Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Neměl by veteránský odbor Ministerstva obrany ČR vyžádat podklady ze SNB = ABS ČR a USTR a revokovat své rozhodnutí o ocenění? Vědí vůbec úřady o této chybě? Má se o ní v tichosti pomlčet anebo se nemá riskovat budoucí ostuda, až to začnou napadat sami politici v médiích? A jak se k tomu postaví bezúhonní členové odporu a odboje proti komunistické diktatuře? Přivítáme názory a odpovědi.

Vladimír Hučín je od nyní protikomunistický odbojář a válečný veterán studené války. V roce 1973 pomocí balónů v Přerově rozhazoval protikomunistické letáky, pomocí amatérské výbušniny vyhodil do povětří rudé symboly totality jako nástěnky milicí a transparenty. Také navedl roku 1983 kamaráda Brázdu a ten nechal vybuchnout nálož pod vraty agenta Mikeše. Měli odvahu, je to skutečně svého druhu odboj. Odbojářů 3. odboje máme bohužel málo, pouze několik stovek.

Pan Hučín však hrál tuto nebezpečnou hru na obě strany. Možná proto, aby měl polehčující okolnost, až na něj přijdou, to ví jen on sám. Ve svých knihách to nevysvětlil. A tak byl zároveň spolupracovníkem SNB Přerov. V letech 1972 až 1973 spolupracoval nejdříve v boxovém klubu a poté v policejní práci s tzv. vyhledavatelem Veřejné Bezpečnosti SNB poručíkem Hynkem Vykoukalem. Tedy s policejním vyšetřovatelem. Ten bylo jeho řídícím orgánem. Hučína roku 1972 oslovil s nabídkou tajné spolupráce a Hučín souhlasil. Dokládá to nalezený archívní protokol z ABS ČR.

Poté už Vladimír Hučín jenom jezdil s poručíkem Vykoukalem autem po Přerově a ukazoval mu na byty, adresy a jména, kde bydleli držitelé nezákonných zbraní. Vlastně to probíhalo podle stejného vzorce, jako když přesně o 30 let dříve komunistický udavač Julius Fučík jezdil po celé Praze v autě gestapáka Bohma a ukazoval mu byty, adresy a jména nelegálně ozbrojených antinacistů, kteří pak končili za porušení protektorátních okupačních zákonů v nacistických lágrech.

Charakter spolupráce Hučína s SNB

Spolupráce dosáhla stejné míry jako to chodilo u Pomocné stráže VB. Hučín s esenbákem chodil do těch bytů, kam šel esenbák odebírat pachatelům nezákonně držené zbraně a zahajovat s nimi trestní úkony. Většinou stál ale před bytem a nejspíše hlídal, aby nikdo nemohl dovnitř. Jako pomocník VB takto udal z nezákonného držení konkrétních zbraní asi 10 občanů Přerova, neboť celkový počet zadržených zbraní na konci spolupráce byl kolem 10 kusů. Přesné číslo by se zjistilo v archívu Okresního soudu Přerov podle spisů s paragrafem § 185 a v archívu Okresního státního zastupitelství Přerov.

To vše činil v době 4 roky po potlačení rodící se demokracie pražského jara 1968 sovětskými tanky a v době brutální Husákovy a Brežněvovy normalizace, kdy byl diktátorskými zákony pronásledován každý, kdo měl zbraň a mohl tedy být kontrarevolucionář, kdo se dříve postavil proti okupantům Rusům, kdo neodvolal nesouhlas s okupací naší země po roce 1968.

Agent StB Karel Zejda

Podobně pracoval pro bezpečnostní složky i Hučínův celoživotní přítel Karel Zejda, který byl placeným spolupracovníkem StB Přerov 40 let a scházel se s ní v konspiračním bytě na Wurmově ulici v Přerově. Podle zachovaného svazku zde za peníze udával disidenty a přerovské signatáře petice Několik vět a tím je posílal do kriminálů. Podle V. Hučína byl Zejda do StB pouze nasazen samotným Hučínem. To by však musel být nasazen ještě před Hučínovým narozením před rokem 1952. Nasazen byl asi tak, že udaní disidenti končili u výslechu a v komunistických lágrech. Po roce 1989 agent Zejda přeběhl k antikomunistům, což je dobře, ale není známo, zda svého udávání někdy litoval a zda se svým obětem někdy omluvil. Spíše ne, neboť podal před časem žalobu, že agentem StB nikdy nebyl. Což i přes urputné Hučínovo svědectví a předkládání fantastických bajek a konspiračních teorií o dublovaném agentovi samozřejmě prohrál. Za odměnu věnoval před smrtí V. Hučínovi fabriku na kufry Kazeto.

Tresty za nedovolené ozbrojování

Za trestný čin nedovolené ozbrojování byli Hučínem odhalení pachatelé obviněni vyšetřovatelem Okresní správy SNB Přerov, poté prokurátorem Okresní prokuratury Přerov obžalováni a nakonec Okresním soudem v Přerově odsouzeni k přísným trestům. Tehdejší Trestní zákoník č. 140/1961 Sb. ukládal za trestný čin Nedovolené ozbrojování dle § 185 trest až 3 roky vězení. Pokud některý z obviněných měl z dřívějška už nějaký politický nebo trestní problém, tak zásluhou Vladimíra Hučína jako spolupracovníka SNB putoval zcela jistě do kriminálu a přišel o práci a studia dětí. Tehdejší zákon s výměrou trestu je zde:

www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/usmrceni-hranice/dokumenty/zakon140-1961.pdf

Následky celého zátahu na oběti.

Následky této dlouhodobé spolupráce Vladimíra Hučína s SNB byly pro odsouzené tedy značné. Výslechy, soudy, vězení, karérní pády. Hučínovy protikomunistické letáky a výbuchy transparentů jsou rozhodně pozitivní odbojové skutky. Nejsou však zjevně převyšující svojí intenzitou spolupráci s bezpečnostními složkami. Proto tuto spolupráci s SNB nelze podle zákona pominout jako nevýznamnou a nepřihlížet k ní. Morální bezúhonnost je přísnou podmínkou pro uznání odboje.

To říká Zákon o protikomunistickém odboji č. 262/2011 Sb. v § 4 odst. 1b a odst. 4. Tuto podmínku bezúhonnosti odbojáře Vladimír Hučín nesplňuje a ocenění tak obdržel protiprávně. Nenáleží mu. Ač některé odbojové skutky vykonal.

www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-262

§ 4

Překážky přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu

(1) Za účastníka odboje a odporu proti komunismu se nepovažuje občan, který v době nesvobody

b) byl evidován v materiálech bezpečnostních složek jako jejich spolupracovník... ...anebo jinak obdobně spolupracoval s bezpečnostními složkami...

Kvůli této spolupráci s SNB není splněna u Vladimíra Hučína jedna z podmínek ocenění 3. odboje a uznání válečného veterána. Přesto tato ocenění Vladimír Hučín zřejmě nedopatřením nebo nedbalostí obdržel. Zdá se, že kolaboraci Hučína s SNB uloženou v archívu ABS ČR vyhodnotili jako zjevně menšího rozsahu než odboj a tak se rozhodli mu tuto zákonnou podmínku odboje prominout.

Pokud ano, tak si ale velmi nesprávně vyložili § 4 odst. 3 "Občanu uvedenému v odstavci 1 (pozn.: kolaboranti s bezpečností a jinými složkami režimu) se přizná postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu, pokud jeho účast na odboji a odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci."

Hučínův odboj určitě spolupráci s bezpečnostními složkami nepřevyšuje zjevně.

Kde se stala chyba? Jak by se měla napravit?

Neměl by veteránský odbor Ministerstva obrany ČR vyžádat podklady ze SNB = ABS ČR a USTR a revokovat své rozhodnutí o ocenění? Vědí vůbec úřady o této chybě? Má se o ní v tichosti pomlčet anebo se nemá riskovat budoucí ostuda, až to začnou napadat sami politici v médiích? A jak se k tomu postaví bezúhonní členové odporu a odboje proti komunistické diktatuře? Přivítáme názory a odpovědi.

A co na to samotný pan Hučín?

Už tři roky k tomuto nálezu z Archívu bezpečnostních složek ČR mlčí. Odpovídají za něj občas i dost agresivními výpady pouze jeho pomocníci. Přesto jednou tuto spolupráci Hučín přiznal na svém webu, ovšem s tím, že udával jenom příslušníky Lidových Milic z nelegálního držení zbraní včetně samopalů, s nimiž stříleli na historickou sochu za městem.

Na žádost okolí, aby tedy uvedl jejich jména a adresy, což by ho od kolaborace s komunistickými represivními složkami zcela očistilo, neboť udávat bolševiky bylo správné, toto však už 3. rok odmítá zveřejnit. A tak vznikl všeobecný názor, že pan Hučín ta jména nechce a nemůže zveřejnit. A že nešlo o milicionáře, nýbrž o běžné občany města Přerov. Pravda by ho tak nejspíše stála veškerou věrohodnost.

Záhada Hučínova údajného "objevení nelegálních zbraní"

Nezodpovězenou otázkou také je, odkud mohl vědět pan Hučín, že nějakých asi 10 milicionářů drží u sebe nějaké nelegální zbraně, když všichni měli samozřejmě legální zbraně. Byla to ozbrojená vojenská složka režimu a ta nepotřebovala pro legální držení zbraně zbrojní pas. Pan Hučín měl snad mezi nimi svého agenta, který všechny tuto milicionáře dlouhodobě zpovídal, až zjistil přesně, které zbraně mají legálně a které nelegálně pořízené asi z nějaké krádeže, aniž by si toho milicionáři všimli? To jistě ne. Jak to tedy on antikomunista mohl o těch milicionářích vědět? I na tuto velmi podivnou věc dluží odpověď. Nejde nakonec jen o bájný a bajkový výmysl, když pan Hučín je přeci jenom znám jako vypravěč pouťových bajek o svém životě, jak mnoho jeho bývalých přátel potvrzuje?

Ještě k motivacím poručíka Vykoukala

Nemohl ve svém výslechu záměrně Hučínovi pomáhat před režimem tím, že ho u výslechu na StB účelově vykreslil jako spolupracovníka SNB? Logiku by to mělo. Z kamarádství by mu mohl pomoct. Ale tato teorie padá s tím, že samotný pan Hučín předmětnou spolupráci nepopírá. Navíc por. Vykoukal vypovídá ve výslechu i velmi kritické pasáže o neustálých hrátkách pana Hučína s výbušninami a o nepřátelství celé rodiny Hučínových k socialismu. Tedy i matky, členky KSČ.

Co je nezbytné pro poznání historické pravdy

Takže asi opravdu už zbývá jenom jediné. Uvést těch 10 jmen a adres, které se svým řídícím orgánem v letech 1972 a 1973 společně navštívili Hučín a SNB během těchto přerovských raziích na přátele či nepřátele státu. Případně navštívit výše jmenované archívy. A jednou se možná objasní i teroristické výbuchy v Přerově a Olomouci v 90. letech, z nichž Hučína tehdy vinila ne zrovna věrohodná BIS. Bylo by asi pro všechny lepší, kdyby jejich autorem nebyl. Dosavadní ostuda už je beztak nemalým balvanem antikomunistů.

http://vladimirhucin.blog.cz/ - založen 2.10.2014

* * *

P.S.

Pozoruhodná ztráta paměti Šinágla a spol. – 27.2.2014

Na mých 20 otázek pan Hučín neodpověděl ani po 3 letech?! Podivný "zpravodajec", který má problémy s fakty, ne s báchorkami a podlými pomluvami.

Jan Šinágl, 13.10.2014

* * *

Vladimír Hučín vlastní po estébákovi 50% přerovské firmy KAZETO – jeho vklad 10.633.000,-Kč

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)