málo – ke Smlouvě byla připojena 4 memoranda – 1. se týkalo odsunu Němců a Maďarů z Československa, 2. Řešilo nejen otázku československých jednotek na území SSSR, ale i poválečné spolupráce armády ČSR a Rudé armády. Co se bude dít s československou ekonomikou po válce předjímalo 3. memorandum. To ve shodě s poválečnou československo-sovětskou hospodářskou spoluprací proklamovalo, že veškerý vojenský průmysl v ČSR bude znárodněn a proběhne reorganizace bank a úvěrového systému v ČSR. Poslední memorandum se týkalo postavení Československa a řešení otázky jeho národnostních menšin po uzavření příměří.
V parlamentu i senátu máme desítky bezvýznamných politiků, kterým říkám „rozněžňovači“. Nic neumějí, ničemu nerozumnějí, tak by přes zahraniční politiku nejraději řídili celou zeměkouli. Čekal jsem, jestli si hanebné vazalské smlouvy povšimnou. Nestalo se tak. A kdyby tuto smlouvu porovnali s dlouhodobou ruskou politikou v minulých staletích, sepnulo by jim, jak Rusku tři prstíky dovolíte ve dveřích ohřát, aby vás následně sežralo. Nic nového. Například carevna Kateřina II. Veliká se za války o švestky a brambory snažila využít situace a lézt do Evropy více, než jen zprostředkovat mír mezi Rakouskem a Pruskem.
František Laudát, 19.12.2023
Read more...