mimochodem, Vaše příjmení se vyskytuje i v naší obci jako "Schinagl". Ale to není podstatné. Asi před rokem jsem na internetu narazil na píseň, která je v České republice zřejmě velmi populární. "Na Staré Mohelně" má velmi chytlavou a příjemnou melodii. Můj vlastní pátrání v této souvislosti ukázalo, že v českém pohraničí existuje pouze jedna vesnice nebo místo s tímto názvem. Obec Altmugl leží na bavorské straně asi 1 km od hranic a asi 3 km západně od Dillenbergu (česky Dylen) a 2 km severně od bývalé obce Neumugl. Ležela přímo na hranicích, a proto byla po válce zničen, když byli obyvatelé vyhnáni.
Neumugl byl mimochodem vzdálen jen 1,5 km od našeho lesa, který byl zase 4 km od našeho statku a domu. Proto bylo až do zničení Neumuglu stálou praxí mého dědečka, že když měl práci v lese, šel do Neumuglu do hostince na oběd a cestou zpět si vzal s sebou český tabák, protože byl levnější a lepší. Se sázením a řezáním dřeva nám opět pomohli zemědělci z Neumuglu.
Ale to, že tak krásná a teskná melodie s textem o vojenské službě může být použita A TAK LÍBIVÁ v kontextu pohraniční služby - to mě velmi irituje. Během pohraniční služby bohužel nebyla bráněna suverenita České republiky, ale především Češi, ale také polští a východoněmečtí občané, kterým bylo zabráněno v útěku na svobodu a podle mých informací bylo zastřeleno více než 300 osob.
Bohužel se mi nepodařilo najít fotografii Neumuglu z doby, kdy ještě existoval, pouze současný stav divočiny. Našel jsem však fotografii Ulrichsgrünu, další vesnice na severu.
Moje rodina byla vždy na "bavorské straně" Egerlandu (Chebska). Pro mě je to "jen" ztráta sousedství, a protože jsem se historií intenzivně zabýval, cítím především lítost.
Ale jak se bude na zásadní skutečnost zničených vesnic a kultury vzpomínat za 100 nebo 200 let?
V bezprostřední blízkosti mé rodné obce bylo ve středověku husity zničeno několik vesnic. S touto úrovní informací v 70. letech 20. století nebyly mé první myšlenky na "Česko" příjemné, ale asociovaly mi násilí a destrukci - obávám se, že jsem v tom nebyl sám.
Pozdrav
Herbert Kraus
***
Read more...