Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.02.2019 18:19
    Pane Šinágle, navazuji na Váš článek o sněmu ANO a o projev p.

    Read more...

     
  • 12.02.2019 05:38
    V mém případě, je anonymita nutností a místo extrémního ...

    Read more...

     
  • 12.02.2019 05:26
    Ať mi nikdo nevykládá, že tohle se mi jen zdá, že je to ...

    Read more...

     
  • 04.02.2019 04:37
    To co jste napsal o nemožnosti nás Čechů si řešit problémy ...

    Read more...

     
  • 02.02.2019 15:51
    Z mé zkušenosti na vojně: Náš tankový pluk již v r. 1977 ...

    Read more...

     
  • 02.02.2019 15:48
    "Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

YustitiaDne 28. září 2018 při bezohledné jízdě pod vlivem alkoholu a drog havaroval na dálnici D 11 v okrese Nymburk vnuk provozovatele Matějské pouti Jan Kočka mladší. Jeho vozidlo se srazilo s kamionem a oba řidiči při nehodě zemřeli. To je veřejně známo. Už méně je ale známo, že jednu takovou bezohlednou jízdu Jan Kočka mladší předvedl už v roce 2009 v Praze 5, kdy rovněž pod vlivem alkoholu ujížděl před policií a po zastavení se pokoušel policisty uplatit. A už vůbec asi veřejnosti neví, že tehdy jeho případ justice ututlala a vyvázl bez trestu. Kdo ví, kdyby nebyl jeho případ v roce 2009 ututlán, třeba mohl dneska žít? To už se ale nejspíš nedozvíme. Jeho jízda 28. září 2018 byla dlouhá, rychlá a také poslední.

Co se tenkrát v roce 2009 stalo?

Dne 13. června 2009 v půl třetí ráno se řítil Jan Kočka mladší v autě z centra Prahy ve směru na Prahu 5. Měl naspěch, a tak projížděl křižovatkami zásadně na červenou. Ujížděl totiž i s kamarády před hlídkou policie, která se ho pokoušela zastavit. A měl dobrý důvod ujíždět, protože už tenkrát ve svých 18 letech byl pod vlivem alkoholu. Na Plzeňské ulici v pražských Košířích vyběhl z vozidla a zkoušel se ukrýt v křoví, kde ho vzápětí našla hlídka policie. Jen tak se ale nevzdal a začal se před policisty ohánět známostí s Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem. Ti se prý postarají, aby z případu nic nebylo.

Aby lépe přesvědčil policisty, aby ho nechali být, nabídl jim jako úplatek peníze a k tomu (jak se píše v obžalobě) blíže nezjištěný počet volných vstupenek na Matějskou pouť. Policisty k ničemu nepřesvědčil, ani známá jména politiků na ně nezabrala a policisté naopak naměřili dechovou zkouškou Janu Kočkovi 1,62 promile alkoholu. Ještě ve vzorku krve odebraném mu v 5.10 hodin ráno bylo naměřeno 1,13 promile alkoholu.

Peníze ani volné vstupenky na Matějskou pouť nezabraly, a tak policejní komisař SKPV Policie ČR v Praze 5, Nádražní ulici dne 16. června 2009 zahájil trestní stíhání Jana Kočky pro trestné činy ohrožení pod vlivem návykové látky a podplácení. Za oba trestné činy mu podle trestního zákona  hrozil trest odnětí svobody až na pět let.

Usnesení policie o zahájení trestního stíhání Jana Kočky ze dne 13.6.2009

Obžaloba … a náhle se děj zamotává!

Dne 28. července 2009 podala obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Mgr. Hana Vrbová na Jana Kočku pro oba trestné činy obžalobu. Má spisovou značku 1 ZT 216/2009. Jen pro zajímavost: jeden z policistů jako svědek vypověděl, že se Jan Kočka při nabízení úplatku choval sebejistě a působil dojmem, že to takto neřeší poprvé (citováno z obžaloby).

Obžalobu dostal na stůl JUDr. Tome Frankič, zkušený, respektovaný a vážený trestní soudce a dlouholetý předseda Obvodního soudu pro Prahu 5. Profesionál s dlouholetou praxí, známý mezi odbornou právnickou veřejností svými přiléhavými názory, dobře odůvodněnými a také poměrně mírnými rozsudky, z nichž jen malá část byla rušena na základě odvolání. Spis s obžalobou dostává novou spisovou značku 1 T 19/2009.

Do té doby mělo trestní řízení docela standardní průběh. Zatím. Do děje však vstupuje advokát JUDr. Josef Lžičař (přezdívaný „Mefisto“) a děj se zamotává.

Obžaloba na Jana Kočku ze dne 28.7.2009

Advokát s prsty. Zn.: „dlouhé a ještě delší“

Ukázalo se, že advokát JUDr. Josef Lžičař má přezdívku „Mefisto“ zřejmě oprávněně, a že dokáže u soudu zařídit nevídané věci. Jako v justičním lunaparku. Kočkovi museli být nadšeni!

Soudce JUDr. Tome Frankič totiž trestní stíhání Jana Kočky za dva trestné činy spáchané bezprostředně po sobě (ohrožení pod vlivem návykové látky a podplácení) a ohrožené trestní sazbou až do pěti let odnětí svobody dne 21.srpna 2009 podmíněně zastavil a stanovil mu zkušební dobu na 18 měsíců. Odůvodnil to tím, že se Jan Kočka doznal, je dosud netrestaný, a proto by uložení jiného, nežli podmíněně odloženého trestu odnětí svobody stejně nepřipadalo v úvahu. To přesto, že připadalo v úvahu zejména uložení trestu zákazu činnosti – řízení motorových vozidel, což by z hlediska individuální prevence, tedy výchovného účinku na Jana Kočku byl trest pravděpodobně  nejúčinnější. Nestalo se tak a jeho případ byl jednoduše ututlán („zameten“).

Tomuto podmíněnému zastavení trestního stíhání Jana Kočky předcházela bezprecedentní událost, kdy dne 17. srpna 2009 se k soudci Obvodního soudu pro Prahu 5 dostavil bez nařízení jednání a bez předvolání obviněný Jan Kočka a jeho obhájce JUDr. Josef Lžičař, který požádal, zda by obviněný mohl být soudcem vyslechnut, což se vzápětí stalo. (Navíc podle osob zúčastněných na tomto úkonu se tak nestalo v trestní kanceláři, ale zřejmě na správě soudu – v kanceláři soudce a předsedy soudu, protože v protokolu uvedená zapisovatelka byla tehdejší ředitelka správy obvodního soudu.)

Čtyři dny po jeho výslechu a přiznání u soudce pak bylo trestní stíhání Jan Kočky 21. srpna 2009 podmíněně zastaveno. Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 nic proti soukromému jednání v kanceláři soudce nenamítala, protokol o něm jen založila do spisu a proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání stížnost nepodala. Usnesení o podmíněném zastavení  trestního stíhání tak záhy (1. září 2009) nabylo právní moci.

Nepředstavitelné se stalo skutečností! Stačí jít jenom tak okolo soudu, zajít za soudcem, i když nemáte předvolání a není nařízeno jednání, požádat  o sepsání protokolu, tvářit se lítostivě, posypat si popel na hlavu… a dobré zakončení případu je zaručeno!

Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání ze dne 21.8.2009

Se soudcem na čaji?

Trestní řád rozeznává vazební zasedání, hlavní líčení, veřejné zasedání, neveřejné zasedání, ale trestní řád vůbec nezná takový úkon, kdy se obviněný dostaví bez předvolání a bez nařízení jednání k soudci a žádá, aby byl vyslechnut v nepřítomnosti dalších stran trestního řízení (státního zástupce) – v čemž mu bylo vyhověno –, a je otázkou, do jaké míry je takový postup soudu a soudce slučitelný s ustanovením § 80 odst. 3 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, podle kterého při své rozhodovací činnosti je soudce povinen poskytnout každému účastníku řízení nebo straně soudního řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv; nesmí však od nich, s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat informace nebo s nimi jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv. Takto přitom postupoval zkušený, respektovaný a spravedlivý dlouholetý trestní soudce – profesionál. Má smysl se ptát, jak asi postupují soudci jiní, méně respektovaní a méně profesionální?

Může být jen pouhou náhodou, že se jedná o soudce, který je v současné době dalším ze členů odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze, jehož členem je JUDr. Ivan Elischer, trestně stíhaný za korupci v souvislosti se zmírňováním nebo zpřísňováním uložených trestů (podle toho, jestli obžalovaný, jehož případ rozhodoval, dal úplatek nebo nedal).

Toho samého vrchního soudu, jehož nový místopředseda JUDr. Jan Sváček v roce 2009 jako tehdejší předseda Městského soudu v Praze neoprávněně zasahoval do přestupkového řízení vedeného u Obvodního úřadu městské části Praha 2 proti obviněnému soudci JUDr. Janu Klášterkovi, ačkoliv nebyl jeho účastníkem, ovlivňoval postup správního orgánu, kterému dával nevyžádané rady a pokyny, jak by měl rozhodnout. Aby si pojistil, že dosáhne kýženého výsledku (tj. zastavení přestupkového řízení proti soudci, když už věc nebyla odložena, jak se vyjádřil), neponechal nic náhodě a korespondenci zasílal v kopii i představeným oprávněné úřední osoby – tehdejší starostce městské části a také vedoucí kanceláře tajemníka Obvodního úřadu městské části Praha 2.

„Partička je konečně pohromadě“, chtělo by se to možná lehce ironicky komentovat. Jenomže to vůbec není úsměvné. Ani trochu.

Protokol o výslechu Jana Kočky bez předvolání a mimo jednání soudu v kanceláři soudce ze dne 17.8.2009

JUDr. Jan Sváček – káže vodu, pije víno

Dne 18. ledna 2019 vyšel na Aktuálně.cz článek nazvaný „Ovlivňování soudu není jen současný problém. I na nás to zkoušeli, říkají soudci.“. V jeho textu se místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jan Sváček vyjádřil naprosto nekompromisně:

"Obecně se domnívám, že kontakt s účastníky nebo obžalovanými pokládám za vyloučený, protože je to v rozporu se zákonem o soudech a soudcích," zdůraznil soudce Sváček. Soudce se podle něj s účastníkem řízení nemá soukromě ani setkat. "Spatřoval bych v tom porušení povinnosti soudce, pokud by k něčemu takovému přistoupil. Zároveň říkám, že nepotřebujeme vydávat žádné instrukce nebo vnitřní pokyny, protože ten zákon platí pro všechny soudce," uvedl místopředseda vrchního soudu. Pokud se soudce s takovým člověkem setká a dotyčný na něj začne tlačit, měl by podle Sváčka setkání ihned ukončit a odejít. (…)

Celý článek ze dne 18.1.2019 na Aktuálně.cz:  Ovlivňování soudu není jen současný problém. I na nás to zkoušeli, říkají soudci

Škoda, že taková slova řekl místopředseda vrchního soudu, který má za sebou osobní zkušenost s ovlivňováním přestupkového řízení proti soudci JUDr. Janu Klášterkovi, jehož provinění proti soudcovské etice i slušnému chování napřed záměrně ututlal a potom ještě ovlivňoval rozhodování správního orgánu. Z úst JUDr. Jana Sváčka proto takové kategorické výroky znějí dost nepřesvědčivě. A jaký asi tak má JUDr. Jan Sváček názor na „soukromé posezení“ Jana Kočky a jeho obhájce bez předvolání a bez nařízení jednání v kanceláři soudce dne 17. srpna 2009?

Smrt mu sluší

Děj z roku 2009 pomalu spěje ke konci. Dne 13. července 2011 vydal soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 usnesení o tom, že Jan Kočka ml. se ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 17. ledna 2012. Od té chvíle se na Jana Kočku hledí jako na bezúhonného člověka, neboť tím nastaly účinky definitivního zastavení trestního stíhání.

Usnesení o osvědčení se Jana Kočky ve zkušební době ze dne 13.7.2011

Životní dráha Jana Kočky ml. však o devět a čtvrt roku později spěje ke konci také.

Povzbuzen tím, že justice jeho noční bezohlednou jízdu v červnu 2009 přes pražské křižovatky na červenou a pod vlivem alkoholu nijak nepotrestala (natož podplácení policistů), a že rodinný advokát JUDr. Josef Lžičař „rád všechno zařídí“, sedá Jan Kočka do svého terénního vozu 28. září 2018 znovu, jede bezohledně a rychle, a alkohol a drogy pro něj nepředstavují vůbec žádný problém, pro který by nesměl řídit. Nijak se nepoučil.

Podobným způsobem, také pod vlivem alkoholu a drog, zemřel ve svém terénním voze při srážce s autobusem dne 6. února 1998 v Dominikánské republice známý rakouský zpěvák Falco (občanským jménem Johann Hölzel). Jeho nekrolog tehdy vyšel v časopise Mladý svět a napsal ho Roman Lipčík. Měl název „Smrt mu sluší“. Podobnost čistě náhodná?

„Poslední prodloužená jízda…!“, vyvolávaly často tlampače na Matějské pouti, aby přilákaly zájemce o poslední volná místa na kolotočích. Tato jízda Jana Kočky skutečně poslední byla. Cestu mu k ní důsledně umetli: benevolentní rodina s pochopením pro jeho protiprávní činy a bezohlednost za volantem na silnici, rodinný advokát „co všechno zařídí“, vážený a zároveň vstřícný soudce s laskavým pochopením pro mladé delikventy „z lepších rodin“, a také obvodní státní zástupkyně, bez jejíhož mlčenlivého souhlasu by to určitě nešlo. Prostě: „justiční lunapark – račte vstoupit, otevřeno 24 hodin denně“ Justiční lunapark „U Kočků“ je ale také příběh o etice výkonu soudcovské funkce a o míře možného klientelismu v prostředí justice, a to na pozadí i jednoho „pod stůl zameteného“ trestního případu, který kdyby tehdy pod stůl „zameten“ nebyl, možná by dne 28. září 2018 na dálnici D 11 nemusely zbytečně vyhasnout dva lidské životy.

 

Spolek na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun

 

John Bok

předseda spolku

 

JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D.,

místopředseda spolku

 

Václav Peričevič

místopředseda spolku

22.1.2019

***

P.S.

Všichni ti, kdo se podíleli na tomto brachiálním znásilnění práva, nesou osobní odpovědnost za smrt obou lidí. Bohužel veřejnoprávní média nemají odvahu tuto zprávu zveřejnit. Nicméně stále více občanů tuší, resp. ví, že kdo má dost peněz, může si koupit právo uplácením policistů, státních zástupců a soudců. Občan může jen doufat, že jejich počet netvoří většinu.

V roce 30.výročí Listopadu 89 bychom už měli nastoupit na cestu, kterou si tehdy přála většina obyvatelstva. Bez nezávislé justice, policie, médií a občanské angažovanosti se situace nezmění!

 

Jan Šinágl, 22.1.2019

* * *

Pohřeb Jana Kočky (†28) nevydýchala matka jeho oběti (†28): Vzkaz pro Hůlku a Davida rve srdce!

Reforma justice vyžaduje reformu myšlení

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.00 (4 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)