Maria Arena a Alessandra Morettiová jsou uvedeny v zatykači na dalšího europoslance Andreu Cozzolina.
Belgické vyšetřování údajné korupce a kupování vlivu Katarem a Marokem v Evropském parlamentu se rozšířilo, vyplývá z mezinárodního zatykače, který získal server POLITICO. Podle zatykače na italského europoslance Andreu Cozzolina, který byl minulý týden zatčen kvůli obvinění z korupce, praní špinavých peněz a účasti ve zločinecké organizaci, jsou s vyšetřováním vedeným belgickými prokurátory spojeny europoslankyně Maria Arenaová a Alessandra Morettiová. Zatykač vydal 10. února belgický vyšetřující soudce Michel Claise.
Podle dokumentu byli Arena a Moretti členy "kvadrumvirátu" spolu s Cozzolinem a belgickým europoslancem Marcem Tarabellou, který byl rovněž zatčen minulý týden. Tato čtveřice podle zatykače plnila příkazy bývalého europoslance Piera Antonia Panzeriho, údajného vůdce sítě působící v Evropském parlamentu, který se s belgickými prokurátory dohodl na přiznání viny.
Skandál s kupováním vlivu otřásl hlavním městem EU poté, co belgické úřady v prosinci 2022 provedly razie v domech a kancelářích kvůli obvinění, že Katar a Maroko předávaly peníze a dary, aby si zajistily příznivé zacházení v Evropském parlamentu. V následujících měsících prošla tato instituce, která se často velkolepě vyjadřuje k otázkám právního státu a boje proti korupci, obdobím mravního testu, kdy se její vedoucí představitelé snažili distancovat od zapletených osob a zavést reformy.
Tato sága si posvítila zejména na vnitřní fungování frakce socialistů a demokratů (S&D), do níž zapletení poslanci Evropského parlamentu patřili. S&D vyloučila Tarabellu, Cozzolina a bývalou místopředsedkyni Parlamentu Evu Kailiovou a v lednu reagovala vlastním plánem protikorupčních opatření a transparentnosti.
Zatykač, který viděl server POLITICO, vrhá světlo na rozsah, v jakém korupční síť údajně pronikla do Evropského parlamentu.
V jednom z příkladů uvedených v zatykači měli Arena a Moretti jednat na základě Panzeriho pokynů během schůzky o možném usnesení Parlamentu o Kataru na konci roku 2021. Panzeri, který v té době již nebyl europoslancem a sám se schůze neúčastnil, dával pokyny svému bývalému asistentovi a snažil se ovlivnit případnou rezoluci.
Plán a totožnost členů takzvaného kvadrumvirátu byly podle zatykače odhaleny v textových zprávách, které Panzerimu zaslal jeho bývalý asistent Giuseppe Meroni, jenž v té době stále pracoval ve skupině S&D.
Panzeri minulý měsíc uzavřel s belgickými prokurátory dohodu o přiznání viny a výměně informací za nižší trest.
"Katar vyřešen," uvedl Meroni podle zatykače v jedné z textových zpráv svému bývalému šéfovi Panzerimu. Po schůzce Panzeri dostal informace o tom, co se dělo, od Areny i Francesca Giorgiho - dalšího ze svých bývalých asistentů, který v té době pracoval pro Cozzolina. Giorgi je partnerem Kailiho, vězněného bývalého místopředsedy Evropského parlamentu, a sám je nyní ve vězení.
"Mohu pouze říci, že se jednalo o zákonnou výměnu informací v rámci běžné parlamentní politické činnosti," uvedl Meroni v odpovědi na žádost o komentář, kterou si vyžádal server POLITICO.
Moretti, poslanec uvedený v zatykači, který viděl server POLITICO, obvinění popřel. "Nikdy jsem se ve své politické činnosti neřídil pokyny pana Panzeriho, žádné usnesení o prosinci 2021 nebylo projednáváno."
Na rozdíl od případů Cozzolina a Tarabelly nepožádaly úřady Evropský parlament o zrušení právní imunity Areny a Morettiho, což je krok nezbytný k jejich vyšetřování nebo obvinění. Arena se k tomu odmítl vyjádřit.
Arena čelila kontrole kvůli cestě do Dauhá v květnu 2022 poté, co včas neoznámila, že katarská vláda zaplatila její letenky a ubytování. Arena minulý měsíc odstoupila z funkce předsedkyně parlamentního podvýboru pro lidská práva, v níž vystřídala Panzeriho. Moretti mezitím 17. ledna letošního roku ohlásil dotovanou cestu do Kataru, která se uskutečnila v únoru 2020.
Maroko v pozadí skandálu se špionážním softwarem Pegasus
Zatykač rovněž upozorňuje na údajnou roli Maroka ve skandálu s nákupem vlivu.
Z dokumentu vyplývá, že v odposlechnutém rozhovoru Panzeri a Giorgi diskutovali o prosazování marockých zájmů tím, že by Cozzolino nebo Kaili byli zařazeni do zvláštního parlamentního výboru, který vyšetřuje používání špionážního softwaru Pegasus k nabourávání se do telefonů novinářů, aktivistů a politiků. Maroko podle obvinění v médiích možná použilo tento špionážní software k hackerskému útoku na španělskou vládu.
Cozzolino i Kaili se stali řádnými členy výboru, i když nyní o tyto funkce přišli.
Cozzolino, který opakovaně popřel jakékoliv pochybení, se k tomu odmítl vyjádřit.
Giorgiovi se také podařilo zabránit tomu, aby parlament vydal text, který byl pro Maroko nepříznivý, a podle zatykače o tom v květnu 2022 informoval Panzeriho.
V zatykači jsou jmenováni dva Maročané, kteří jsou považováni za klíčové pro údajně zkorumpovanou síť: špion Mohamed Belahrech s krycím jménem M118, který je evropským špionážním službám již nějakou dobu znám, a Abderrahim Atmoun, velvyslanec Rabatu ve Varšavě.
Podle zatykače Atmoun "hrál důležitou roli" při předávání hotovosti a předpokládá se, že "úzce spolupracoval" s marockými zpravodajskými službami a byl ve spojení s Belahrechem. Atmoun a Belahrech na několik žádostí o komentář nereagovali.
Spojení se Západní Saharou
Podle zatykače se Maroko rovněž pokoušelo ovlivnit postoj Evropského parlamentu ke kontroverzní otázce Západní Sahary. Toto sporné území je bývalou španělskou kolonií, na kterou si po desetiletí činí nárok jak Maroko, tak povstalecké hnutí za nezávislost.
Španělsko, které dlouho zůstávalo v probíhajícím konfliktu neutrální, loni změnilo svůj postoj a podpořilo plán Rabatu na omezenou autonomii Západní Sahary pod marockou svrchovaností. Tento krok následoval po roce rostoucího napětí mezi Madridem a Rabatem poté, co bylo jednomu z vůdců povstaleckého hnutí povoleno odcestovat na léčení do španělské nemocnice.
Podle belgického zatykače vydal Cozzolino v březnu 2022 na žádost Atmouna a Panzeriho prohlášení, v němž podpořil změnu postoje Španělska k Západní Sahaře.
Na tomto článku se podíleli Jacopo Barigazzi a Elisa Braunová.
***
EK zažalovala Česko kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů, žádá udělení pokuty
Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti dnes uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos. Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. ČRo, 16.3.2023
***
Qatargate, Panzeri obviňuje také poslankyni Forza Italia Laru Comiovou
JŠ
Read more...