Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 17.07.2019 23:40
    Tehdy za nácků se také obchodovalo s hnědou totalitou. Zvláště ...

    Read more...

     
  • 17.07.2019 18:32
    Vzpomeňme na zpěvačku a slavnou filmovou herečku MARLEN ...

    Read more...

     
  • 16.07.2019 08:38
    Mnozí ohnuli páteř, ale mnozí ji také dokázali narovnat.

    Read more...

     
  • 15.07.2019 09:18
    Tomáš Pecina: Karel Gott byl po celá 70. léta symbolem ...

    Read more...

     
  • 08.07.2019 10:58
    V jednotě proti Babišovi jako za komunistů! Ten člověk musí být ...

    Read more...

     
  • 08.07.2019 09:06
    Na tom přece nemůže být nic až tak složitého, chce to udělat ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Vysehrad 2 Caslavska foto oltar 300817„Mužům nad padesát obvykle už tak nefandím. Ale udělala jsem výjimku.“

Věra Čáslavská je nejúspěšnější česká olympionička, dlouholetá spolupracovnice prezidenta Václava Havla i členka Českého a Mezinárodního olympijského výboru. Ačkoliv sama říká, že se z Andreje Babiše nijak nerozplývá, při rozhovoru je jasné, že její sympatie si získal. Proč se rozhodla mu fandit a jak podle ní usměrňují jeho kroky andělé strážní?

Vzpomenete si ještě na svoje první setkání s Andrejem Babišem?

Ale bude to trochu delší povídání! Bylo to v době, kdy se chystala přímá volba prezidenta. Fandila jsem panu Schwarzenbergovi. Stejně jako pan Babiš, tak i on má rád svou zemi a rozhodně by nedělal žádné harakiri, jen aby na sebe upozornil. Nemá to zapotře­bí ani finančně, ani jinak. Navíc jsem Karla Schwarzenberga poznala osobně, když jsem pracovala na Hradě u Václava Havla a denně jsme se vídali. Zjistila jsem, že je férový, má smysl pro humor a že je velký gentleman - žena jako taková je pro něj vzácnou květinou a nedělá žádné rozdíly mezi anglickou krá­lovnou a třeba uklízečkou. I proto jsem mu fandila a věnovala jeho podpoře velké úsilí, psala zprávy na všechny světové strany, stálo mě to bezesné noci a tučné poplatky jisté telekomunikační společnosti. Ale vědělajsem, že dělám dobrou věc, protože naše republika potřebovala dobrého prezidenta. Bohužel jsem se potázala se zlou - pustili se do mě příznivci jeho protikandidáta a nenašla jsem na sobě nit su­chou. Dostávala jsem fůru zlých dopisů, ale i směš­ných. Napsala jsem o tom takový malý článeček a poslala ho několika lidem, ve kterých jsem našla zalíbení. Ani už nevím proč, ale poslala jsem ho i panu Babišovi. Zareagoval dřív než kdokoliv jiný a napsal mi: „No, to byste se divila, jaké dostávám maily já. A jestli jste z toho nějaká špatná, zvu vás na oběd." Pozvání jsem přijala, a tak jsme se potkali v restauraci na Chodově.

A jak se vám Andrej Babiš zamlouval?

Víte, mužům nad padesát obvykle už tak moc nefandím. Ale udělala jsem výjimku! Nebudu vám pět ódy na radost, ale u pana Babiše jsem pochopila, že ovládá něco podobného jako sportovci - velmi dobře ví, že nemůže nikdy nic ošidit, protože se to záhy ukáže. Úspěchy nikdy nepřijdou zadarmo, vím to z vlastních zkušeností, a proto je nad slunce jasné, že jeho závratná podnikatelská kariéra je podložená tvrdou řeholí a každodenní poctivou prací. Ten pán ví, co dělá, má to v hlavě srovnané a umí tomu podřídit mnohé ve svém životě. A navíc si velice dobře vybral životní partnerku, která je k němu tolerantní, takže může na úkor sebe sama i své rodiny pracovat s vyso­kým nasazením.

Krátce poté jste se stala kmotrou medvíďat na Čapím hnízdě. Jak se to přihodilo?

Povídali jsme si i o farmě Čapí hnízdo a on se zmínil, že tam mají medvíďátka. A že se chystá slavnostní otevření a rád by pozval mě i Olgu Sommerovou. Volala jsem to Olze a ona: „No jasně, Věro, jedeme křtít medvědy!" A tak jsme jely křtít medvědy, (smích) Prohlédla jsem si také celý areál farmy a poznala jsem i paní Babišovou. Musím říct, že to je velice šikovná dáma - dělala některé návrhy tamních interiérů, a to velice atraktivní. Myslím, že pan Babiš má dar prozíra­vosti, jak v podnikání, tak ve svém osobním životě! Andrej Babiš také před pár lety podporoval do­kument „Věra 68“, který o vás Olga Sommerová natočila... Ale to vše domlouvala Olga sama. Tuším, že zrovna u těch medvědů. Pozvala ho na premiéru, a tak to vzniklo, skoro až v poslední chvilce.

Mluvili jste spolu také o sportu?

Ani ne, ale vím, že ledacos podporuje - tenisty, hoke­jisty, sportovce, umělce - tím si mě také hodně získal. Zrovna minulý týden jsme se potkali na premiéře no­vého filmu Olgy Sommerové, na který rovněž přispěl. Snaží se zvládat všechno. Podle mě není dobře, když někdo sedí na svém majetku a neumí ho zúročit ve prospěch druhých. Ale on to umí. Vezměte si třeba i tu nádhernou kliniku, kterou vybudoval s profeso­rem Kolářem. Vždyť to byl dar nám všem, kteří máme pochroumané klouby a bortí se nám záda - lapidárně řečeno. Pavel Kolář je můj kamarád, známe se z gym­nastiky. Učila jsem ho salto s dvojitým vrutem a teď zase on učí mě, jak si hlídat páteř. Je neuvěřitelná kapacita, kterou nám závidí celý svět. A i to pan Babiš vystihl excelentně: věděl, že Pavel Kolář je člověk ne­uvěřitelných hodnot a velký odborník, angažoval se a postavili spolu kliniku. To centrum je skvost a má veškeré světové parametry - co do architektury, interiéru, moderních přístrojů a vynikajících odborní­ků... Je to taková naše chlouba.

Spolupracovala jste s Andrejem Babišem někdy přímo?

Ne, a to přitom dokonce mám jeden velký projekt, který mi leží na srdci. Jedná se o základní školu v Černošicích, což je jediná škola v republice, která má přes osm set žáků a žádnou tělocvičnu. To je neuvě­řitelné! Děti tam mají hodiny tělocviku na vedlejší ko­munikaci, na asfaltce, jezdí proti nim auta... V duchu jsem si říkala, že panu Babišovi řeknu, aby této škole pomohl, ale nakonec jsem ho neoslovila. Jsem toho názoru, že se nemá tlačit na pilu a jestli to má přijít, tak to přijde. Je totiž v zájmu nás všech, aby děti j vyrůstaly v dobrých podmínkách - vždyť dnes často bohužel neumí ani základní tělovýchovné prvky, nemají žádné pohybové návyky. Účastním se různých soutěží, kde motivujeme děti ze základních škol pro sport, ale ony neumějí ani skákat přes švihadlo! Už řadu let jste členkou Českého olympijského vý­boru, jehož je Agrofert partnerem. I to je náhoda?

Tak to šlo absolutně mimo mě! Úplně jsem zírala

pan Babiš podporuje Český olympijský výbor! Někde se setkal s předsedou panem Kejvalem a ejhle už podporuje olympioniky. V tom jsem skutečně nesehrálaani minimální roli, jen jsem byla překvape­ná. Ale s potěšením jsem si řekla: „Tak to je dobré, jsme na stejné lodi!"

A co Vaše podpora Andreje Babiše v parlamentních volbách. Jak ta vznikla?

Nejdřív si řada lidí myslela, že jsem se z pana Schwarzenberga překabátila na pana Babiše - ale to vůbec ne! Přece předtím se jednalo o hlavu státu, to byla volba prezidenta, a u pana Babiše mi šlo hlavně o to, aby se zvedla ekonomická situace v zemi. Ani jsem tak nepodporovala jeho hnutí, jako spíš jeho samot­ného. Teprve teď se seznamuji s jeho lidmi, za pocho­du, Hodně lidí mě varovalo a říkalo: „Ale Věro, vždyť o tom Babišovi skoro nic nevíš." K tomu kdekdo říkal, že má někde nějaký škraloupek, a celý jeho život se veřejně přetřásal, což mu asi nebylo příjemné... Já jsem si to ale promítla do jiné roviny - naše země je opravdu bolavá a nemocná. A rozhodovala jsem se podle selského rozumu; kdybych měla blízkého člověka vážně nemocného a musela se rozhodovat mezi skvělým lékařem, který má třeba někde malý škraloupek, a mezi špatným lékařem, který má čistý štít, tak bych neváhala a volila toho vynikajícího, třeba že i s kosmetickou vadou. A proto jsem se rozhodla pro špičkového experta v oboru. Ale s léty začínám být obezřetnější, a když se někomu upíšu, věřím mu a fandím mu, tak už s rezervou. Každopádně panu Babišovi věřím, že to myslí s naší republikou dobře, že opravdu chce, abychom se dostali z ekonomické krize a korupčního marasmu, a že pro to udělá maximum. Prostě, že to bude dělat se stejným nasazením, jak to dělal ve svém podnikání.

Proč myslíte, že se Andrej Babiš do politiky vůbec pouštěl? Mohl se místo toho věnovat třeba rodině a chodit na ryby...

Myslím, že to byl vývoj. Nenápadný, tajemně plíživý vývoj. Když viděl, že naše vládnoucí třída, ti naši zákonodárci jsou takoví nemastní neslaní, v horším případě mocní bezmocní či bezmezné mocní, tak za pochodu zjišťoval, že by mohl zemi pomoct. A že to v něm zrálo, zrálo, až dozrálo. A pak do toho skočil střemhlav! To znám ze sportu moc dobře.

Proč podle vás našel tak široké zastání mezi veřejností?

V době, kdy ještě do politiky nevstoupil a jen s tím tak laškoval, si už většina lidí přála nějakou změnu. Bylo to totiž stále stejně stereotypní, stejně se rozkrádalo, byly tam stejné tváře - když nějaký ministr selhal, tak ho velice briskně přeřadili na další post, jiný, ale stejně významný a lukrativní, a aniž si problematiku jiného zaměření stačil probádat a naučit se ji, už nám zase vládnul. Hlavně, že měl to své postavení. Ve středověku by se řeklo, byl vyhozen dveřmi, vrátil se oknem. Už to byl hrozný Kocourkov. A pan Babiš při­šel a řekl, že by se ke státu rád stavěl tak, jako když řídí svou firmu. Mnozí s ním polemizovali, ale hodně lidí, i já, si myslí, že řízení ekonomické sféry státu má s podnikáním mnoho společného. Člověk také musí být pracovitý, důsledný, důmyslný, rozumět tomu, být nad věcí...

Čekala jste, že bude mít ve volbách takový úspěch?

Čekala.

To říkáte velice rozhodně. Kde jste brala jistotu?

Já jsem totiž taková čarodějka, (smích) Třeba když jsem byla na olympiádě v Londýně, tak jsem uměla prorokovat medaile našim olympionikům. Vybrala jsem si jen čtyři, čtyřlístek pro štěstí - oštěpařku Barboru Špotákovou, skifaře Ondřeje Synka, cyklistu Jaroslava Kulhavého a pětibojaře Davida Svobodu. No, a výsledek? Špotáková - zlato, Kulhavý - zlato, Svoboda - zlato a Synek o chlup „jen" stříbro. Zají­mavé je, že jsem si tehdy nevybrala tenistku Petru Kvitovou - ne že bych jí to nepřála, ale tak nějak jsem ten vyvolený čtyřlístek našich borců vnímala jako pokyn shora, a stalo se. Vždycky jsem těm „svým“ sportovcům napsala povzbuzující esemesku, například Davidovi Svobodovi „S olympijskou kuráží, David všechny poráží, medaili má taky pro mě, ukážeji v Českém domě" anebo Báře Špotákové „Milá Barunko, už jsem v Londýně a večer budu na tribuně držet palce a vysílat pozitivní energii". Byly to takové legrační motivační říkanky, že kdyby byli snad i chromí a kulhaví, tak museli vyhrát zlato! (Jéžišjá říkám „kdyby byli kulhaví" a on, Jaroslav, se jmenuje Kulhavý, to je blbý!) Panu Babišovi jsem zase před vol­bami posílala zprávy, na co by si měl dát pozor, o čem se mluví, co si národ šeptá... A představte si, že vždy zareagoval. Třeba že děkuje, nebo jenom že zdraví... I to o něčem vypovídá.

A na co by si měl dát pozor teď, jako ministr a místopředseda vlády?

Přeci mu nebudu radit, on to ví sám moc dobře! Ale věřím, že všichni nad sebou máme nějakého anděla, který usměrňuje naše kroky. Velice mě zaujalo, že jeho anděl asi už dopředu věděl, že bude zastávat veřejný post, a připravoval ho na to - začal se poctivě učit češtinu, aby mohl bezchybně komunikovat.

Jak se vám Andrej Babiš líbí ve své nové roli politika?

Myslím, že zůstal svůj. Dnes jsem ho například viděla v televizi, řešilo se zvýšení platů zákonodárců o jed­no procento. A on tak roztomile, moudře pronesl, že to snad ani nestojí za to! (smích) A že by administrati­va s tím spojená vyšla dráž než samotné navýšení. Ale řekl to moc hezky, nikoho nedegradoval, jen tak to konstatoval. Je dobrej, líbí se mi i jeho racionální vystupování, nic si nenechá líbit, a to je dobře. Že je zdravě sebevědomý, je prima, aspoň ze sebe nemusí dělat víc, než je. Prostě ví, že už něco vlastní prací a pílí dokázal, je si vědom sám svých hodnot, zjedno­dušeně řečeno - ulejt si malou domů do kapsy nemá v náplni své práce, a o tom to je. Tak mu zatím fandím. A kdyby eventuálně selhal nikoliv ze zlého úmyslu, ale třeba za okolností, kdy mu leckdo přihodí klacek pod nohy a on by to neustál, tak mu budu fandit dál. Ale kdyby poctivost zaměnil za osobní prospěch, čemuž nevěřím, tak v mých očích je mrtvěj muž.

Našla byste na něm i nějaká negativa?

Tak rozhodně má i slabiny, není žádný Bůh, ale zase tak důvěrně ho neznám. Nicméně si myslím, že to se svou zemí myslí dobře a že nelže. Prostě zatím jsem žádnou chybu neodkryla - až ji najdu, tak mu to hned řeknu! Ale nemyslete si, vůbec se z něj nerozplývám! Protože jak jsem řekla, mužům nad padesát už dávno nefandím!

Máte pro něj závěrem nějaké narozeninové přání?

Přeji mu vytrvalost a hodně síly čelit blbosti a nepří­zni počasí, a také aby se mu podařil jeho záměr naši zemi trošičku povznést a zahojit. Prostě, aby to naše sportovní „Přišel, viděl a zvítězil" zvládnul aspoň na třetí pokus. Tak to by se mi moc líbilo. No, a kromě zdraví bych mu přála i kapičku pokakaného štěstíčka, to je vždycky zapotřebí - v životě, ve sportu i na Tita­niku. Tak šťastnej vítr do plachet, vážený Babišáčku, pozor, jsme na jedné lodi, neutopte nás!

Z knihy O BABIŠE BEZ BABIŠE, str. 13 - 20, 2016

J.Š.31.8.2017

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)