Polská Čestná legie přebila české kondolence - Oni věděli, co je to za režim, co se jim stane.
Přesto vyjádřili solidaritu s námi. Někdy mám dojem, že si ani svobody nevážíme, kterou jsme mezitím vydobyli. Nám spadla do klína, rád bych věděl, kdo by z našich představitelů vzal za svobodu Ruska nebo Ukrajiny na sebe to stejné utrpení jako Gorbaněvská a její přátelé - Odpuste nám, vážená paní Gorbaněvská, stále jsem zemí, která si hrdiny nezaslouží!
Když je v Paříži pohřbívána osobnost jako Natalja Gorbaněvská, český stát o to projeví zájem. To dá rozum. O koho jiného s ruskými kořeny by se měl zajímat než o jednu z „osmi statečných“, z těch, kteří 25. srpna 1968 v Moskvě demonstrovali proti okupaci Československa. Až sem je to jen prosté konstatování faktů. Ale právě tady začíná zásadní otázka: Proč český stát vyslal na pohřeb jen velvyslankyni a kondolence, zatímco polský stát předal pozůstalým nejvyšší polské vyznamenání? Tu informaci přinesl server První zprávy a při jejím čtení by nám měl projet stud po těle.
Když byla Gorbaněvská 28. října v Praze, spekulovalo se, jestli ji prezident Zeman vyznamená ke státnímu svátku. Nevyznamenal, jen zůstala útěcha, že ještě budou další šance. Už nebudou. Gorbaněvská nestála českému státu za víc než kondolence a věnce na pohřbu.
Je to pozoruhodné svědectví doby. Lidé si pamatují, jak odcházeli filmoví představitelé Sedmi statečných, že posledním žijícím je osmdesátiletý Robert Vaughn. Ale ví někdo, kolik ještě žije z osmi statečných z Moskvy? Že to nevědí běžní občané, tolik neudiví. Neexistují žádné seznamy a dostupná odborná stať (Adam Hradilek z ÚSTŘ) je už pět let stará. Ale stát by se k tomu aktivně hlásit měl.
Stát by měl sobě i občanům připomínat, že tu bylo osm statečných: Konstantin Babickij, Taťjana Bajevová, Larisa Bogorazová, Vadim Delone, Vladimír Dremljuga, Viktor Fajnberg, Natalja Gorbaněvská a Pavel Litvínov. Ze to byli lidé, kteří riskovali vězení, aby se s námi veřejně solidarizovali. Že zřejmě čtyři z nich - Bajevová, Dremljuga, Fajnberg, Litvínov - ještě žijí. Ale má smysl to chtít po státu, který ty lidi ani neocení? To, zač se v Polsku zasazuje prezident, musí u nás suplovat jen soukromí aktivisté se svíčkami.
Zbyněk Petráček, LN, 7.12.2013
* * *
Desítky lidí uctily v Praze památku disidentky Gorbaněvské
Uctít památku zesnulé ruské disidentky, překladatelky a básnířky Natalje Gorbaněvské přišlo k budově Českého rozhlasu na Vinohradskou ulici v Praze několik desítek lidí. Gorbaněvská, která v srpnu 1968 v Moskvě odvážně protestovala proti sovětské vojenské invazi do Československa, zemřela koncem minulého týdne ve věku 77 let. Lidé rozsvítili pod pamětními deskami na budově rozhlasu svíčky. Připomněli zároveň i současné protesty na Ukrajině. Ve stejnou dobu byly podle platformy BEZ komunistů.cz, která vzpomínkovou akci pořádá, zapáleny svíčky také na mnoha místech světa i v České republice, například v Liberci, Plzni, Ústí nad Labem, Krakově, Varšavě nebo Tel Avivu. Na setkání s Gorbaněvskou zavzpomínal i poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09), to první se prý odehrálo před 25 lety v Moskvě, poslední letos v říjnu v Praze. "Oni věděli, co je to za režim, co se jim stane. Přesto vyjádřili solidaritu s námi. Někdy mám dojem, že si ani svobody nevážíme, kterou jsme mezitím vydobyli. Nám spadla do klína," řekl Schwarzenberg, "rád bych věděl, kdo by z našich představitelů vzal za svobodu Ruska nebo Ukrajiny na sebe to stejné utrpení jako Gorbaněvská a její přátelé". Gorbaněvská za účast na protestní akci pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně. V roce 1975 emigrovala. Po emigraci do Francie byla Gorbaněvská zbavena sovětského občanství a měla dlouho status uprchlíka. ČRo 7.12.2013
* * *
Zatímco o odchodu na věčnost paní Gorbaněvské věnovala námi placená ČT jen několik málo okamžiků, úmrtí Nelsona Mandely zasvětila rozsáhlou reportáž. I přesto, že pro svobodu naší země toho kolik nevytrpěl jako ve svém životě paní vytrpěla paní Gorbaněvská, lépe řečeno vůbec nic. Nic překvapivého ze strany instituce řízené generálním ředitelem Dvořákem!
Hulvátství premiéra ČR za zdatné asistence ministra obrany a financí ČR na půdě Sněmovny je jen špičkou politického bahna, které zapáchá stále více a jen dokazuje, že naše země se stala jedním velikým chlévem, kde vládnou a žerou především prasata, při vší úctě k těmto inteligentním zvířatům.
Jan Šinágl, 8.12.2013
P.S.
„Svatý“ Mandela? Ne tak rychle! – komunista, terorista a lhář… To nám ČT samozřejmě zamlčela a nejenom ČT… Neuvěřitelný „humbuk“ kolem Nelsona Mandely. Proč asi trvá mlčení o Tibetu a Dalajlámovi…?!
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.