Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 16.05.2022 18:32
    Zatímco Ukrajinci celému světu předvedli, že jsou hrdým a ...

    Read more...

     
  • 16.05.2022 18:31
    Putinův generál Beseda zašantročil 2 mld. USD na vítání ruských ...

    Read more...

     
  • 16.05.2022 16:48
    Ruský deník: Putin má prý smrtelnou chorobu, zdravotnictví ...

    Read more...

     
  • 16.05.2022 16:45
    „Když trpí civilní obyvatelstvo, není to válka, ale genocida.

    Read more...

     
  • 16.05.2022 16:44
    Ukrajinka: "Žili jsme si dobře – Rusové nás osvobodili od ...

    Read more...

     
  • 16.05.2022 16:41
    Ukrajinské sestřičce mina utrhla obě nohy, přesto si zatančila ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

NATO a Rusko 10.1.2022Telegin Stanislav

Změna v Rusku je možná ještě za Putinova života. Jeho popularita už klesla na 30%. Může být odstraněn (podobně jako skončil Jelzin), vlastními lidmi, poslán na svůj miliardový zámek, se zárukou bezpečnosti a materiálním zabezpečením. Bude to podmíněno masovými demonstracemi nespokojeného obyvatelstva Ruska. Bude to i nadějí pro Rusko, Evropu i svět. Už 40% mladých Rusů zvažuje emigraci. Za poslední roky opustily Rusko miliony jeho obyvatel. J.Š.

***

"SVR a GRU provádějí politické vraždy, verbují informátory a agenty a jsou z definice stoprocentně nepřátelské vůči NATO a EU," dodal diplomat.

***

Podplukovník s vazbami na Kreml, špion a specialista na Big Data - totožnost osmi Rusů, které NATO nedávno vyhostilo z Bruselu, napovídá, proč Moskva reagovala tak tvrdě a co její agenti dělali.

Osm lidí, které Rusko označilo za "diplomaty" na svém velvyslanectví při centrále NATO v Bruselu, byli ve skutečnosti "nedeklarovaní zpravodajští důstojníci", kteří prováděli "činnosti, jež nebyly v souladu s jejich akreditací", uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oznámení vyhoštění loni v říjnu. NATO je nikdy veřejně nejmenovalo, což znamenalo, že se mohli v tichosti vrátit domů a být vysláni na jiná místa mimo NATO pod diplomatickým krytím. Rusko však následně uzavřelo celé velvyslanectví NATO.

Jeho reakce byla vnímána jako pokus o znevážení západní aliance, a to i v době, kdy se Rusko a NATO připravují na jednání o ruské hrozbě nové války proti Ukrajině, která se uskuteční koncem tohoto týdne. Vysoké konexe některých z těch, které Stoltenberg poslal pryč, však naznačovaly, že kremelský záchvat vzteku mohl mít i osobní rozměr. Ukázali, jak důležitý je v očích Ruska hlavní stan NATO jako cíl. Jejich životopisy vrhly světlo na to, jaké lidi ruské špionážní služby vysílaly do Belgie, kde jsou cílem útoků i instituce EU a Belgie.

Vždy po levici

Podle informací získaných v rámci společného vyšetřování nevládní organizace Dossier Center se sídlem v Londýně a serveru EUobserver se jednalo o osm ruských diplomatů-špionů: Sergeje Česnkova, Olega Děmčína, Vasilije Epiškina, Dmitrije Filippenka, Igora Kovaljova, Naděždu Obuchovou, Alexandra Smuska a Stanislava Telegina. A právě Smuško měl přátele na vysokých místech.

Smushko, který je estonského původu, vystudoval fakultu cizích jazyků a zahraničních vojenských informací na Vojenské univerzitě ministerstva obrany (VUMO) v Moskvě, stal se podplukovníkem a zástupcem vedoucího katedry VUMO. V určitém období také nastoupil do ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Před příchodem do Bruselu pracoval jako osobní tlumočník ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, šéfa ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova a bývalého ruského ministra obrany Anatolije Serďukova při jednáních se zahraničními VIP po celém světě. Sám Šmuško v roce 2015 v rozhovoru pro ruskou televizní stanici Zvezda poznamenal, že si se Šojguem tyká. "V tomto druhu práce je nejdůležitější vzájemné porozumění," řekl Smuško.

"Se Sergejem Kužegetovičem [Šojguem] se pracuje snadněji. Vždycky sedím po jeho levici ... Často musíte překládat různá rčení a přísloví. Na to jsem vždy připraven, i když samozřejmě ne všechna ruská rčení se do angličtiny překládají snadno," dodal Smushko. Ještě osobnější je, že Smushkova manželka Nina opustila Belgii společně se svým manželem, přestože v Bruselu oficiálně nepracovala jako diplomatka a nebyla oficiálně vyhoštěna, její profil také vzbuzoval obavy.

Nina Smushko podobně vystudovala VUMO, získala vojenskou hodnost kapitána a pracovala také jako tlumočnice pro návštěvy vojenských důstojníků ve VUMO z Indonésie, Malajsie a Venezuely, kam Rusko vyváží zbraně.

"V Rusku, na rozdíl od západních služeb, se špionáž obvykle dědí v rodině," uvedl jeden z důstojníků kontrarozvědky NATO.

Mezitím byl Filippenok, kterého NATO formálně poslalo do pryč, možná vyslán do Bruselu, aby tam špehoval vlastní lidi Ruska, jak naznačovala jeho minulost. Rusko má na různých misích v Bruselu a v druhém největším belgickém městě Antverpách přibližně 200 diplomatů a konzulárních úředníků. Filippenok byl oficiálně nižším prvním tajemníkem na ruském velvyslanectví v NATO, jak uvádí jeho profil na Linkedin.com. Ve skutečnosti však byl do Belgie pravděpodobně vyslán, aby hledal zrádce ve vlastních řadách.

Lovec špionů?

Filippenok, který žil v ruském Petrohradě, byl podle ruských telefonních záznamů, které zkoumalo Dossier Center, členem jednotky 55297 ruské domácí špionážní služby FSB. Touto jednotkou je Ředitelství vojenské kontrarozvědky FSB pro Západní vojenský okruh. Filippenok se dříve zabýval  událostmi v bruselské bublině. V září 2018 se například zúčastnil konference o mírových misích EU, kterou pořádalo Centrum pro evropská politická studia, přední think-tank. V dubnu 2019 se přihlásil na konferenci o volbách v EU v Evropském parlamentu, kterou pořádala nevládní organizace Defend Democracy. Pokud však hledal ruské zrádce, pak někteří z jeho kolegů zřejmě hledali jiné druhy utajení. Epiškin, kterého NATO rovněž vyhostilo, se zase zřejmě zajímal o to, co Západ dělá v oblasti velkých dat.

Vystudoval jako poručík v záloze 609. oddělení Moskevského leteckého institutu (MAI), kde se vyučuje "aplikovaná informatika" - systémový software, počítačové komunikační systémy, aplikovaná matematika, umělá inteligence a zpracování velkých dat. V určitém okamžiku nastoupil do ruské zahraniční zpravodajské služby SVR. Také se stýkal na akcích v Bruselu, například na takzvaném semináři "Big Data Europe" v roce 2017, spolu s odborníky v oboru z EU, USA, Indie a Japonska, jak ukázaly veřejné záznamy.

Podobnou minulost měl i Chesnokov, další z osmi ruských špionů.

Před svým příchodem do Bruselu pracoval pro Antaris-TP, firmu napojenou na ruský stát, která prováděla vědecký výzkum a vytvářela databáze pro ruské ministerstvo obrany a FSB. VUMO a MAI, kde Smushkin a Epishkin studovali, jsou známá náborová centra ruských zpravodajských služeb. Stejně tak ale i Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), kde studovali Telegin a Děmkin, které NATO rovněž vyhostilo.

"Náboráři si zpravidla začínají studenty pozorně prohlížet už od prvního ročníku a blíže k obhajobě diplomu jsou kandidáti zváni k důvěrnému rozhovoru a jsou jim předkládány lákavé nabídky pracovat pro dobro vlasti," uvedl ruský zdroj.

Telegin následně pracoval pro finanční odbor ruského ministerstva zahraničí na zahraničních misích, ale podle daňového přiznání z roku 1999 dostával za svou práci oficiálně jen drobné.

"To je běžná praxe ve zpravodajských službách: jako byste pracovali v jedné organizaci, ale svůj [skutečný] plat dostáváte na vlastní účet v místě služby [pro zpravodajskou složku]," uvedl další ruský zdroj.

Telegin a Děmkin měli byty ve vládou postavených komplexech na prestižní moskevské Rubljovské magistrále a Mičurinském prospektu. Několik jejich sousedů byli rovněž důstojníci rozvědky nebo armády, vládní úředníci a zaměstnanci ruských státních bank, kteří byli vysláni na zahraniční ambasády nebo na zahraniční bankovní místa, zjistilo Centrum pro dokumentaci. Jestli však absolvování VUMO, MAI nebo MGIMO a byt v Rublevském nebo Mičurinském patřily k typickému profilu ruského špiona, jiné bylo méně snadné vytipovat. Například Kovaljov, kterého NATO rovněž vyhostilo, byl Moskvan, který před přechodem do autobazaru ruského ministerstva zahraničí pracoval v odborové organizaci pracovníků silniční dopravy.

Obuchovová, která před svým vyhoštěním pracovala jako "poradkyně" na ruském velvyslanectví NATO, se narodila v dělnické vesnici poblíž Noginsku ve středním Rusku. Podle zjištění Dossier Center začala v roce 2002 rozesílat reklamní katalogy pro kypersko-německou firmu Purchase at Home. Nastoupila na ruské ministerstvo zahraničí a později se stala atašé na ruském velvyslanectví v Ottawě. Před příchodem do Bruselu obdržela v roce 2006 od ruského prezidenta Vladimira Putina gong za "zásluhy při přípravě a konání setkání hlav států a vlád členských zemí G8 v Petrohradě".

Rozbití

V roce 2021 se jednalo o čtvrté kolo vyhoštění z NATO z poslední doby. Proces vylučování začal v roce 2009, kdy NATO vyhostilo Vasilije Čižova, syna tehdejšího a současného ruského velvyslance v EU Vladimira Čižova, a dalšího ruského "diplomata" Viktora Kočukova za špionáž. Pokračovalo to i v roce 2015, kdy v reakci na první ruskou invazi na Ukrajinu došlo k nezveřejněnému počtu vyhoštění - odhaduje se, že jich bylo 30 nebo více. Dalších sedm Rusů NATO vyhostilo v roce 2018 poté, co se Rusko pokusilo zavraždit jednoho ze svých bývalých špionů, Sergeje Skripala, pomocí chemické zbraně ve Spojeném království. Přes to všechno má prý ale Rusko v Belgii stále dost operativců.

Podle odhadů západních zpravodajských zdrojů byla nejméně polovina (asi 100) akreditovaných ruských diplomatů zpravodajskými důstojníky, zatímco dalších asi 100 ruských špionů pracovalo pod nediplomatickým krytím v belgických podnicích, think-tancích a nevládních organizacích. Ruští špioni spolupracovali s ruskými podnikateli a zločinci v Belgii, stejně jako s těmi občany EU, které Rusko naverbovalo, aby zradili své země.

Většina z osmi Rusů, které NATO vyhostilo v roce 2021, a těch, kteří stále zůstávají v Belgii, pocházela buď z GRU, nebo SVR.

GRU se zajímá především o vojenské a vojensko-technologické zpravodajství, zatímco SVR má tendenci pátrat po politických tajemstvích. GRU je považována za nebezpečnější, protože její agenti jsou vycvičeni jako vojáci a v Evropě prováděli atentáty a kybernetické útoky. SVR je však elitnější, její důstojníci jsou vzdělanější a procházejí delším výcvikem ve špionážním řemesle.

Vyloučení z NATO v roce 2021 bylo založeno na informacích, které sdílely kontrarozvědky západních států v rámci Společné zpravodajské a bezpečnostní divize NATO (JIS). NATO vytvořilo JIS v roce 2017 ve svém bruselském ústředí v reakci na stále nepřátelštější chování Ruska a Číny. Belgická domácí zpravodajská služba VSSE má podle dohod s orgány NATO a EU hlavní odpovědnost za vyhledávání zahraničních špionů na belgickém území. Podle zdrojů má však VSSE méně než 20 kontrarozvědčíků specializujících se na Rusko. Belgie a instituce EU mají v otázce ruské agrese mírnější zkušenosti než NATO. Belgie například v reakci na útok na Skripala vyhostila pouze jednoho údajného ruského špiona. Ale i krátký pohled na ruská velvyslanectví a konzuláty v Belgii, který provedlo centrum Dossier, dokázal identifikovat několik dalších ruských "diplomatů", kteří podali zprávy zpravodajským službám v Moskvě.

Instituce EU nikdy neprohlásily žádného ruského diplomata za personu non grata, uvedla zahraniční služba EU.

NATO, ruské ministerstvo zahraničí a VSSE se odmítly vyjádřit. Jeden z diplomatů EU, který hovořil anonymně, však vysvětlil, proč ruská špionáž v NATO a domovském městě EU představuje hrozbu.

"Mezi diplomatickým personálem západních zemí v centrech mezinárodní diplomacie může být i několik zástupců zpravodajských služeb," řekl serveru EUobserver. "Ale v ruských misích při NATO a EU je počet špionů provádějících agresivní zpravodajské operace nápadně vysoký," dodal. "A je třeba si uvědomit, že v ruské vojenské doktríně a strategii národní bezpečnosti Rusko označuje NATO za svého hlavního nepřítele," dodal.

"SVR a GRU provádějí politické vraždy, verbují informátory a agenty a jsou z definice stoprocentně nepřátelské vůči NATO a EU," dodal diplomat.

https://euobserver.com/world/154016

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře   

0 #1 Jan Šinagl 2022-01-18 18:01
„Jistě každý pochopí, že se nejedná u těchto "vyslanců" o šíření komunistické ideologie, ale o rozšiřování prostoru nomádskou mentalitou, která po tisíc let na nejvýchodnější Slovany, kteří se v oblasti dnešního Kyjeva a Moskvy začali usazovat a s nomády se mísit, stále působí. Dnešní establishment a vrchní velení armády mluví sice slovanskou řečí, ale chování získávat jakýmkoliv způsobem nový prostor, patří k nomádské, dobyvačné mentalitě, už tisíce let“. K. Mrzílek
***
P.S.
Rusko testuje zahraniční pracovníky na HIV a syfilis...

lidovky.cz/.../...

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)