Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

„Tento národ, který neoplývá talenty, hospodaří s nimi hanebně. Už nikdy nepochopí, jak ublížil této velké ženě.“ Josef Zvěřina, římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof a vysokoškolský pedagog.

***

Nepřistoupila na kompromis a i v nelidských podmínkách si uchovala lidskou důstojnost, vnitřní svobodu a víru. Její otec MUDr. Bohumil Vacek, lékař-humanista, patřil k zakladatelům Čsl. Červeného kříže a k širšímu okruhu pátečníků kolem Karla Čapka a T. G. Masaryka. 

V roce 1944 jsou po dlouhodobém žalářování v Drážďanech popraveni mladší bratr Růženy Vackové – primář táborské nemocnice MUDr. Vladimír Vacek, a její švagr doc. Dr. Alexander Gjurič. V důsledku toho jí umírá matka. Růžena Vacková se podílí na ilegálním odboji české inteligence a dne 2. února 1945 je zatčena, obviněna z přípravy velezrady a uvězněna v pankrácké cele, kde očekávala trest smrti. A bylo to právě 5. května 1945, kdy za zdmi pankrácké věznice vypuklo povstání, toho dne se otevřely cely smrti a Růžena Vacková, Josef Hutter, Václav Černý a mnoho dalších vězňů se dostalo na svobodu…

V osobním vězeňském spise byla kolonka „příčiny trestné činnosti“ a „co očekávám od výkonu trestu“. Dagmar vyplnila následující: „Naprostý nesouhlas s politickým zřízením a touha po svobodném životě v jiné zemi. Od výkonu trestu neočekávám nic.“ Vězení opustila v roce 1966, po 14ti letech! Zemřela v roce 1995 v Austrálii. První vydání knihy „Byly jsme tam taky“ podpořil finančně Milan Paumer, člen Odbojové skupiny bratří Mašínů. Komunisté likvidovali inteligentní a vzdělané lidi, aby mohla vládnout primitivnost. S jejich „dědictvím“ se potkáváme dodnes. Zbavovat se ho budeme po generace. Pokud to nedokážeme, zmizíme časem z mapy světa, jako jiné malé země, které svoji elitu hospodářskou, kulturní a mravní, ztratily. JŠ

***

Krásná, inteligentní, statečná. Mládí strávila v kriminálech, estébákům čelila i přes kruté výslechy | Stream