Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 04.03.2024 08:07
    The fact that this is a layered and sensitive matter is shown ...

    Read more...

     
  • 04.03.2024 07:52
    Že jde o vrstevnatou a citlivou záležitost, ukazuje jedna ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 11:12
    Špičky tenisového svazu posílaly „malé domů“ přes rodinu a ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 11:00
    Pokud by PČR jednala bezchybně, není co řešit. Pokud pochybila ...

    Read more...

     
  • 03.03.2024 10:52
    14 mrtvých. 25 zraněných. Pořad ABJ probírá vraždění v Praze.

    Read more...

     
  • 03.03.2024 09:09
    V Senátu se připojím a budu hlasovat pro pozměňovák zaručující ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

EgyptS šéfem českých egyptologů Miroslavem Bártou o tom, kolik dní měl egyptský týden, o rozpadu Barta Miroslavmocné říše a o tom, jak se na podobný kolaps máme chystat my.

…Vidíme, jak si několik mocných rodin uzurpovalo stále větší moc na úkor centrální administrativy. Základním pravidlem pro přenos moci se stal princip dědičnosti. Rychlým tempem se zvyšovaly mandatorní výdaje staroegyptského státu. Tyto fe­nomény, dobře známé také ze současnosti, i v té době zvyšovaly pnutí ve společnosti. Tato fakta jsme vyčetli z nálezů v hrob­kách, které nám ukazují časovou posloup­nost kolapsu. Sledujeme kupříkladu, jak zde pohřbení hodnostáři získávali stále větší vliv. Jak nabývali ekonomické moci, jak rostlo jejich vlastnictví. Což ve výzdobě hrobek demonstrovali odpovídajícími mo­tivy i honosností. Víme také, že tito mocní byli stále nezávislejší na faraónovi. … Podle vás k revoltě Araby nevedly politické důvody, touha po svobodě? Ne. Politické tenze jsou až důsledkem. Hlubokou příčinou tohoto pohybu je envi­ronmentální krize. …

Žil v polovině 24. století před Kristem, byl vrchním lékařem Horního i Dol­ního Egypta a patřil mezi mocnou elitu starobylé říše - jeho status odpovídal dnešnímu postu ministra zdravotnictví. Jmenoval se Šepseskafanch. Nálezem jeho hrobky si letos čeští vědci připsali další významný objev v lokalitě Abúsír, zhruba dvacet kilometrů jiho­západně od dnešního hlavního města Káhiry. Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta říká, že z ní doká­žou vyčíst, jak fungovala egyptská říše na pokraji svého pádu. Už loni na stejném místě totiž Češi ob­jevili hrobku princezny Šeretnebtej, která žila rovněž na sklonku egyptské Staré říše (patřila do takzvané 5. dynastie, vládnou­cí vletech 2494 až 2345 př. n. 1.). A před tře­mi lety v nekropoli odkryli zbytky přístavu a monumentální cesty z údolí k pyramidě faraóna z této dynastie.

Kým byl muž, jehož hrobku jste letos objevili?

Šepseskafanch, vrchní lékař Horního a Dolního Egypta, tedy hlavní lékař panov­níka i nejvyšší míchač léků u královského dvora. Měl to velice vzácné privilegium, že se mohl dotýkat božského faraóna. Žil v polovině 24. století před Kristem. Známe ho navíc z jiných pramenů. Co je však nej­zajímavější: jeho konkrétní osud či kariéra - stejně jako příběh jeho rodiny, která je pochována v několika okolních komple­xech - doplňují naše znalosti z makrosféry. Tím myslím fakt, že v té době již upa­dal, kolaboval staroegyptský stát. Jen pro úplnost: nacházíme se v jižním Abúsíru, mezi nalezištěm Sakarra a abúsírským pyramidovým polem. Pohybujeme se v hrobovém komplexu, který je datován do druhé poloviny 5. dynastie. Nejsme tu nováčky, na tomto místě jsme s výzkumy začali již před několika lety.

Co lze zjistit o lékaři samotném?

Průzkum stále probíhá, detaily budeme znát později. Vím ale, že jsme schopni ku­příkladu zjistit, zda byl zraněn. Jaký byl stav jeho chrupu, zda žil zdravě, či nikoli. Kolika let se dožil a s kým ze zde pohřbe­ných Egypťanů byl příbuzný.

Vaše kolegyně mi vyprávěly, že víte, kolik piva vypili denně Egypťané. V hrobce jste nalezli pro každý den nádobu s obsahem půl druhého litru.

Ano, pivo bylo spolu s chlebem směnným ekvivalentem - vystupovaly v roli dneš­ních peněz. Proto v hrobkách nacházíme nádoby, ve kterých byly uloženy. V tomto případě jsme nalezli deset jedenapůllitrových nádob na deset dní - tak dlouhý byl staroegyptský týden.

Mluvil jste o kolapsu staroegyptského stá­tu. Jak může archeolog v nekropoli sledo­vat rozpad státu, který existoval před tisí­covkami let?

Vidíme, jak si několik mocných rodin uzurpovalo stále větší moc na úkor centrální administrativy. Základním pravidlem pro přenos moci se stal princip dědičnosti. Rychlým tempem se zvyšovaly mandatorní výdaje staroegyptského státu. Tyto fe­nomény, dobře známé také ze současnosti, i v té době zvyšovaly pnutí ve společnosti. Tato fakta jsme vyčetli z nálezů v hrob­kách, které nám ukazují časovou posloup­nost kolapsu. Sledujeme kupříkladu, jak zde pohřbení hodnostáři získávali stále větší vliv. Jak nabývali ekonomické moci, jak rostlo jejich vlastnictví. Což ve výzdobě hrobek demonstrovali odpovídajícími mo­tivy i honosností. Víme také, že tito mocní byli stále nezávislejší na faraónovi.

V okolí Šepseskafanchovy hrobky jste již loni nalezli pohřební místo princezny Še­retnebtej. Co to znamená pro popis kolap­su, o němž jste mluvil?

Faraón stál v námi zkoumané době před zásadní otázkou: jak zajistit loajalitu poddaných, jmenovitě pak na něm stále nezávislejších i bohatších rodin. Jednou z věcí, na které přišel, je provdávat vlastní dcery za příslušníky takových rodin. Což je rovněž případ klanu vysokých lékařů, písařů. Viděno současnýma očima, dali by se označit za ministry či jejich náměst­ky. Byli tak silní, že je panovník uznal za hodné, aby za ně provdal dceru královské­ho rodu. Faraón takto vytvářel pokrevní aliance, které měly za úkol především za­jistit loajalitu k němu coby panovníkovi. Takový postup lze označit za obvyklý v ča­sech krize.

Čím přispěli k úpadku sami lidé a jakou roli sehrály na člověku nezávislé faktory?

Každá společnost jednou zkolabuje, projde obdobím transformace. V tomto ob­dobí přestávají fungovat struktury, které společnost předtím vynesly na vrchol. Prostě se přežijí. A nové struktury zatím ještě nejsou vytvořeny. Takovému stadiu říkáme kolaps. Dochází k drastickému poklesu životní úrovně. A přestává exis­tovat stát, který - ať si o něm myslíme co­koli - dokáže tlumit negativní jevy, třeba povodně či neúrodu. Pokud ovšem tento stát funguje správně. Dnes slýcháme, že státu není třeba. Ale kdo by pomohl po­stiženým regionům? Ale ještě k vaší otáz­ce: v zásadě platí, že příčiny kolapsu jsou vždy vnitřní. A ty faktory, které obvykle vynesou společnost na vrchol, posléze navodí její úpadek. V námi zkoumaném období se stalo i to, co známe ze součas­nosti: tyto krizové, vnitřní, společenské faktory umocnila vnější událost – tehdy zásadní klimatická změna, která nastala ve 23. století před Kristem.

Co doporučit moderním společnostem? Jaké ponaučení?

Z pohledu archeologa, historika lidských společností za těch několik tisíc let, co na této planetě existují komplexní spo­lečnosti, zjistíme jedno železné pravidlo, a sice to, že kolaps či transformace spo­lečností jsou nevyhnutelné. Je to součást vývoje, stejně jako vzestup. Pádu se nedá vyhnout. Jediná věc, co se s tím dá z dlou­hodobého hlediska udělat, je dbát na to, aby státy, civilizace, ba i jejich regiony byly do jisté míry soběstačné - potravino­vě, ekonomicky. Takto nadané autonomní oblasti jsou pak schopny přežít i zásadní nepříznivé události. Krátkodobě může být taková soběstačnost ekonomicky nevýhodná, proto ji budou mnozí na­padat. V dlouhodobé perspektivě jde ale o princip, který může příslušnou společ­nost v případě krize, nárazu stabilizovat. Druhá věc spojená s touto autonomií je vysoká úroveň vzdělání. Tím myslím veškeré: kvalitní prací řemeslníků počí­naje, jaderným inženýrstvím konče. Čím je společnost vzdělanější, kvalitnější, tím větší má šanci ztlumit náraz krize. Té se nikdy nevyhneme, ale můžeme se na ni připravit. A tedy ji i zmírnit.

Co česká společnost? Je připravena?

Jako občan jsem-mírně řečeno - frustro­ván. A to se ve svém vyjádření krotím. Naše, česká společnost nedělá vůbec nic ani v jednom z těchto ohledů. Ba co více, myslím si, že je to přímo katastrofa.

A jak velký či lidnatý tedy má být z pohle­du Evropy takový soběstačný celek? Stát? Evropská unie?

Na to existuje řada pohledů. Začněme třeba na úrovni českého státu a dojděme k Evropské unii. Nicméně, ode dneška za dvacet let bude Evropa muset čelit obrovským migračním vlnám z jihový­chodu, a to v důsledku“globální klima­tické změny. Na Blízkém východě prostě dochází voda: klesají srážky, snižuje se hladina podzemní vody. Mimochodem, toto byla jedna z hlavních příčin arab­ského jara, totiž neustálé zhoršování klimatického rámce.

Podle vás k revoltě Araby nevedly politické důvody, touha po svobodě?

Ne. Politické tenze jsou až důsledkem. Hlubokou příčinou tohoto pohybu je envi­ronmentální krize.

Co nepříznivý demografický vývoj a z toho vyplývající nezaměstnanost?

Samozřejmě též. Když se zvyšuje počet obyvatel a zároveň klesají zdroje, ocitne se každý lídr v sotva řešitelné situaci. Musíte zkrátka - natvrdo řečeno - „outsourcovat“ část lidí. Kromě hrozby velkých migrací, které nikdo neřeší, jsme svědky velkých klimatických výkyvů. Mezi roky 2010 a 2011 se zvýšila cena pšenice dvojnásob­ně, takové skoky budeme asi zažívat stále častěji. Ptám se moudrých hlav, které se nyní snaží omezit vliv státu: jaké struktu­ry, jaký organismus nám umožní přestát tyto jednorázové krizové okamžiky?

Takže podobné symptomy rozkladu, kte­ré pohřbily egyptskou Starou říši, vidíte i v současné společnosti?

Je to identické. Tehdy se rozpadal stát.

Pro představu: jak byla Stará říše na sklonku své éry velká? Kolik měla obyvatel?

Žil v ní zhruba milion lidí. Na délku měla více než tisíc kilometrů, na šířku několik de­sítek až několik stovek, záleží na období...

Ve svých nejlepších dobách byl stát centra­lizován a fungoval.

No ano.

... a v těch nejhorších?

Tento stát se rozpadl na údělná knížectví, která mezi sebou bojovala o politickou i ekonomickou dominanci. Válčila o pří­rodní zdroje. Snížila se životní úroveň, nastaly hladomory, stát si nebyl schopen vynutit fungování právního systému.

Jaké bylo tehdy postavení jednotlivce?

Coby zemědělec jste pracoval sedm dní v týdnu, abyste se uživil. Pokud jste se na­rodil do nejvyšších pěti procent, váš život byl zcela jiný. Ve škole, kam jste chodil, jste se naučil číst, psát a počítat. Mohl jste si užívat jistého blahobytu. To se ale opravdu týkalo jen oněch pěti procent.

Mířím k tomu, zda přece jen lze srovnávat tehdejší a současnou společnost. Dnešní státy tvoří, přinejmenším na Západě, obča­né s mnoha právy i možnostmi...

V tomto ohledu stát vypadal zcela jinak, samozřejmě. S tím, že možná fungoval lépe, neboť tehdy se k řízení státu vyjadřo­vala jen kvalifikovaná menšina. Nicméně jakkoli tehdy stát fungoval jinak, krizové projevy byly stejné.

* * *

MIROSLAV BÁRTA

Vystudoval egyptologii • a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Věnuje se archeologii a historii třetího a druhého tisíciletí před Kristem a vývojem a kolapsem komplexních společností. Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od roku 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí, provedené v letech 2002 až 2003, od roku 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od roku 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír.

PÁTEK LIDOVÉ NOVINY, Pavel Novotný

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.29 (7 Votes)
Share

Komentáře   

+3 #1 Jira 2014-01-26 16:33
Výborný rozhovor.
...Každá společnost jednou zkolabuje, projde obdobím transformace. V tomto období přestávají fungovat struktury, které společnost předtím vynesly na vrchol. Prostě se přežijí. A nové struktury zatím ještě nejsou vytvořeny.

Takovému stadiu říkáme kolaps. Dochází k drastickému poklesu životní úrovně. A přestává exis­tovat stát.
Potřebujeme na tyto budoucí kolapsy co nejvíce vzdělaných lidí...

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)