Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

st úno 21 @10:00 - 04:00PM
Diskusní fórum: Beneš – zachránce, nebo zrádce národa?
čt úno 22 @08:30 -
OS Kolín: Šinágl a spol. obžalován
so úno 24 @12:30 - 10:30PM
Praha: DEN PRO UKRAJINU
út úno 27 @11:00 -
OS Ostrava: Jana Domanská
út bře 05 @08:00 -
OS Ostrava: Pokračování boje ing. Jana Karase

Nejnovější komentáře

  • 20.02.2024 18:53
    Die FAU hat 200 Ausnahmen für russische Oligarchen gewährt ...

    Read more...

     
  • 20.02.2024 18:33
    FAU udělil 200 výjimek ruským oligarchům a neobstavil jim ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 18:21
    Brusel - Evropská komise dnes schválila České republice dotace ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 17:11
    "Silní muži dělají dobré časy. Dobré časy dělají slabé muže.

    Read more...

     
  • 19.02.2024 16:20
    Příchod uprchlíků z Ukrajiny, kterých je v Česku zhruba ...

    Read more...

     
  • 19.02.2024 14:46
    Německé i britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Frydek Mistek padli 3.5.1945Frydek Mistek Vysetrovatele 1947Budoucnost začíná pravdou o minulosti. JŠ

***

Při pátrání po důležitých událostech v historii našeho města bývá často využívána  městská kronika. Je ale dobré vědět, že záznamy od r. 1938 nejsou zcela v pořádku. Například historik Mečislav Borák v roce 1996 upozornil, že z kroniky byl vyříznut list popisující události krátce po osvobození v květnu 1945 a nahrazen novým (viz detailní snímek). To znělo zajímavě a začal jsem pátrat, co vlastně bylo na zmizelých stránkách napsáno. Bylo to hledání jehly ne v kupce sena, ale v plné stodole. Prolistoval jsem tisíce a tisíce stran archivních materiálů, čas ubíhal a naděje se pomalu rozplývala. A pak jsem to našel.  

Nejprve si připomeňme, jak kronika Frýdku-Místku vznikla. Vlastně existují kroniky dvě

Kroniku města Frýdku začal psát učitel Karel Kalus, kterého městská rada jmenovala do funkce kronikáře 11. dubna 1920. Začal popisem převratu v roce 1918 a zakončil rokem 1932, kdy jej vystřídala knihovnice Dr. Bohumila Šretrová. Ta zaznamenala období let 1933 – 1937, zachovala však velmi stručný Kalusův styl,  kdy často  na popis událostí celého roku stačila jediná stránka. Tím kronika skončila, neboť nový knihovník a kronikář Stanislav Gawrecký nenapsal vůbec nic. U zrodu místecké kroniky stál profesor František Linhart, jmenovaný do funkce 8. února 1926. Zápisy jsou velmi podrobné a po jeho smrti 10. května 1937 v nich pokračoval Rudolf Veselý až do 31. ledna 1940. Německé úřady jmenovaly 14. února 1940 kronikářem bývalého řídícího učitele Aloise Spondera, který Veselého záznamy po 15. březnu 1939 vyřadil a nahradil je svým textem poplatným německému pohledu. Poslední zápisy pocházejí z roku 1942. Po osvobození byl Rudolf Veselý 4. prosince 1945 vrácen do funkce a začal do místecké kroniky zpětně dopisovat události od 15. března 1939.

Napsal jen dvě stránky a ta druhá končí uprostřed rozepsané věty

Jako by pisatele někdo popadl za límec a vyrazil s ním dveře. Rovněž chybí záznamy jeho nástupce Františka Kuby. Po únoru 1948 se už žádné záznamy nevedly a teprve v roce 1950 schválila rada MNV svého bývalého předsedu Emila Konvičku jako nového kronikáře. Ten rozepsanou místeckou kroniku odložil do archivu a navázal na frýdeckou, přejmenovanou na Kroniku Frýdku-Místku. Doplnil záznamy od roku 1938, přičemž využil pouze fragmenty zápisů svých předchůdců (proto se například hojně citované pasáže o obraně Čajánkových kasáren dosti míjejí s realitou). Vše ale podřídil třídnímu hledisku a vedoucí úloze KSČ.

Záznamy po roce 1950 byly kontrolovány stranickými orgány i komisemi MNV a podle toho také vypadají

Přesto však něco uniklo a bylo nutno provést radikální zásah. Vše začalo v roce 1958, kdy se na MNV ve Frýdku-Místku obrátil ing. Lubomír Videtič, bývalý velitel poválečné místecké rudé milice. V kronice mu vadil odstavec nazvaný „Počáteční těžkosti“ na str. 65, kde se o milici hovořilo kriticky a zejména jej rozlítila tato věta: „V domě čp. 16 v Místku obsadil se svou tlupou samozvanec Videtič několik místností, kde krutým způsobem vyslýchal některé nacisty“. Lubomír Videtič po válce vystudoval ČVUT v Praze a jako stranický funkcionář a důvěrník STB zastával vysoké funkce ve státní správě.

V roce 1958 pracoval na Ministerstvu všeobecného strojírenství a při stranické prověrce se o zápisu v místecké kronice dozvěděl

Ihned se obrátil na vedoucího tajemníka OV KSČ Rudolfa Svobodu a předsedu MNV Jana Pavelku s žádostí o nápravu. Svou stížnost šikovně vystavěl na tvrzení, že byl do funkce velitele řádně zvolen, milicionáři byli z řad poctivých dělníků a členů KSČ a označení tlupa uráží celou dělnickou třídu. Jako prvního komise vyslechla toho nejpovolanějšího, tehdejšího předsedu MNV dr. Rudolfa Jandu (viz příspěvek z 13.3.2023 o tzv. „šestnáctce“). Dobře si pamatoval, co se tehdy dělo a raději odmítl vypovídat. Nechtěl dopadnout jako Dr. Zdeněk Krůta, který se v roce 1947 jako předseda ONV komunistům postavil a po únoru 1948 byl odsouzen do vězení na 19 let.

Dalším předvolaným byl Jandův nástupce Emil Konvička. Ten byl jako člen KSČ v ožehavé situaci a prohlásil, že materiál pro kroniku začal shromažďovat až v roce 1950 a nepamatuje si, kdo byl autorem onoho textu. To komise potřebovala slyšet. Hlavními svědky se tím pádem stali například bývalý člen MNV Karel Sikora, pod kterého milice spadaly, dále bývalý velitel frýdecké milice Václav Mikloštík, nebo jeden z nejbrutálnějších gardistů Konstantin Koliba. Všichni potvrdili, že činnost milice byla v naprostém pořádku, nic špatného se nedělo a šestnáctka byla vlastně jakousi zotavovnou.

Nikdo se nezeptal, odkud se tedy vzala ta hromada mrtvol německých civilistů

Problematický odstavec Emil Konvička přepsal a v novém textu se dočteme, že milice vznikly na příkaz KSČ z poctivých dělníků a udržovaly pořádek ve městě. Klacky pod nohy jim házela buržoazie vedená reakcionářem Dr. Jandou, která se lstivě zmocnila vedoucích pozic ve městě a neustále milicionáře pomlouvala. Pak už stačilo původní list vyříznout a nahradit novým.

Nicméně o skutečném charakteru milicí existuje dostatek dokumentů a některá jména jejich nejhorších příslušníků byla již připomenuta. Dochovaly se osobní složky i dalších. Například Aloise Cigánka, který působil jako strážný internovaných Němců v období 4.5.1945 – 15.2.1946. Za okupace byl ovšem členem Národní obce fašistické a později jej vyšetřovali jako udavače gestapa. Nebo 16x soudně trestaného Jana Pohořelského, který v Protektorátu působil jako aktivní člen fašistické organizace Svaz českých válečníků. František Mazur byl zase členem organizace Zeleného hákového kříže. To byli podle Lubomíra Videtiče ti dobří a poctiví. Jak asi vypadali ti špatní?

 

Miloš Habrnal

24.11.2023   

***

Když tam před Úřadem vlády pan Gruntorád tak hladoví, mohu se snad i já, po vydatné snídaňové polívce, obrátit na několik zdejších adres, z nichž jako první nacházející se uvnitř místeckého Národního domu, abych jeho ředitelku takto pobídl ve věci veřejné popularizace tématu poválečných odsunů německého obyvatelstva z tehdejšího Frýdku i Místku, v nichž bylo pro tento účel tenkrát zřízeno dohromady 7 tak zvaných sběrných, čili koncentračních, táborů.

Co se v nich ze strany československé státní moci dělo, kolik z jejich klientů bylo zavražděno, kolik třeba desítek vězněných žen mnohokráte brutálně znásilněno, popřípadě, zejména v případech mužů, bestiálně mučeno, stálo by za zveřejnění přednáškovým cyklem či, alespoň, jednotlivou kurátorovanou výstavou.

Případní lektoři, Mgr. Polášek, zastupitel města, či Ing. Habrnál, amatérský archivní badatel, jsou pro takovýto účel znalostně vybaveni, jen je oslovit – stejně jako kurátorka Mgr. A. Šrubařová nebo k účelu vhodné místnosti. Včetně i 7 míst ve městě, jež by zájemci o téma mohli hromadně navštívit, dokonce i se souběžně poskytovaným odborným výkladem. Jako se už dělo v případě exkurze frýdeckomísteckých textilek, z nichž 2 sloužily i jako lágry, ač ve výkladu na místě mnou zde připomenuta genocidně zločinná praxe nebyla zmíněna.

Přeji vám tedy účelu co nejvšestrannější lví sílu a vaši imaginaci i paralelní let sokolí!

 

Bohuslav Lojkásek

24.11.2023

***

Původní zpráva: ________________________
Od: "Bohuslav.Lojkásek" <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.;
Komu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Datum: 21.11.2023 07:07
Předmět: Dotaz:
 

Vojtechovsky EZO NOVojtechovsky NODobrý den pane řediteli Adamče,

tážu se vás, poněvadž jsem nenašel mi v dostupných databázích, proč mi není k nalezení ve fondu policejních přihlášek identita Vladislav Vojtěchovský? Velitel frýdeckomísteckých revolučních gard, či čeho to. Neboť příslušníkem SNB nebyl.

Děkuji vám i tentokrát za odpověď, na kterou se velice těším.

Lojkásek.

***

První bitva II. světové války, dodnes neznámá většině obyvatelstva - zapomenutí hrdinové naší země

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře   

-1 #2 Jan Šinagl 2023-12-03 09:21
NBS !
Obyvatelé města Frýdku s Místkem jsou odjakživa vždycky ve všem dál.
SNB.
Sbor národní bezpečnosti – tady ovšem dodnes nepotrestaní zabijáci se sdružili pod čistě místní přesmyčkovou značkou, anagramovou zkratkou, slov Národní Bezpečnostní Středisko, popřípadě Sbor. A vůbec nejpřesněji: Stráž.
Pokud se nemýlím, město Místek bylo osvobozeno 3. května.
Stihlo-li vyřídit jen pouze místecké středisko NBS do 29. května 82 jednacích čísel, intenzita práce tu musela být opravdu náramná.
(Případní zájemci o ilustrace nechť se obrátí na ing. Habrnála, který mapuje okolnosti vraždy místeckého stavitele Čermáka, k níž došlo v téže době.)
Proto už jen dodám, že v letech 1945 a 1946 působilo na území dnešního města nejméně 7 sběrných, internačních či koncentračních táborů, popřípadě s nimi spjatých věznic a vyšetřoven, přičemž já odhaduji, že o pár čísel víc.
Veselé Vánoce!

facebook.com/.../....
0 #1 Jan Šinagl 2023-11-26 09:02
Pane Habrnále, velmi slušné, velmi -- ovšem s jednou chyběnkou: záběr/závěr vašeho příspěvku dokládá, že toto město žije v setrvalé lži. 34 roků bylo na to, aby se zmobilizovali pamětníci, zachránily do popelnic zahazované dokumenty. Aby se v místních školách vyučovala místní historie. Takové vykuchané město do budoucna chřadne, postrádaje z nedostatku paměti to základní: čest. A žádné volby tohleto nezmění. Místní bude i nadále nejvíce zajímat počet a velikost veřejných parkovišť -– namísto třeba toho, aby se zvedli a třeba hledali ve městě dům s podloubím a s tímto markantem napravo: tedy kamenicky vytvořené vrypy. Aby si vzpomenuli, co jim vyprávěli otcové a dědci. Pouhé prohlížení pohlednic totiž obor zvaný historie netvoří. Jejich komentování, jak děláte vy, však již ano. Zdar!

Iveta Rousová

facebook.com/.../....

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)