Představa, že státní instituce spolupracovaly do té míry, že výsledkem bylo možná účelové obvinění společnosti Energoaqua, je v právním státě naprosto děsivá.
***
Za pár týdnů (20. září 2023) uplynou tři roky od ekologické havárie na řece Bečvě, při které uhynulo minimálně 40 tun ryb na zhruba 40 kilometrech toku. Dosud nebyl usvědčen a možná ani odhalen pravý viník katastrofy. Orgány činné v trestním řízení s pomocí státního aparátu ale dokázaly posadit na lavici obžalovaných rožnovskou společnost Energoaqua a jejího jednatele Ing. Oldřicha Havelku. Veřejnost měla být uklidněna a „viník“ po zásluze potrestán. Právní stát měl občanům potvrdit svou spolehlivost, rovnost všech před zákonem a vymahatelnost práva. Zde úvodní idylka končí.
Kauzu od počátku provázel velký zájem veřejnosti, který hned ze startu umocňovala různá vyjádření institucí, zprávy z médií a komentáře politiků. Bylo před krajskými volbami. Rétorická cvičení ze stran ČIŽP, ministerstva životního prostředí, úřadů a policie vcelku zdárně rozmělňovala pochyby větší části veřejnosti o bezchybném průběhu vyšetřování a „hra o čas“ (česká klasika ve stylu čím déle, tím lépe) nesla ovoce.
Přesto skupinka „kverulantů“, která se nesmířila s oficiálními závěry úřadů, občas na stůl položila fakt, který pochyby o průběhu vyšetřování a postupu institucí potvrzoval. (investigativní reportáže novinářů Deníků Referendum, „čichací a slaný“ pokus prof. Jakuba Hrušky) Při nazírání optikou současnosti lze konstatovat, že téma Bečva bylo do jisté míry zneužito v politickém boji před parlamentními volbami v roce 2021, byla dokonce zřízena Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky - Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Jak bylo zmíněno, do dnešního dne není znám viník, přestože na lavici obžalovaných sedí „sprostí podezřelí“ a od 30.1.2023 probíhá hlavní líčení u Okresního soudu ve Vsetíně. Pochybnosti doprovázející vyšetřování během hlavního líčení sílí. Zlomovým okamžikem měla být výpověď soudního znalce Ing. Jiřího Klicpery.
Stav soudních znalců v Čechách
Dne 9. října 2019 byl publikován ve Sbírce zákonů, a tudíž nabyl platnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který zrušil několikrát novelizovaný zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Neuvěřitelné tempo legislativní práce poslanců 30 let po „sametu“. Svou laxností a lhostejností tak zřejmě mají bývalí i někteří současní poslanci podíl na nynějším stavu a nepřímo i na excesech znalců. Případů, kdy znalci účelově tvarovali posudky je příliš mnoho, než aby se dalo hovořit o garantované kvalitě a výjimečných excesech jednotlivců. O problematice se hovořilo i na seminářích v Poslanecké sněmovně. Jasně se pak vyjádřil i Ústavní soud ve svém Nálezu III. ÚS 299/06 - …Vyvstanou-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, je orgán činný v trestním řízení povinen, v souladu se zásadou oficiality a zásadou vyhledávací (§ 2 odst. 4, 5 tr. ř.), pokusit se odstranit vzniklé pochybnosti obstaráním dalších důkazů. V případě závažných skutkových rozporů a pochybností o správnosti znaleckého posudku, které se nepodaří odstranit, musí soud postupovat podle pravidla in dubio pro reo a rozhodnout ve prospěch obviněného…
Vystoupení Ing. Jiřího Klicpery před Okresním soudem ve Vsetíně
Vystoupení znalce zabralo tři jednací dny, během kterých obhajoval svůj znalecký posudek a odpovídal na otázky soudu, žalobce a stran. Dne 16.8.2023 se jednání protáhlo až do 19:30 hodin. Těžko hledat podobný případ v novodobé historii justice po roce 1989. Zásadní je, že znalcovo vystoupení nejenže nepodpořilo obžalobu argumentačně, ale naopak vyvolalo důvodné pochybnosti o postupu orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování této ekologické havárie. Znalec nedokázal jasně a přesvědčivě odpovídat na dotazy obhajoby. Rozvláčně a neurčitě odpovídal i na otázky soudkyně. Jeho vystoupení lze popsat jako naprosto nepřesvědčivé a argumentačně prázdné. Označit jako příčinu havárie nedodržování předpisů bez přesného popisu konkrétního fyzikálního jevu nebo činnosti určité osoby vyžaduje patrně jistou úroveň vnitřního přesvědčení o vlastní neomylnosti a výjimečnosti. Zarážející byly rovněž znalcovy prvotní pochyby o rozsahu toxického účinku naměřených koncentrací kyanidů, které dle jeho sdělení rozptýlily s jistotou až digitální fotografie, které znalec obdržel se značným zpožděním, aniž by znal jejich přesný původ. Na digitálních fotografiích měla být červeně třešňová žábra uhynulých ryb – to byl dle znalce klíčový důkaz.
Svým nepřesvědčivým vystoupením Ing. Klicpera dal prostor úvahám o dalším možném důvodu svého angažmá v této kauze. Otázkou je, zda jeho důležitým úkolem nebylo pozdržet průběh vyšetřování tak, aby uplynula doba šesti měsíců, po kterou provozovatelé telekomunikačních služeb zálohují a uchovávají data o telekomunikačním provozu. V daném případě by se totiž policie při pečlivém šetření mohla zajímat o telekomunikační provoz ze dne 20.9.2020, kdy došlo v brzkých ranních hodinách k „provozní události“ ve společnosti DEZA a kterou společnost tajila až do 30.11.2020, kdy vyšla investigativní reportáž v Deníku Referendum - V den otravy Bečvy se v DEZE stala havárie.... Lze předpokládat, že „radiový klid“ v éteru rozhodně nepanoval a otázka spíše zní, jak vysoko až mobilní signál mířil. Dobu 6 měsíců Ing. Klicpera „splnil“, když svůj znalecký posudek předal policii na konci dubna 2021.
Zneužití trestního řízení?
Kauza Bečva ukázala ještě jeden aspekt. Hned druhý den 21.9.2020 policie oficiálně zahájila úkony trestního řízení. Následkem bylo, že veškeré státní instituce, které se podílely na objasňování příčin otravy, se odkazovaly na povinnost zachovávat mlčenlivost s ohledem na probíhající trestní řízení. Takto extenzívní výklad úřadů ztížil přístup veřejnosti k informacím a zahalil vyšetřování do mlhy. Laxní přístup policie k výslechům svědků, zejména rybářů, které policie začala vyslýchat po více než čtyřiceti dnech také nepůsobil důvěryhodně. Neprofesionálně působí skutečnost, že policie až dosud(!) neztotožnila (a proto ani nevyslechla) všechny rybáře, kteří v den otravy chytali ryby v úseku Bečvy, kde dle obžaloby měla již téct toxická látka. Podle sdělení krajského státního zástupce Mgr. Libora Skácela …počet doposud vyslechnutých rybářů v přípravném řízení byl dostačující k tomu, aby si orgány činné v trestním řízení mohly učinit dostatečný závěr o skutkovém ději v předmětné věci… Šetření bylo doprovázeno emotivními vyjádřeními tehdejšího policejního prezidenta Jana Švejdara a ministra vnitra Jana Hamáčka a statusy politiků na sociálních sítích. Stranou nezůstal ani samotný vyšetřovatel, který čile diskutoval na sociální síti Facebook a pak se dokonce sám z případu odvolal, než mu nadřízení vysvětlili, že to v dané situaci nelze, protože pak by se vyšetřování definitivně změnilo v bizarní frašku. Přes veškeré pochybnosti - Poraněná Bečva, Marek Petřivalský: DEZA: O stopových kyanidech..., A neutahuje se smyčka kolem areálu DEZA? – tak kauza skončila u soudu, který je zhruba v polovině.
Důvěru veřejnosti nevzbudil ani vsetínský okresní státní zástupce JUDr. Bareš svým vyjádřením, že šanci na odhalení viníka odhaduje tak 20:80. Posléze se z případu potichu vytratil a jeho role zůstala neobjasněná, na scénu vstoupil žalobce JUDr. Jiří Sachr. Ten u soudu působil spíš jako obhájce Ing. Jiřího Klicpery a sveřepě se snaží udržet verzi obžaloby, ve které je za viníka označená společnost Energoaqua a její jednatel Ing. Havelka.
Aktuálním se znovu stává dřívější vyjádření poslance Petra Gazdíka o možném zločinném spolčení. Představa, že státní instituce spolupracovaly do té míry, že výsledkem bylo možná účelové obvinění společnosti Energoaqua, je v právním státě naprosto děsivá. Takový stát jde totiž proti vlastním občanům, aniž by organizátoři domýšleli riziko a následky svého počínání.
Pavel Štěpán
(autor je nezávislý publicista)
***
PS
Tučně zvýrazněný text. JŠ
Read more...