Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

so zář 07 @10:00 -
Sv. Hostýn: XXVII. Muklovská pouť
so zář 07 @10:00 -
Zhůří: Kříž smíření 2019
st zář 11 @10:00 -
OS Praha-východ: ing. Petr Vlček
pá zář 13 @19:00 -
Lochovice: Zámecká nokturna

Nejnovější komentáře

  • 18.08.2019 14:56
    Dokavad budou někde komunisté, tak se jejich mnohonásobně ...

    Read more...

     
  • 18.08.2019 14:56
    Všechny cizí seriály ve kterých se jedná o ruských infiltracích ...

    Read more...

     
  • 18.08.2019 14:35
    Mám to zprostředkovaně , spíše táta řekl: "Nejsou lidi". Kdyby ...

    Read more...

     
  • 18.08.2019 14:31
    To, že dotyčný otec řekl, že "nemaj lidi", neznamená, že ...

    Read more...

     
  • 17.08.2019 17:32
    Hlídka policie zajistila v ostravské hospodě opilé rodiče ...

    Read more...

     
  • 13.08.2019 19:36
    Pane Jane, není to o ideologiích, ale charakteru všeobecně a ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Na konci článku: Ferenc a Lorenc - video o nás!

Vrazi žijí stále mezi námi jako ctihodní občané! Budeme donekonečna odsuzovat nacizmus, fašismus, vzpomínat jejich nevinných obětí, zapomínat na oběti komunismu a jeho zločiny úměrně s tím, jak se jeho pohrobci opět derou k moci...?!

 

 

Tajemné zločiny ve Valdicích

Mučení a zabíjení už v Československu 70. a 80. let nepatřilo k běžné praxi totalitního režimu. Až na jednu budovu. Dodnes se o ní moc neví. Její oběti nikdo nezná a pachatelé nerušeně žijí mezi námi. Rozhodli jsme se oživit zapomenutý příběh a vrátit na mapu českých dějin místo, jehož krutost neměla ve své době obdoby. Místo, které ukazuje, co s lidmi dělá absolutní moc a jak těžko se hledá pozemská spravedlnost. Třetí oddělení ve Valdicích. Více se dozvíte v textu Petra Třešňáka v Respektu 15/2013.

Krutost, která neměla obdoby

Mučení a zabíjení už v Československu sedmdesátých a osmdesátých let nepatřilo k běžné praxi režimu. Dodnes se o něm moc neví. Jeho oběti nikdo nezná a pachatelé nerušeně žijí mezi námi. Rozhodli jsme se oživit zapomenutý příběh a vrátit na mapu českých dějin místo, jehož krutost neměla ve své době obdoby. Místo, které ukazuje, co s lidmi dělá velká moc a jak těžko se hledá pozemská spravedlnost. Třetí oddělení ve Valdicích. … Během šesti let získal dost zkušeností na to, aby věděl, že teď po desáté večer chrastění klíče v zámku nevěstí nic dobrého.

Je konec osmdesátých let a situace v totalitní zemi se začíná zvolna měnit. Venku za zdmi věznice se mluví o přestavbě a o reformách, zbývají necelé dva roky do chvíle, kdy desetitisíce lidí otevřeně vyjádří vládnoucímu režimu nesouhlas v prohlášení Několik vět. Krátce poté se komunistické impérium zhroutí nadobro. Tady na třetím oddělení ve Valdicích, zvláštní budově postavené stranou bývalého klášterního komplexu, se však nemění vůbec nic. Okna dál zakrývají dírkované plechy, které propouštějí do cel jen minimum světla. V promrzlých podzemních kobkách se netopí, o mizivé příděly jídla se vězni dělí s potkany. A nečekaná návštěva dozorců na cele má zpravidla předvídatelný důvod.

„Bachaři vešli dovnitř. Byli tři, to si pamatuju,“ vzpomíná někdejší kriminálník v pražské restauraci na čtvrt století staré události. S hlavou střiženou nakrátko, v kožených kalhotách a s bohatě tetovanými pažemi pořád působí docela výhrůžně, ačkoli už před pěti lety zpřetrhal vazby s podsvětím a živí se poctivě. Celkem má odsezeno devatenáct let, většinou za rvačky, přestřelky nebo držení zbraní. „Poslali mě ven na chodbu a zůstali na cele s klukem, který se mnou seděl. Chodili za ním takhle často,“ vypráví Csányi. „Slyšel jsem, jak ho strašně tlučou. Nevím, jak dlouho to trvalo, jestli dvacet minut nebo dýl. V takové chvíli člověk nevnímá čas.“

Usrkne černou kávu a z levného tabáku si balí další cigaretu. Má špatnou paměť, po letech strávených na drogách a po kriminálech si jméno svého někdejšího spoluvězně už nepamatuje. Byl prý menší, tak „padesát kilo i s botama“, a na zvláštní oddělení ho přeřadili proto, že obtěžoval manželku náčelníka věznice neslušnými dopisy. To byl také důvod pozornosti dozorců. Pak vyšli bachaři ven a jeden z nich mi podává cigarety,“ vzpomíná Csányi. „Nevzal jsem si je, na cele bylo zakázáno kouřit. Říkal jsem si – vezmu je, a oni mě rovnou zabijou.“

Julius Csányi vchází zpátky do své cely a v pološeru hledá očima spoluvězně. Pak pochopí důvod nezvyklé pohostinnosti. Okna jsou tady vysoko nad podlahou a z vnitřní strany je kryje masivní mříž. Na ní visí bezvládné tělo s hadrovou smyčkou kolem krku. Na podlahu za ním dopadne paklík cigaret a ozve se hlas dozorce: „Zavolej nás tak za tři hodiny.“

Pokud se nechceme stydět za to, že jsme Češi, musíme si přiznat pravdu o naší minulosti, o nás samých, naší  povaze, sklonech, charakteru a začít konkrétně pracovat na nápravě. Na lži nelze trvale stavět nic smysluplného. To zaručí jen opakování starých chyb a návrat starého.

 

Jan Šinágl, 11.4.2013

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře   

0 #4 Martin Michal 2013-04-18 21:43
Cituji Martin Michal:
A proč se máme šinágle stydět, že jsme češi?Ty se nestydíš ničeho!

Bo nejsi čech!
+1 #3 Martin Michal 2013-04-18 21:42
A proč se máme šinágle stydět, že jsme češi?Ty se nestydíš ničeho!
+1 #2 Martin Michal 2013-04-18 21:40
Pozoruhodný postřech pana šefredaktora,kt erý v té době cvičil jako sokol s kužely ve švajcu.Odkudpak jsou ty informace?To je jako když Kojzar psal o americkém imperialismu.Fa k děs.
+3 #1 Petr 2013-04-18 21:25
Dobrý den,

ono se obecně zapomělo na více věcí,
hlavně na inkviziční soudy!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)