Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.05.2024 18:58
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 12:37
    Ruce pryč od Xavera Veselého! Je kvalitním a legitimním ...

    Read more...

     
  • 22.05.2024 11:28
    Protokol o hlavním líčení z 1.10.2020 u OS Ostrava... Vyhlášeno ...

    Read more...

     
  • 17.05.2024 16:43
    Vážení přátelé zahrádkáři, vážení sympatizanti Zelené brány do ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 11:01
    Větší tragikomedii jsem fakticky nezažila co předvádí tento soud ...

    Read more...

     
  • 15.05.2024 10:58
    Státní zástupce Mgr. Petr Valíček 25.4.2024: K ohledání, u ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

„Politický úpadek, jehož jsme svědky, spočívá v tom, že ústavní instituce se redukují na posilování stranické nebo dokonce ekonomické moci," říká profesor Jiří Přibáň. Připomíná, že už Machiavelli považoval za podstatu politiky „udržet a vykovávat moc". Jenže podle Jiřího Přibáně jde také o to, jak se to dělá. „Způsob, jakým se moc dnes v naší zemi vykonává, svědčí o tom, že tady se vůbec nerespektuje smysl a účel ústavních institucí jako je vláda a nad vládu se nadřazují politické strany a recyklace moci v rámci politických stran. K tomu ovšem vláda není určena," tvrdí.

 

 

Jenže ministr Blažek hned po jmenování řekl, že si funkci státních zástupců vykládá jako funkci prokuratury před rokem 1989, když prohlásil, že nejvyšší státní zástupce je jeho podřízený...

To byl ten největší šok, že najednou je ve funkci někdo, kdo si myslí, že nejvyšší státní zástupce je úředník, který bude fungovat, jak si ministr zamane. Samozřejmě v žádném právním státě to tak nemůže být. A dokonce ani naše Ústava neříká, že státní zástupci jsou vládní úředníci. Proto nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda a ne ministr, což je strašně důležité. V minulých letech se ukázalo, jak někteří státní zástupci byli závislí a jak šli na ruku ekonomickým nebo politickým elitám.

To bychom měli přesně pojmenovat a říci jasně, že jde o obecný zákaz negativních pokynů, které dávali právě bývalí státní zástupci Rampula a Grygárek v ožehavých kauzách, což v praxi znamenalo třeba nesepsání záznamu o zahájení trestního stíhání, nepodání návrhu na vzetí obviněného do vazby či nevydání příkazu  k provedení domovní prohlídky nebo nařízení odposlechu, ale i k nepodání obžaloby a zastavení stíhání atd.

Z toho, co patří do jejich kompetence, což jste vyjmenoval, je jasné, že státní zastupitelství je důležité i v tom, že pracuje s velmi citlivými informacemi a právně kvalifikuje a filtruje fakta, která zjistí policie při vyšetřování. Tím převádí kriminální kauzy na právně kvalifikované případy. A pokud se státní zástupce chová jako podřízený úředník, může předávat informace, které patří do řádného soudního procesu, a neformálně umožňuje jejich přesun v politicky citlivých případech k osobám, které by mohly být stíhány.

Vraťme se na začátek: Proč tedy došlo k tak rychlé výměně ministra?

Protože se tady vytvořila konstelace, kdy do odpovědných míst se dostali lidé, kteří si uvědomili původní funkci státního zastupitelství a začali prosazovat nejen řešení konkrétních kauz, což zajímá hlavně média, ale především strukturální reformy, systémové změny, a začali prosazovat model, který státní zastupitelství vytrhne co nejvíce z možnosti s ním politicky manipulovat.

A to je zřejmě ten hlavní důvod, proč byl ministrem jmenován právě pan Blažek, i když byl ve sporu s premiérem kvůli iniciování velké koalice, tedy ČSSD s ODS, v Brně. Byl vzat na milost za to, že zastaví emancipaci státních zástupců, která začala ohrožovat politické špičky a zajistí mu podporu jihomoravských regionů...

Vůbec, když se podíváme na to, jak jsou obsazována ministerská křesla v české vládě, tak je podle mě tragické, že hlavním kritériem nejsou odborné znalosti nebo to, že se něčemu do hloubky někdo věnuje, ale z jaké krajské organizace pochází a jak mi může sloužit. Z toho vyplývá, že premiérovi Nečasovi vůbec nejde o fungování vlády, ale jde mu především o získávání podpory ve vlastní straně, tedy o udržení se na špičce systému stranické moci. Jinými slovy, vláda jako ústavní orgán se využívá především k posilování osobní a stranické moci. To je největší projev politické patologie.

Proto asi také někteří analytici hovoří o tom, že k odvolání ministra spravedlnosti nedošlo jen kvůli paní Bradáčové, ale hlavně proto, že tandem ministr Pospíšil a nejvyšší státní zástupce Zeman představoval právě ohrožení pro fungování takto degradované moci...

Dokonce si myslím, že lidé jako jsou Bradáčová, Zeman nebo Mečl a další, to jsou lidé, kteří nejsou spoutáni nejen minulostí komunistickou, ale ani postkomunistickou: jsou to lidé, kteří jsou mimořádně citliví na profesní etiku...

...což je dáno taky tím, že většinou studovali či pobývali v zahraničí...

... a uvědomili si, že to jediné, co mají k výkonu svých pravomocí, je jejich odbornost, nezávislost a osobní integrita. A jsou si velmi dobře vědomi toho, že jestli jejich moc spočívá v něčem, tak to jsou právě tyto kategorie. A tím, že se na odpovědná místa dostali tito konkrétní lidé, se posiluje obecná sebereflexe státních zastupitelství.

o vlastně ukázala jasně předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, která byla odborně zdatnější než právníci prezidenta a hlavně měla kuráž, zřejmě po svém otci, který byl pilot RAF za války v Anglii, do toho sporu se pustit, a tím obhájila před veřejností nezávislost justice na moci výkonné... Nejspíš právě v tom roce 2006, kdy jí dal

Ústavní soud za pravdu, začal boj o skutečnou nezávislost justice...

Protože to byl spor nejen o důležité ústavní principy, ale také o profesionalní kulturu: Iva Brožová ukázala, že do výkonu její funkce jí nemohou zasahovat úředníci a diletanti, kteří by rádi ve všem hledali své výhody.

To říkáte velmi elegantně, ale ve skutečnosti jde o korupci...

Ano, protože korupci můžeme definovat jako znehodnocení oficiálních a obecných pravidel, která mají platit pro všechny, v individuální prospěch, a je jedno, jestli se tak děje na Vrchním státním zastupitelství, nebo přímo v pracovně prezidenta republiky.

O Polsku to ale neplatí...

Tam se o to pokusili již dříve bratři Kaczynští, když přišli s propagandou tzv. čtvrté republiky jako totální změny slibující skoncovat zrovna tak s dědictvím komunismu, jako i postkomunismu, ale nepovedlo se jim to. Úspěch měli jen chvíli, protože v Polsku tradičně existuje silný občanský odpor vůči každé moci, a ten podle mě znemožnil, aby se v Polsku uskutečnilo to, co provedl premiér Orbán v Maďarsku.

V Polsku je ale rovněž hluboký a tradiční odpor k Rusku, a když Kaczynští začali být protievropští, lidé z toho začali mít strach.

To právě souvisí s občanskou kuráží, o které jsme se bavili, ale je zajímavé, že polský pokus o rozvalení ústavních institucí a jejich přizpůsobení poloautoritářskému a nacionalistickému populismu se na počátku tohoto století nezdařil. Dnes je Polsko relativně stabilní a vystupuje jako mnohem sebevědomější a politicky emancipovanější členský stát Evropské unie, než kterákoli jiná země ve střední a východní Evropě.

U nás je tomu ale jinak, proč?

Česko nepochybně prožívá politickou krizi, což dokazují politické strany tím, jak vystupují, jak se chovají, jak si neuvědomují svoji roli, ale přesto neprožíváme ústavní krizi. Je třeba zdůraznit, že z ústavního hlediska procházíme jen více či méně zavážnými minikrizemi, jaké postihují i jiné evropské ústavní demokracie. Díky pevnějšímu ústavnímu systému se nám daří všechny krize zatím řešit, což v důsledku znamená, že se obecně posiluje ústavní systém, a nikoliv moc a vůle politických stran. Vzpomeňme například na pokus protiústavně vypsat předčasné volby a následující kauzu Melčák, ve které Ústavní soud velmi radikálním způsobem vyslovil zcela zásadní myšlenku: demokracie nejsou jen volby, ale také pevná pravidla. A pravidla jsou důležitější než to, kdo vyhraje volby. Politici na levici i pravici se vztekali neskutečným způsobem, ale nakonec se přizpůsobili. A takový postup by se už nikdo nikdy neměl odvážit zopakovat.

A to platí i o tzv. justiční mafii...

Soudce Nejvyššího soudu Pavel Kučera údajně řekl, že když je vláda v ohrožení, musí jít nezávislost justice stranou, ale tato logika se nakonec obrátila proti němu i bývalému ministrovi spravedlnosti Němcovi nebo bývalé nejvyšší státní zástupkyni Vesecké. Když se podíváme na současný spor o fungování státních zastupitelství, vidíme, že postupná emancipace této instituce, ke které došlo za posledních osmnáct měsíců, byla urychlena právě díky předchozímu selhávání a nedostatkům.

To je hlavně zásluha nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který pracoval tuším sedm let ve staré Evropě a viděl, jak tam tyto instituce fungují...

...a neměl nic společného s komunistickou ani postkomunistickou minulostí. A zároveň věděl, že jestli má mít smysl to, co má dělat, musí získat minimální míru nezávislosti. Ale to se mu zatím daří hlavně proto, že ví, že se nesmí s politiky stýkat a používat ideologickou ani právnickou ptydepe. Jen díky tomu jsou jeho postoje pro veřejnost zcela srozumitelné. Představuje přesný opak ministra spravedlnosti Pavla Blažka... A zároveň si všimněme, podíváme-li se trochu zpátky do médií, že tam byl jasný pokus medializovat celý spor ve státních zastupitelstvích jako válku státních zástupců, a to právě ministrem Blažkem. Důležité bylo, že média, která jinak mají nejraději akční scény, na tuto nejpokleslejší metaforu nepřistoupila, protože pochopila, že nemá s právním státem nic společného.

Bohužel ji ale použil i premiér Nečas...

Nechtěl jsem to tak říci, ale máte pravdu. On by měl být ten poslední, který by měl takovou metaforu zmínit, a to i v případě, kdyby to byla pravda. On by přece neměl nikdy připustit, že za jeho premiérování se vedou nějaké války ve státních institucích. Co to je za premiéra, který připustí válku v tak důležité ústavní instituci? Premiér, který má za tyto instituce odpovědnost, má za povinnost pojmenovávat situace věcně a nepřevádět je na metafory, abychom mohli analyzovat skutečný stav. Stav věcí se nesmí převádět na jazyk emocionální, literární či akčních filmů. Je třeba vždy zůstat v kontextu jazyka právního státu. Tohle v posledních dvaceti letech činí soustavně Ústavní soud, a právě díky tomu je klíčový z hlediska fungování ústavní demokracie. Dodal bych zatím, protože prezident Klaus se tam snažil a možná ještě bude snažit do února 2013 celou dobu protlačit právníky, kteří by tuto roli změnili, aby Ústavní soud sloužil politickým stranám. Ta četnost zamítnutých prezidentových kandidátů ze strany Senátu je sama o sobě velmi závažná, ale nezapomínejme, že i kandidáti, kteří byli do funkce ústavních soudců schváleni s pověstí osob politicky blízkých prezidentovi, se chovají velice nezávisle a s jasnou představou o jejich funkci v rámci ústavního systému brzd a rovnováh. Myslím, že funkcionalisté v biologii i sociálních nebo politických vědách mají pravdu, když tvrdí, že funkce mění orgán! Koneckonců, i dotvoření systému nezávislého soudnictví prostřednictvím nálezů Ústavního soudu v situaci, kdy v České republice neexistovala ústavní a zákonná úprava, je projevem správného pochopení vlastní funkce ústavního soudnictví.

To zní velmi optimisticky!

Budoucnost vidím optimisticky, protože veřejnost velmi citlivě vnímá spory o státní zastupitelství a najednou politická elita prohrává souboj o veřejné mínění, a tedy i potenciálně o volební hlasy. Nechtěl bych být v kůži žádného ministra, který byl instalován na pozici ministra jen kvůli tomu, aby zabránil nezávislému vyšetřování citlivých korupčních kauz. Po roce 2010 jsme svědky vzedmutí nahněvanosti na politickou elitu, která v očích veřejnosti selhala. V tom já vidím šanci i ve vztahu k novému zákonu o státním zastupitelství. Vláda, která by ho odmítla prosadit v parlamentu, si pod sebou podřeže větev v další volební kampani. A právě tak má demokracie fungovat. Některé problémy je třeba depolitizovat, aby se nemohly řešit populisticky, a jiné ožehavé problémy je třeba politizovat. A takový vztah je třeba pěstovat nejen k právnímu systému a profesím, ale například i k byznysu a ekonomickým institucím, což je nyní nejlépe vidět ve Velké Británii: Bankéři ze City jsou dnes považováni za nedůvěryhodné osoby: nejenže tito lidé způsobili bankovní a následnou hospodářskou krizi, jakou moderní svět nepamatuje za posledních sto let, ale také se ukazuje, že sprostě lhali a podváděli, takže dnes už se jejich činy nezabývají jen vládní výbory pro ekonomiku, ale přímo policie, prokuratura a Úřad pro závažnou hospodářskou kriminalitu.

Aby to ale i u nás takhle fungovalo, musela by se třeba otázka zákona o státních zastupitelstvích dostat u opozičních stran do volebního programu a někdy mám dojem, že i sociální demokracie má z takového zákona, který by dal státním zástupcům větší nezávislost, strach...

Věřím, že se to nakonec do volebních programů dostane. Už proto, že, jak jsme o tom hovořili, se dnes ocitáme ve fázi politizace problému, a ne jejich depolitizace. Poslední dvě desetiletí byla právě dobou depolitizace, kdy se naivně věřilo, že všechny politické problémy se dají převést na problémy ekonomické, administrativní nebo osvětově vzdělávací. Ekonomičtí neoliberálové věřili, podobně jako marxisté, že bohatství a jeho distribuce je největším politickým problémem. A tak se stalo, že jsme začali považovat za bohatství samotný dluh, ať hypoteční nebo spotřební!

 

"Ústavní soud je klíčový z hlediska fungování ústavní demokracie," tvrdí Jiří Přibáň.Autor:

 

Podobně se rozšířila představa, že důležitější než demokratické volby jsou účinné metody spravování politické společnosti. To vedlo k záměně vlády za vládnutí, tj. government a governance, která podstatným způsobem přispěla například k dnešní krizi v Evropské unii! Dnes se ale evropské společnosti od Řecka až po Českou republiku ocitají ve fázi repolitizace. Někdy má tato doba folklorně naivní a směšné prvky, jako je třeba Holešovská výzva, zvyšuje se obecně hrozba politického extremismu, ale není to až tak důležité: hlavní je, že společnost je rozhněvaná a očekává zásadní změny a teď jde o to, kdo na tuto atmosféru bude nejpřesvědčivěji reagovat. Jde o to, jestli si politické strany jak na pravici, tak na levici uvědomí, že jejich smysl není převádět a vyvádět veřejné peníze na soukromé účty, ale že naopak musí reprezentovat společenské zájmy ve státě, a to tak, aby stát nezneužívaly ke svému obohacování. Musí vedle zájmů konkrétních společenských skupin reprezentovat i veřejný zájem, který je nedělitelný, a to přesto, že jako občané máme rozdílné politické i soukromé názory. Proto jsou i obecná pravidla zákonů tak důležitá, protože jen ta nám v demokracii zaručují sociální a politickou pluralitu. To je také důvod, proč k demokracii přidáváme přívlastek ústavní.

A kdyby se váš optimistický odhad nenaplnil, myslíte, že by mohlo dojít k tomu, o čem někdy píše profesorka Vladimíra Dvořáková, že by nastaly u nás nepokoje?

Nevím, nejsem prognostik a doufám, že jím nikdy nebudu, ale mě samotného překvapuje míra napětí a ty "blbé reformy", díky kterým se vyvádí peníze do druhého pilíře, tedy bankám, místo toho, aby je spravoval sám stát. To je skandální krok.

 

… Demokratická politika se nesmí nikdy stát moderní náhražkou teologie a jejího slovníku spásy, protože potom by se z demokracie stala jen totalitaní diktatura. Právě proto je neuzavřenost otázky moci tak strašně důležitá a zajistit ji mohou jen ústavní procedury, ať volební, nebo soudní. Demokracie je nakonec vždy otázka politické komunikace mezi mocí a těmi, kdo se jí podřizují, a také otázka ústavních a právních procedur, které musí všichni, tj. politicky mocní i bezmocní, respektovat.

 

Celý rozhovor: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=755676

* * *

Smetana, který kreslil politikům tykadla, se musí vrátit do vězení

Jako nedůvodnou zamítl Nejvyšší soud (NS) stížnost pro porušení zákona, kterou ve prospěch tzv. tykadlového řidiče Romana Smetany podal bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Smetana před posledními volbami přikreslil tykadla politikům ODS a KDU-ČSL na třech desítkách reklamních polepů na autobusech olomoucké MHD, kde sám pracoval jako řidič.

- - -

Smetana: V protestech budu pokračovat

NS před rozhodnutím vyslechl samotného Smetanu, který konstatoval, že jeho čin představoval projev jeho politické vůle a motivací k pomalování reklam bylo jeho znechucení ze sledování politické scény. „S nelibostí jsem dlouhodobě vnímal i polistopadový vývoj v zemi, rozkrádání společného majetku, zotročování lidí - dnes lidských zdrojů - ve jménu trhu, konkurenceschopnosti, produktivity. Politici napříč politickým spektrem mají, dle mého mínění, na tomto stavu podíl a profitují z něj,“ poznamenal ve vyjádření Smetana.

„Dále uvedl, že se nikdy necítil politickým vězněm ani obětí justice. Podle něj to byl právě on, kdo se rozhodl jít do vězení a neakceptovat ani domácí vězení či obecně prospěšné práce, a to na protest proti zlodějům a korupčníkům, kteří mají ještě tu drzost žádat nějakou náhradu od občana u soudu. Na závěr dodal, že ve svých protestech bude dále pokračovat a sám zvolí jejich způsob,“ dodal Knötig.

http://www.novinky.cz/domaci/277406-smetana-ktery-kreslil-politikum-tykadla-se-musi-vratit-do-vezeni.html

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře

+1 #10 jan Herna,Th.Dipl. 2012-09-07 10:32
K roli státního zástupce:
Po zrušení názvu prokurátor jsme se vrátili k názvu státní zástupce. Jeho role v trestním řízení je zastupovat stát.Tedy jménem státu, je - li spáchán trestný čin, podat žalobu, při trestním řízení, namísto státu sledovat zda se dodržují zákony, neobjeví-li se další trestný čin. Jeho práva a povinnosti jsou dány zákonem. Ze zákona je nezávislý na politické moci, protože vykonává jinou část státní moci.
+1 #9 jan Herna,Th.Dipl. 2012-09-07 10:20
Cituji Pavel:
Cituji Jan Herna,Th.Dipl.,:
Domnívám se ovšem, že jednání Romana Smetany nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu...Můj názor je, že pan Smetana tím vyjádřil svůj politický názor na osoby jimž přimaloval tykadla a politický názor by neměl být trestán.

Tak pokud byste si dal tu práci a zalistoval trestním zákoníkem, zjistil byste, že skutková podstata byla naplněna naprosto přesně. Docela by mě zajímalo, z čeho vaše domněnka pramení...?
Mnohokrát bylo řečeno, že nejde o žádné trestání projeveného názoru, ale o to, jakým způsobem ho dotyčný pán projevil. Nevím jak by se vám líbilo, kdyby vám např. někdo popsal auto či dům volebními hesly s vysvětlením, že pouze projevuje svůj názor.


Auto nevlastním a že pomalovávají různí lidé například zdi, tramvaje a málo kdy se něco děje. Když už mluvíte o skutkové podstatě trestného činu, ta v takovémto případě mimo jiné souvisí i se způsobenou škodou a důvodem proč žalovaný čin spáchal.
Z tohoto případu mi zavání spíše politikum než škoda. Dávejme pozor, abychom se najednou neocitli ve vládě jedné strany.
+1 #8 jan Herna,Th.Dipl. 2012-09-07 10:13
Cituji Pavel:
Cituji Jan Šinagl:
Nemělo by se zapomínat, že volební plakáty jsou pořízeny za peníze daňových poplatníků a zobrazují povětšinou osoby nepěkného charakteru a minulosti a kterých se "poškození" týká. Pan Smetana jen udělal ze lži pravdu a legitimně vyjádřil svůj názor i ve smyslu čl.23 LPS. Kdo toto nechápe, koleduje si o návrat totality, která už klepe na dveře. Na dům píše jen vůl a je správné ho potrestat, na volební plakát slušný občan a je správné ho příště zvolit, volové ho nezvolí, pak nám ovšem volové a všehoschopní budou vládnout i nadále. J.Š.

Ale prosím vás, plakáty jsou samozřejmě pořízeny za prostředky zadavatele, který je jejich vlastníkem, to vůbec nijak nesouvisí se způsobem financování politických stran v ČR. Je úplně jedno, jestli čmáráte po něčím domu nebo plakátu, podstata je stejná. Pan Smetana prostě popsal, tedy poškodil, něčí majetek a to, jak ušlechtilé či neušlechtilé pohnutky ho k tomu vedly je podružné. Článek 23 Listiny se tohoto absolutně netýká, naopak se toho velmi týká čl. 11 zmíněného dokumentu.


Je pravdou, že volební plakáty si zaplatil zadavatel. Ovšem s financování politických stran to přímo souvisí.POkud by se změnil zákon o financování stran, případně ještě lépe volební zákon, zřejmě by nebyly zvýhodněny některé politické strany, nemohly by si pořizovat tolik odpor budících volebních plakátů plných lží a pak by nebyla ani tato kauza.
-3 #7 Milan 2012-09-01 23:13
zdá se, že někdo tu vede jen pitomé totalitní kecy o jakési "skutkové podstatě trestného činu" - poškozování cizí věci - nebo jak to nazvat, že? ovšem, že se v této zemi denně rozkradou oficielně a legálně miliony, že sám "nejvyšší" na hradě se podílí na rozkradení bilionu korun atd atd, to zjevně mnohým vůbec nevadí. Tak toho Smetanu tedy ukřižujme, aby bylo zákonu učiněno zadost.
+5 #6 Pavel 2012-08-31 17:25
Cituji Jan Šinagl:
Nemělo by se zapomínat, že volební plakáty jsou pořízeny za peníze daňových poplatníků a zobrazují povětšinou osoby nepěkného charakteru a minulosti a kterých se "poškození" týká. Pan Smetana jen udělal ze lži pravdu a legitimně vyjádřil svůj názor i ve smyslu čl.23 LPS. Kdo toto nechápe, koleduje si o návrat totality, která už klepe na dveře. Na dům píše jen vůl a je správné ho potrestat, na volební plakát slušný občan a je správné ho příště zvolit, volové ho nezvolí, pak nám ovšem volové a všehoschopní budou vládnout i nadále. J.Š.

Ale prosím vás, plakáty jsou samozřejmě pořízeny za prostředky zadavatele, který je jejich vlastníkem, to vůbec nijak nesouvisí se způsobem financování politických stran v ČR. Je úplně jedno, jestli čmáráte po něčím domu nebo plakátu, podstata je stejná. Pan Smetana prostě popsal, tedy poškodil, něčí majetek a to, jak ušlechtilé či neušlechtilé pohnutky ho k tomu vedly je podružné. Článek 23 Listiny se tohoto absolutně netýká, naopak se toho velmi týká čl. 11 zmíněného dokumentu.
-3 #5 Jan Šinagl 2012-08-31 14:50
Nemělo by se zapomínat, že volební plakáty jsou pořízeny za peníze daňových poplatníků a zobrazují povětšinou osoby nepěkného charakteru a minulosti a kterých se "poškození" týká. Pan Smetana jen udělal ze lži pravdu a legitimně vyjádřil svůj názor i ve smyslu čl.23 LPS. Kdo toto nechápe, koleduje si o návrat totality, která už klepe na dveře. Na dům píše jen vůl a je správné ho potrestat, na volební plakát slušný občan a je správné ho příště zvolit, volové ho nezvolí, pak nám ovšem volové a všehoschopní budou vládnout i nadále. J.Š.
+4 #4 Pavel 2012-08-31 14:34
Cituji Jan Herna,Th.Dipl.,:
Domnívám se ovšem, že jednání Romana Smetany nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu...Můj názor je, že pan Smetana tím vyjádřil svůj politický názor na osoby jimž přimaloval tykadla a politický názor by neměl být trestán.

Tak pokud byste si dal tu práci a zalistoval trestním zákoníkem, zjistil byste, že skutková podstata byla naplněna naprosto přesně. Docela by mě zajímalo, z čeho vaše domněnka pramení...?
Mnohokrát bylo řečeno, že nejde o žádné trestání projeveného názoru, ale o to, jakým způsobem ho dotyčný pán projevil. Nevím jak by se vám líbilo, kdyby vám např. někdo popsal auto či dům volebními hesly s vysvětlením, že pouze projevuje svůj názor.
-6 #3 Jan Šinagl 2012-08-31 11:31
Samozřejmě, že se ohrožení brání všemi jim dostupnými prostředky. Je jim jedno, co se o nich píše, hlavně když mohou beztrestně a bezpracně bohatnou a být u moci a "koryt". Řečem o morálce se jen smějí, pokud je vůbec čtou. To, že nevystoupil ani jeden politik na obranu pana Smetany je výpovědí o nich samých. Není to jejich ostuda, ale naše. J.Š.
+2 #2 Jan Herna,Th.Dipl., 2012-08-31 10:39
V politice tohoto státu dochází k recyklaci některých zvyků, které vycházely z ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany.Pouze s tím rozdílem, že vedoucí úlohu si přisvojuje ODS a její souputníci.Soub ěžně s tím jde, že politické názory jsou trestány tak jako to bylo za nadvlády komunistické strany. To přátelé ale nejsou znaky demokratického státu, to jsou znaky totality. Ostatně i reakce voličů tomu odpovídá.
Páni politici, vy jste vinni současným politickým marasmem, vy jste vinni tím, že část voličů došla k názoru, že se měli za bolševiků lépe a že ústrky bolševického státu byly menší než arogance tohoto státu! Jste vinni tím, že klesá porodnost, zato stoupá vulgarita.
Proto je jediným správným slovem na vaší adresu: "C E D E ".
Protože nepředpokládám, že byste věděli, co to slovo znamená, vysvětluji:Cede - znamená odstupte. A máte-li svou vlast rádi, udělejte to co nejdříve -pro dobro naší krásné vlasti!
-2 #1 Jan Herna,Th.Dipl., 2012-08-31 10:27
Samozřejmě je třeba respektovat rozhodnutí soudu. Domnívám se ovšem, že jednání Romana Smetany nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu, čímž říkám, že celý případ byl špatně posouzen již u nejnižšího stupně orgánů činných v trestním řízení - Policie ČR. Celý tento případ je přestupkem a nesmyslně vysoký trest je otázkou uražené ješitnosti těch, kteří na plakátech byli. Jedná se o politikum a do toho by neměly soudy zasahovat. Kéž by tento případ zakončil rozhodování o volbách na základě nesmyslných nepravdivých reklam na nesmyslně drahých poutačích.
Můj názor je, že pan Smetana tím vyjádřil svůj politický názor na osoby jimž přimaloval tykadla a politický názor by neměl být trestán. Rozumný politik i když se cítil jeho jednáním zesměšněn by se měl cítit nad věcí a protestovat proti takovémuto trestu. Pokud to nedokáže dává tím jasně najevo svojí aroganci a totalitní názor. Takový politik nemá v politice tohoto státu co dělat. A voliči by si to měli zapamatovat a o volbách jej náležitě ocenit tím, že ho nebudou volit.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)